Neděle 21. dubna, 2024
Evropský rozhled

Kadyrov slíbil, že po Ukrajině postoupí do zemí, kde se uráží Korán

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov slíbil, že po Ukrajině půjde „dále do těch zemí, kde se uráží Korán“. Na Českou republiku by tak paradoxně zaútočil kvůli aktivitám lidí, kteří dnes podporují Vladimíra Putina v útočné válce proti Ukrajině.

V roce 2014, když na Donbase začala první fáze války, v České republice propukly protimuslimské nálady, které dění na Ukrajině mediálně zastínily.

Tehdy za nepokoji stál docent Jihočeské univerzity Martin Konvička a jeho stoupenci z uskupení Islám v České republice nechceme. Jejich aktivity se naplno rozjely po novoročním výbuchu na palestinské rezidenci v pražském Suchdole, při kterém zemřel velvyslanec Džamál al­‑Džamál.

Když Ruská federace bombardovala Sýrii, šířili o syrských uprchlících narativy. Uprchlíci byli prý hojně zastoupeni mladými muži, kteří brutálně znásilňovali ženy. Podobné slyšíme i dnes vůči ukrajinským uprchlíkům. Prý je mezi nimi velké procento mužů a opět znásilňují ženy – založeno na dvou případech, kdy první pachatel nebyl uprchlíkem a druhý pachatel nebyl dospělým mužem.

Česká antimuslimská scéna se postupně přetransformovala mezi stoupence politiky Kremlu.

Vazby obou scén jsou patrné například spojením docenta Martina Konvičky s komunistou Josefem Skálou.

Josef Skála patří mezi ortodoxními komunisty k nejvýraznější osobnosti v šíření ruských narativů. Často se objevoval v českém vysílání Sputniku, hned vedle Tomia Okamury, dalšího představitele antimuslimské scény.

V červnu byl pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu za popírání katyňského masakru. Tvrdil, že se jej nedopustil Sovětský svaz.

V listopadu 2021, pouhé 3 měsíce před totální invazí Ruské federace do Ukrajiny, založil spolek Kudy z krize, skrze který se představitelé antimuslimské scény propojili právě s osobami podporujícími ruské zájmy. Mezi Skálovými spolupracovníky se objevil Petr Hampl, Martin Konvička a další.

Zástupci české antimuslimské scény nás mimo jiné v roce 2017 zavedli až do Ruského střediska vědy a kultury, kde se své styky s ruskými diplomaty nesnažili ani tajit (jmenovitě například Jiří Černohorský).

Odkazy:

Komunistický kandidát na prezidenta Josef Skála a jeho tváře spolku Kudy z krize

Poznatky z prvního rusko-českého festivalu „Slovanská vzájemnost“

Poznatky z druhého rusko-českého festivalu Slovanská vzájemnost