Sergej Nikolajevič Dubinskij je vedoucí Zpravodajského ředitelství Generálního štábu Ministerstva obrany tzv. „DLR“, člen „Svazu dobrovolníků Donbasu“, který se v červenci 2014 podílel na sestřelení malajsijského letu MH17 nad Ukrajinou.
Tehdy jako plukovník GRU organizoval přepravu raketového systému BUK do Doněcka a odtud dále do válečné zóny. Dubinského tým měl sehrát klíčovou roli v rozhodnutí o sestřelení letadla. Poté se podílel na přepravě raketového systému zpět do Ruské federace.
V roce 2019 nizozemský státní zástupce Fred Westerbeke a nizozemský policejní prezident Wilbert Paulissen ze Společného vyšetřovacího týmu (JIT) oznámili na tiskové konferenci stíhání čtyř osob kvůli sestřelení letu MH17, na které vydali mezinárodní zatykač. Jednalo se o Igora Girkina, Sergeje Dubinského, Olega Pulatova a Leonida Charčenka.
V roce 2022 Haagský soud Sergeje Dubinského v nepřítomnosti usvědčil z vraždy 298 osob a odsoudil ho k doživotnímu trestu (spolu s Igorem Girkinem a Leonidem Charčenkem). Zároveň spolu s dalšími odsouzenými musí zaplatit odškodnění 16 milionů eur.
Dubinskij se nachází na sankčních seznamech EU, Kanady a Austrálie.
Na Dubinského Sergeje Nikolajeviče byla vypsána odměna nadací „Iniciativa pro spravedlnost“ (JIF).
Rozhovor se Sergejem Petrovským
Dubinskij vystupuje pod pseudonymem Sergej Petrovskij, nebo Sergej Dvorkovskij a.k.a Chmury. Tato jména má uvedena i na sankčních seznamech.
Pod jménem Petrovskij poskytl tisku rozhovor o své vojenské kariéře.
Přes 30 let sloužil v sovětské a poté v ruské armádě. Více než tři roky působil v Čečenské republice ve městě Grozném a dalších lokalitách spolu s Igorem Girkinem. Společně splnili 50-80 bojových operací. V Čečensku pracoval asi se třemi desítkami operačních důstojníků, ale Igora Girkina považoval za nejlepšího, jak z hlediska spolehlivosti, tak z hlediska efektivnosti prováděných operací.
Poté spolu odešli bojovat do Slavjansku.
Jako vedoucí Zpravodajského ředitelství Generálního štábu Ministerstva obrany tzv. „DLR“ mu byly podřízeny jednotky zvláštního určení, agenturní zpravodajské jednotky a jednotky zabývající se kontrarozvědnou činností, které fungovaly na způsob symbiózy CIA a ruské zahraniční rozvědky v jednom. Jejich výzvědná a sabotážní činnost probíhala na denní bázi.
Za základ agenturní zpravodajské jednotky vzal princip britské tajné služby, která se za druhé světové války stala nejsilnější jen proto, že přijala zásadu obsazování pozic nikoli důstojníky, ale „mozky“: do svých řad brala profesory matematiky, historiky, filology a jiné odborníky.
Odkazy:
Tři podezřelí odsouzení v případu MH17 musí zaplatit 16 milionů eur jako náhradu škody – rozsudek
Aktualizováno: Vyšetřovatelé oznámili jména viníků sestřelení MH17
