V sobotu 13. května 2023 se před Národním muzeem v Praze uskutečnila připomínka dvouměsíčního výročí zásahu Policie ČR proti demonstrantům, kteří se rozhodli z fasády domu strhnout ukrajinskou vlajku. Pořádal ji Miroslav K., který byl zároveň jediným účastníkem shromáždění.
Demonstrace jedné osoby
Ke shromáždění nesvolávala žádná veřejná pozvánka, událost byla k dohledání pouze v přehledu oznámených shromáždění v hlavním městě v Praze.
Po druhé hodině odpolední byli na místě dva uniformovaní policisté, ale žádní demonstranti. Policisté po pár minutách odjeli.
Miroslav K. dorazil na shromáždění s dvacetiminutovým zpožděním.
Všichni mu odvolali účast, tak byl jediným účastníkem shromáždění. Rozhodně to není jeho první demonstrace o počtu jednoho člověka.
V minulosti jsme psali o tom, jak demonstroval na náměstí Interbrigády proti tehdejšímu starostovi Ondřeji Kolářovi za odstranění sochy Koněva: OV KSČM Praha 6 měl pokládat květiny na místě bývalého památníku I. S. Koněva. Po akci odešel na neohlášené pietní shromáždění na Olšanských hřbitovech, kde se 9. května setkává ruská komunita ku příležitosti Dne vítězství ve Velké vlastenecké válce.
Sám chodí několikrát týdně demonstrovat k Úřadu vlády kvůli korupční kauze v turecké elektrárně Adularya, na jejíž výstavbě se dle svých slov přímo podílel.
Demonstrace jednoho člověka nejsou nijak výjimečné, v minulosti jsme byli například na demonstraci Andrey Krulišové, která se u sochy Koněva objevila úplně sama obklopená desítkami policistů, což bylo tichou předzvěstí, že brzy bude jednou ze zadržených v kauze extremistického spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír v souvislosti s válkou na Donbase: Listopadové události s minimální účastí.
Nestává se to jen proruským aktivistům, někdy je na vině například dopravní komplikace či špatné počasí: Budějovickou demonstraci proti ACTA zkomplikoval 1/2Maraton a déšť.
Slávek Popelka nedorazil
Původně měl přijít Slávek Popelka, který megafonem 11. března 2023 svolával ke stržení vlajky z Národního muzea, za což je stíhán policií. Ale nakonec účast odvolal.
Jen měsíc před březnovými událostmi byl Popelka nepravomocně odsouzen Obvodním soudem pro Prahu 1 za šíření poplašné zprávy, protože rozesílal dopisy adresované Národnímu muzeu, policii a vládě, aby 17. listopadu 2022 ukrajinskou vlajku stáhli, jinak „některé radikální skupiny vniknou násilím do Národního muzea a odstraní vlajku Ukrajiny, popřípadě použijí zápalné střely.“
Další pokus se měl uskutečnit 6. května 2023, kdy svolával demonstranty do Prahy s přidělanými háky na dlouhých tyčích s českými vlajkami, případně se štaflemi, aby mohli strhávat ukrajinské vlajky, ale nakonec se vydal s demonstranty na pochod Prahou.
U soudu ho zastupuje právník Norbert Naxera, se kterým se zná ještě z dob Holešovské výzvy, kdy před Úřadem vlády během protestu najel autem do policisty: Slávek Popelka z Holešovské výzvy byl obviněn z ozbrojeného napadení úřední osoby.
Projev
Miroslav K. je protivládní demonstrant, který po osobních zkušenostech nemá důvěru ani v českou policii. V minulosti se s policií dostal do několika sporů, na základě kterých dospěl k závěru, že Policii ČR nelze ve vyšetřování důvěřovat: Je možno důvěřovat policejnímu vyšetřování v této zemi?
Překvapilo ho, že u Muzea není žádná policie, která obvykle na shromážděních bývá. Nevolal mu dle jeho slov ani major Jaroslav Kolář z pražské policie, který se pořadatelů před demonstracemi vyptává na podrobnosti jejich průběhu.
V úvodu projevu odsoudil události u Národního muzea, za viníka násilí ovšem označil Policii ČR, která brutálně napadla demonstranty. Přišel vzdát poctu těmto lidem, kteří nechali krev na schodech před Muzeem.
Když si na postup stěžoval policejnímu prezidentovi, dal tuto věc k vyřízení plukovníku Petru Matějčkovi, řediteli krajského ředitelství hlavního města Prahy. Miroslav K. v tom vidí problém, protože stejná osoba podle něj řídila zásah u Národního muzea (kdo řídil zásah v tuto chvíli nevíme). Na druhou stranu stížnosti na policisty řeší dle zákona krajské ředitelství: Jak a kde si může občan stěžovat.
Ukrajinskou vlajku, kterou chtěli tenkrát strhnout, nazval „žlutomodrým hadrem“. Je pro něj symbolem země prolezlé korupcí a potlačováním lidských práv. Její vyvěšení vnímá tak, že vláda chce, abychom si vzali příklad z „pochodů fašistů v Ukrajině“. Těmito výroky naplňuje ruské strategie v útočné válce proti Ukrajině.
Podstatnější část projevu věnoval korupční kauze kolem výstavby turecké elektrárny Adularya, na jejíž stavbě se několik let přímo podílel. Upozornil na vysílání Reportérů ČT z 27. 3. 2023, která se případu věnovala.
Uvedl, že se marně snažil podávat oznámení na Vrchní státní zastupitelství, nakonec jediný vyšetřovaný je on sám za údajnou dezinformaci.
Snaží se komunikovat s poslanci, senátory, parlamentními výbory, ale s vládou nekomunikuje, protože na jeho podněty nereaguje.
Rakouská firma dodala elektrárně vadné kotle, ale za její chyby zaplatil český daňový poplatník několik miliard. Uvedl, že smlouva s rakouskou firmou Andritz byla podepsána v roce 2010 za premiéra Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska.
Čeští daňoví poplatníci zde přišli o 12 miliard. Teď má problémová elektrárna Adularya nového vlastníka
Závěr
V devatenácté minutě projevu se k Národnímu muzeu začala sjíždět houkající policejní vozidla a nad náměstím kroužil policejní vrtulník. Policejní akce se ale demonstrace nakonec netýkala, policisté se snažili dopadnout jinou osobu, pravděpodobně toho dne uprchlého vězně z Malešic. Nicméně takto přerušený projev už nepokračoval a shromáždění bylo ukončeno.
Zajímavosti
Na začátku shromáždění vedl Miroslav K. několik rozhovorů se zahraničními turisty. Ukázalo se, že mluví plynně několika jazyky, a to nejen anglicky, ale třeba i turecky.
