Komunisté protestují před Velvyslanectvím Ukrajiny každý rok, jejich akce ale dosud nikoho nezajímaly. Letos tak pro ně bylo velkým překvapením, když se na druhé straně chodníku v ulici Charlese de Gaulla objevily desítky odpůrců.
Jednalo se o různé skupiny proukrajinských aktivistů, od původní umírněné aktivistické scény z roku 2014 až po takové, co si z konfliktů ve vestách „konfliktní tým“ udělali živnost. Na akcích se všichni tolerují a působí jednolitě, ale většinou spolu nechtějí být spojováni.
„Naše hojná účast byla doplněna několika desítkami odpůrců, kteří se tak jasně postavili do role odpůrců obrany lidských práv a antifašismu,“ okomentovala situaci Petra Prokšanová z KSČM.
V druhém díle o protestu komunistů před ukrajinskou ambasádou se zaměříme na celkovou atmosféru onoho večera dne 10. prosince 2024 a potom se seznámíme s projevem Milana Krajči, místopředsedy KSČM.
Lidská práva končí, kam ruská noha vkročí!
Proukrajinský protest se konal před budovou Konzulárního oddělení, který sousedí s Velvyslanectví Ukrajiny v ulici Charlese de Gaulla.
Komunisté se tradičně shromažďují před vjezdem do funkcionalistické Gibiánovy vily postavené v letech 1927–29 podle projektu Jaromíra Krejcara. Právě ve chvíli, kdy měl protest začít, se brána vily otevřela dokořán a komunisté museli uvolnit místo pro výjezd vozidla.
Chodníky po obou stranách silnice byly uzavřené kovovými zátarasy. Lidé tak chodili prostředkem silnice, mnohdy pro hluk neslyšeli jedoucí auta.
Před konzulátem stáli aktivisté s transparenty s nápisy: „Lidská práva končí, kam ruská noha vkročí!“ a „Koumouši, stačilo!“
Zastánci Ukrajiny drželi nejen vlajky Ukrajiny, Evropské unie a vlajku se znakem Ozbrojených sil Ukrajiny, ale i fotografie zachycující ruské válečné zločiny na Ukrajině, například fotografii popraveného neozbrojeného Ukrajince Oleksandra Macijevského za zvolání „Sláva Ukrajině!“.
Projevy se věnovaly tématu únosů ukrajinských dětí do Ruské federace. Později se četla jména československých občanů, které komunistický režim popravil v letech 1948-1989, a to dostatečně nahlas, aby nebylo slyšet komunistické projevy.
Na shromáždění docházelo k oboustranným provokacím, které bývají v českém prostředí nižší morální úrovně, nepřerůstají ale ve fyzické střety.
Když si například Petr Vlček (KSM) v projevu stěžoval na politické pronásledování komunistů na Ukrajině, dozvěděl se: „Komunisti se musí perzekvovat, ty svině!“
Jedna z žen před ambasádou náhle vykřikla: „Putina na vás!“ a odbelhala se na berlích schovat do davu, když se o ní začali zajímat novináři.
Roman Roun, tiskový mluvčí KSČM, ironicky poděkoval policistům, že dbají na pořádek, protože verbální narušení ohlášené demonstrace je porušení zákona.
Projev Milana Krajči, místopředsedy KSČM
Milan Krajča se vymezil proti režimu protilidové vlády premiéra Petra Fialy včetně ministra Jana Lipavského, Víta Rakušana a Jany Černochové. Obvinil je ze zločinů na lidských právech.
„Ukrajinský režim má porušování lidských práv už ve svých kořenech, proto se na tomto místě setkáváme pravidelně. Je to tak už od roku 2014, kdy vznikl,“ prohlásil a připomněl převrat na Majdanu, kdy v Oděse byly zavražděny desítky lidí v Domě odborů.
Událostem tragického požáru jsme se podrobně věnovali v článku V centru Prahy proběhla propagandistická akce k výročí tragédie v Oděse.
„Protestovali jsme, když na Ukrajině zakazovali Komunistickou stranu Ukrajiny, Komsomol, když zakazovali další organizace a politické strany, Antifašistický výbor Ukrajiny (tomu místopředsedal Alexandr Kononovič). Když vyhlásili stanné právo, které pak použili proti odborovým organizacím, aby prosadili řadu protidělnických zákonů a opatření.“
Dění na Ukrajině mu připomíná citát teologa Martina Niemöllera, kdy z mnoha existujících verzí vybral tu s komunisty a vynechal zmínku o Židech:
Nejprve si přišli pro komunisty
A já jsem nepromluvil
Protože jsem nebyl komunista
Pak si přišli pro socialisty
A já jsem se neozval
protože jsem nebyl socialista
Pak si přišli pro odboráře
A já jsem se neozval
Protože jsem nebyl odborář
Pak si přišli pro mě
A nikdo nezbyl
kdo by se mě zastal
Citát Martina Niemöllera
Přesné znění citátu protestantského teologa Martina Niemöllera se nedochovalo, dokonce ani on sám nevěděl, jak přesně svůj morální apel na většinovou společnost, která přehlíží útlak menšin, původně formuloval.
Nejznámějšími verzemi jsou upravené verze v básnické podobě, které se začaly šířit v 50. letech 20. století. United States Holocaust Memorial Museum uvádí jako jednu z mnoha básnických verzí:
Nejdřív si přišli pro socialisty, a já se neozval –
Protože jsem nebyl socialista.
Pak si přišli pro odboráře, a já jsem nepromluvil –
Protože jsem nebyl odborář.
Pak si přišli pro Židy, a já jsem se neozval –
Protože jsem nebyl Žid.
Pak si přišli pro mě – a už nebyl nikdo, kdo by se mě zastal.
Verze s komunisty se objevila v 70. letech 20. století:
Nejprve si přišli pro komunisty
A já jsem nepromluvil
Protože jsem nebyl komunista
Pak si přišli pro socialisty
A já jsem se neozval
protože jsem nebyl socialista
Pak si přišli pro odboráře
A já jsem se neozval
Protože jsem nebyl odborář
Pak si přišli pro Židy
A já jsem se neozval
Protože jsem nebyl Žid
Pak si přišli pro mě
A nikdo nezbyl
kdo by se mě zastal
