Středa 29. května, 2024
Evropský rozhled

V centru Prahy proběhla propagandistická akce k výročí tragédie v Oděse

 

Vzpomínkové shromáždění k devátému výročí tragedie v Domě odborů v Oděse nestihlo 2. května 2023 na Václavském náměstí v Praze ještě ani začít, když si jej 45 minut před zahájením povšimli kolem jdoucí Ukrajinci a pochopili, že jde o ruskou propagandu. Strhla se slovní potyčka, kterou se podařilo natočit novináři Vítu Hassanovi z PrahaIn. Po příchodu policistů se situace uklidnila, někteří Ukrajinci nicméně zůstali stát mezi účastníky.

 

Co se stalo v Oděse 2. května 2014?

Není pochyb o tom, že v Domě odborů v Oděse došlo v květnu roku 2014 k tragické události s vysokým počtem mrtvých. Při požáru budovy zemřelo 42 osob. Přímo v Domě odborů bylo nalezeno 32 těl, 10 osob zemřelo po skoku z budovy. Mrtví nebyli jen mezi proruskými aktivisty, ale zemřeli i lidé z proukrajinské strany – mnohdy místní občané, kteří šli náhodou okolo. Nejméně pět osob zemřelo na střelná zranění.

Jak k tomu došlo?

Existuje podezření, že do města ten den přijely organizované a ozbrojené skupiny. Na Soborném náměstí se sešla poklidná demonstrace, mezi přítomnými byli i fotbaloví fanoušci. Součástí protestu měl být pochod městem za jednotnou Ukrajinu. Neznámé ozbrojené skupiny do demonstrantů začaly během pochodu střílet. Jeden aktivista byl střelen do hlavy, druhý zemřel o pár metrů dál. Když po sobě znesvářené skupiny začaly házet kameny, ozbrojené skupiny se náhle vytratily. Demonstranti si mysleli, že ustoupili na Kulikovo pole, kde tábořili odpůrci Majdanu. Strhla se tam bitka a proruští aktivisté se utíkali schovat do Domu odborů. Tam ve druhém a třetím patře vypukl požár, hořely ale také některé vstupy do budovy, takže lidé neměli kudy utéct. Hasiči přijeli až po 40 minutách.

 

Dezinformace kolem tragické události

Často se na proruských akcích uvádí, že událost nebyla nikdy vyšetřena. Vyšetřování ovšem probíhalo od chvíle, kdy byli nalezeni mrtví.

Předběžné výsledky vyšetřování ministerstva vnitra naznačovaly, že si proruští separatisté v Oděse omylem zapálili budovu odborů sami, když ze střechy shazovali zápalné lahve z oken na proukrajinské demonstranty. Ze střechy budovy také do proukrajinských demonstrantů stříleli.

Podle konečného závěru mezinárodního vyšetřování bylo nalezeno celkem 5 ohnisek požáru: ve vstupní hale budovy, na schodišti mezi přízemím a prvním patrem, v místnosti v prvním patře a na podestě mezi druhým a třetím patrem. Požár ve vstupní hale mohli založit zápalnými lahvemi proukrajinští demonstranti, ale u zbylých ohnisek to bylo nemožné. Podle generálního prokurátora požár vznikl ve vstupní hale a lidé zemřeli kvůli rychlému šíření požáru v důsledku komínového efektu centrálního schodiště.

Zápalné lahve byly použity proukrajinskými i proruskými aktivisty.

Neexistují žádné důkazy o předem plánovaném žhářství nebo o použití chloroformu či jiných toxických látek. Těsně po události se šířily zprávy, i od oficiální ukrajinských představitelů, že Domem odborů se šířily jedovaté toxické látky, které napomohly vysokému počtu mrtvých. Tyto zprávy vznikaly v době před forenzním zkoumáním a závěry vyšetřování přítomnost toxických látek vyloučily. I ruští odborníci na organickou chemii byli skeptičtí k tvrzení, že příčinou smrti zabitých v Domě odborů mohl být chloroform.

Další dezinformací je tvrzení, že oběti v Domě odborů byly zbité, znásilněné a umučené k smrti.

Podle vyšetřovací skupiny 2. května mnoho lidí raději uteklo do vyšších pater a zemřelo, než aby budovu opustili dalšími východy v přízemí, pravděpodobně proto, že se venku báli aktivistů za jednotu. V budově odborů nikdo nezemřel jinak než v přímém důsledku požáru: většina obětí zemřela na otravu oxidem uhelnatým a popáleniny a někteří další v důsledku pokusu uniknout požáru skokem z budovy.

Informace o mučení se objevily na ruskojazyčných sociálních sítích a proruských internetových platformách. Na internetu se hojně šířily snímky údajně ukazující tělo znásilněné a uškrcené těhotné ženy, které se příležitostně dostaly i do odborné literatury. Ve skutečnosti se jednalo o tělo 54leté ženy, která byla zabita oxidem uhelnatým a záměrně naaranžována tak, aby vznikla falešná zpráva.

Vše zde uvedené je popsáno ve Zprávě mezinárodního poradního panelu (zpráva) na stránkách Rady Evropy z listopadu 2015.

V den události se šířily zvěsti, že mezi obětmi požáru bylo patnáct ruských občanů a pět z Podněstří. Ministerstvo tyto zvěsti ihned vyvrátilo, protože oběti v tu dobu ještě nebyly ani ztotožněny. Pozdější vyšetřování ukázalo, že žádná z obětí nepocházela z Ruska ani Podněstří. Ze 48 zabitých osob bylo 46 z Oděsy nebo Oděské oblasti, jedna z Mykolajivské oblasti a jedna z Vinnycji.

 

 

Demonstrace v Praze a projevy

Pietní vzpomínkovou akci na Václavském náměstí v Praze už devátým rokem tradičně pořádá iniciativa Ne základnám. Shromáždění se účastní pravidelně představitelé KSČM, nově se objevují i stoupenci aktivisty Ladislava Vrabela včetně jeho samotného.

Za Ne základny jako první promluvila Iva Novotná, která uvedla první nepravdivou informaci, že incident v Oděse nebyl nikdy vyšetřen.


Po ní se ujal slova Milan Krajča z KSČM, který šířil dezinformaci o tom, že oběti nezemřely jen v důsledku požáru, ale byly též umučeny k smrti.

„Byli to odboráři, komunisté, komsomolci, antifašisté, lidé, kteří se nebáli říct své hlasité ne v této části Evropy. Za svůj antifašistický odpory byly svými vrahy zavražděni v Domě odborů a zločin nebyl nikdy vyšetřen,“ uvedl.

Podle Josefa Skály se snaha zmrzačit dějiny k nepoznání urvala ze všech řetězů.

V současnosti mají události v Oděse ještě jeden důležitý výklad (nepravdivý). Slouží ruské propagandě jako důkaz, že v Ukrajině byli a jsou nacisté. Tímto směrem se vydal i Ladislav Vrabel. Nejprve vyjmenoval, které všechny národy jsou v Evropě slovanské, aby posléze označil události v Ukrajině za bratrovražednou válku, kterou rozpoutávají váleční štváči, kteří tlačí na neonacismus a nacismus. „To jsou lidé, kteří jsou za to zodpovědní, a dokonce i za to, co se stalo v Oděse. Je to čistý nacismus. Nacismu se nesmí ustupovat, protože bude zneužit, aby se z něj stal fašismus,“ prohlásil.

Jakmile vláda převezme kontrolu nad lidmi, začnou se bát a národy se mezi sebou začnou vraždit. Štvaní proti národům jsou nacistické myšlenky. Když přijel ze Srbska do České republiky, pocítil, jaký je tu strach, jak se tu štve proti Rusku – a to je čirý nacismus.

Následně kritizoval Petra Fialu za to, že nechce v Ukrajině zamrzlý konflikt. Ladislav Vrabel totiž pojem „zamrzlý konflikt“ vnímá jinak, než je jeho skutečný význam. Zamrzlý konflikt si představuje tak, že konflikt zamrzne jako voda, tedy že se nebude ani bojovat. „Kdyby to zamrzlo, byl by to mír,“ uvedl.

Richard Štěpán je na aktivistické scéně nová tvář, podílí se na Pochodech míru. Uvedl je jako reakci na imperialistické války.

V Praze plánují mít sraz 9. května na náměstí Jiřího z Poděbrad a vyrazí až na Vítkov. Potom půjdou na místo, kde kdysi stávala socha maršála Koněva.

Při té příležitosti Ladislav Vrabel pozval přítomné i na svou demonstraci z 6. května a hlavně na následný pochod. Půjdou kolem Slovanského domu, kde si uvědomí, že jsou Slované, potom se na Staroměstském náměstí pokloní mistru Jana Husovi. Na Karlově mostě si připomenou historii naší země. U srbské ambasády se omluví za „náš podíl na bombardování Jugoslávie, poté, co jsme vstoupili do NATO“. Nakonec vyjádří svůj názor na geopolitiku USA před americkou ambasádou.

V závěru projevu kritizoval ještě portál iDnes.cz za blíže neurčený článek, v kterém se dočetl, že nás v druhé světové válce osvobodili Američané. Pravděpodobně myslel plzeňské připomínky konce druhé světové války. Plzeň totiž byla osvobozena Američany a v neděli městem projede konvoj 280 vozidel.

Ladislav Vrabel za osvoboditele považuje jen ty, kteří měli při osvobození nejvíce padlých. „Při osvobození Československa umřelo 120 amerických vojáků, 35 000 polských vojáků a 144 000 sovětských,“ uvedl.

 

 

Závěr piety

Po projevech se mikrofonu ujala Martina Langergott, která četla jména obětí v Oděse a za každou oběť vypustili do nebes jeden černý balónek.

Shromáždění fotil mediální zástupce KSČM Roman Roun. Jak se brzy ukázalo, demonstranti se neznají navzájem, protože byli přesvědčeni, že je policistou v civilu.