Pondělí 13. ledna, 2025
Evropský rozhled

Ze zádušní mše za 294 obětí heydrichiády

 

 

V katedrále sv. Víta a Vojtěcha na Pražském hradě se v sobotu 19. 10. 2019 od 12 hodin konala zádušní mše za 294 obětí heydrichiády. Historici Čvančara-Janík-Šustek obnovili tradici uctění památky obětí všech, kteří podporovali parašutisty ze skupin Anthropoid, Silver A, Out Distance, Intransitive a Tin a jejichž životy vyhasly ve dnech 24. 10. 1942, 26. 1. 1943 a 3. 2. 1944 v koncentračním táboře Mauthausen. Letošní devátý ročník proběhl formou zádušní mše pod vedením kardinála Dominika Duky.

Zádušní mše začala čtením jmen všech obětí heydrichiády. Obětí bylo mnoho a jejich jména se četla čtvrt hodiny. Při čtení se střídalo několik osob, mezi nimi byla členka Klubu vojenské historie 45 Jana Šálková, publicista Jaroslav Těšínský a armádní generál Aleš Opata, náčelník Generálního štábu Armády ČR. Za každého hořela v chrámu jedna velká bílá svíce. Oheň svící pocházel z velikonočního ohně, symbolu Kristova vzkříšení.

V úvodu mše zaznělo několik historických událostí.

Dne 24. října uplyne 77 let ode dne, kdy v koncentračním táboře Mauthausen bylo zastřeleno 262 československých vlastenců. Dalších 31 vražd se ve stejném táboře odehrálo 26. ledna 1943. Poslední obětí se stal František Pecháček umučený 3. února 1944. Mnohé z obětí byli příbuzní vojáků československé zahraniční armády ve Velké Británii, kteří byli v letech 1941-42 vysláni jako parašutisté do okupované vlasti, aby posílili domácí odboj, prováděli diverzní akce a plnili zpravodajské úkoly.

Bez podpory 294 mužů a žen a dalších vlastenců by se parašutistům nepodařilo odstranit prominentního nacistu Reinharda Heydricha. Když se na ně parašutisté obrátili s žádostí o pomoc, pomohli a neptali se, co z toho budou mít, ani co je to bude stát. Pocházeli z různých společenských vrstev a povolání. Byli to zemědělci, tovární dělníci, řemeslníci, univerzitní učitelé, vojáci, policisté, železničáři, členové dobročinných organizací i církevních institucí.

Kromě nich zemřeli ale i jiní. Někteří si sáhli na vlastní život při zatýkání gestapem, další zemřeli na jiných popravištích. Jedná se o Jaroslava Pechmana, Jana Zelenku-Hajského a jeho syna Milíče, Marii Moravcovou a další.

Kapitán Karel Pavlík, který den před okupací vedl obranu kasáren ve Frýdku-Místku proti jednotkám německé armády, byl jedním z těch, kteří se bránili nacismu ještě dříve, než přišli parašutisté.

Poté promluvil kardinál Dominik Duka.

Mše svatá navázala na válečnou tradici, kterou přerušil komunistický puč. Kardinál Dominik Duka vzpomněl i na internaci kardinála Josefa Berana a rudou ideologii dal na roveň té hnědé. V chrámu též zaznělo, že druhá světová válka začala, když se rudá a hnědá barva spojily.

Všech 294 obětí je důkazem obrovské lásky k domovu, vlasti a k vlastnímu národu. Jejich jména zazněla v katedrále sv. Víta právě proto, že jsou projevem toho nejvyššího uznání za jejich lásku a statečnost.

Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo dává život za své přátelé, za svoji rodinu, za své sousedy a spoluobčany. Mnozí z nich neměli vojenské vzdělání a někteří nedokončili ani základní školu, aby se této velké bitvy zúčastnili.

 
2019_10_19_Zadusni_mse_02
 

Jiní během mše krátce zaostřili i proti teroristickým skupinám, jako je Islámský stát, ale věnovali ji také lidem, kteří žijí v zemích s totalitními režimy a modlili se zvláště za křesťany decimované islamistickým a komunistickým terorem, aby nepodléhali zoufalství a statečně bojovali za svou budoucnost. Modlitby byly směrovány i za všechny politicky činné osoby, kterým byla do rukou svěřena naše vlast a národ.

Paní Marie Vysoká přinesla k oltáři píšťalku, která se stane součástí svatovítských varhan. Píšťalka byla pořízena na památku zavražděných vlastenců. Člen Klubu vojenské historie přinesl jako dar pro budoucí generace osobní fotografii kapitána Karla Pavlíka a pietní schránku v podobě náboje, která obsahuje prsť z míst, kam se vysypával popel lidí popravených a spálených v krematoriu v koncentračním táboře Mauthausen. Obětní dary chleba a vína přinesli historici Jaroslav Čvančara, Vlastislav Janík a Vojtěch Šustek.

Zádušní mše se zúčastnili potomci a příbuzní zavražděných.

Se mší bylo spojeno několik dalších událostí.

Díky Iniciativě A byla odpoledne v ulici Skořepka na Starém Městě odhalena pamětní deska MUDr. Alžbětě Jesenské a doc. MUDr. Janu Jesenskému.

V neděli 20. října v 16:30 bude zahájen pietní akt na hřbitově v Kostelci nad Černými lesy, kdy bude schránka s prstí z Mauthausenu uložena do rodinného hrobu rodiny Pavlíků.