Středa 29. května, 2024
Evropský rozhled

Zaseli Kosovo, sklidili Donbas. Na Václavském náměstí se protestovalo proti nezávislosti Kosova

 

V pátek 17. února 2023 se po páté hodině odpolední konala na pražském Václavském náměstí u sochy svatého Václava protestní akce „Uloupené Kosovo“ pořádaná občanským sdružením Přátelé Srbů na Kosovu a Metochii (kosovoonline.cz). Letošní shromáždění osob s napojením na pravicově radikální až extrémistické, ortodoxně komunistické a prokremelské spolky se nesl v duchu vyřčené věty „Zaseli jste Kosovo, sklidili jste Donbas“.

 

Na pátečním shromáždění jsme do ověřování informací a vyhledávání relevantních zdrojů poprvé zapojili umělou inteligenci ChatGPT od OpenAI. Získané informace a podněty byly následně redakcí překontrolovány a využity v textu pod projevy. (Poznámka – Evropský rozhled je nekomerční stránka)

 

Projevy

Hlavním řečníkem a zároveň svolavatelem protestu byl Václav Dvořák, režisér filmu Uloupené Kosovo (2008), původně natočeném pro Českou televizi, ta jej ale pro jednostranný pohled odmítla vysílat samostatně a odvysílala jej až 27. července 2008 spolu s francouzským dokumentem Kosovo – černá díra Evropy. Snímek se stal „zakázaným dokumentem České televize“ a oblíbeným na alternativní scéně. V červnu 2014 se například promítal v Jazzové sekci v rámci filmového klubu bez cenzury spolu s italským dokumentem Kosovo – nekonečná válka. Pozvánky do Jazzové sekce rozesílal New Worlds Order Opposition (NWOO).

Václav Dvořák uvedl, že 17. února protestují proti vyhlášení nezávislosti Kosova každým rokem.

„Protestujeme už 15 let proti porušování mezinárodního práva, které začalo už v Bosně bombardováním srbských pozic postavením se na stranu džihádu.“

Vymezil se i proti bombardování „zbytkové“ Jugoslávie v roce 1999 a tomu, že Srbům bylo slíbeno, že Kosovo nebude odtrženo, ale jen dočasně obsazeno vojsky NATO.

 

Jako druhý promluvil bývalý poslanec Jaroslav Foldyna (SPD). Zopakoval, že vznikem samostatného Kosova došlo k porušení mezinárodního práva, které garantuje státům územní celistvost v rámci vymezených hranic. Vzniku Kosova předcházela vojenská operace Spojenecká síla, kdy agresivní státy NATO napadly malý stát uprostřed Evropy a Česká republika se k tomu připojila. Nebombardovali jsme, ale „mlčky jsme drželi hubu a krok“. Byla bombardována energetická infrastruktura státu (zde zdůrazňuje paralelu s tím, co dělá dnes Ruská federace v Ukrajině).

Následně zmínil Rezoluci 1244, která byla podepsána Radou bezpečnosti OSN.

„Rezoluce zajišťovala nástupnickému státu Jugoslávie to, že nedělitelnost státní hranice s Kosovem vytváří stát Srbsko a stále platí, nicméně jednostranné vyhlášení Kosova v roce 2008 všechno změnilo. Pouze 98 států z téměř 200 států OSN uznalo Kosovo. Jak říkal můj kolega, pět států EU Kosovo neuznalo. My Češi a Slováci, nebo respektive v této chvíli musím mluvit za Čechy, protože nás rozdělili, tenkrát se nás také na to neptali, ale dobře.

Když se to vládě nepovedlo poprvé, tak si pana Topolánka a Schwarzenberga zavolali do jedné velké země za jedním velkým mořem a tam jim řekli: Kluci, vraťte se domů a plňte rozkazy. Takže se Topolánek se Schwarzenbergem vrátili ze Spojených států a jeli na zasedání do Teplic na E55. Víte, co se tam shromažďovalo za děvčata. Tak na té E55 zasedala česká vláda a aniž by to měla v programu, uznala Kosovo. Takže se zachovala jak ty, co tam chodily na tu E55, ale to nám nepřísluší, abychom je takto hodnotili. Je budou hodnotit dějiny.

My jsme tady proto, abychom vyjádřili protest proti porušování mezinárodního práva. A ten protest je proti všem porušováním. Nelze odtrhnout zemi jenom proto, že někam vtrhnou vojska, ať se to děje kdekoliv na světě. Kdekoliv na světě!

Budou nám vkládat do úst, proč a kdo se tady zase sešel. My jsme přišli proto, že je porušováno mezinárodní právo, tak jako ho porušili v roce 1938. To ještě nebyla ta Evropská unie, ale už ty státy té Unie – Francie, Anglie, Německo a Itálie – ukradly Československu, nebo České republice, Sudety a vyhlásily Mnichovskou dohodu. Podobně se zachovaly některé státy EU, když uznaly Kosovo v roce 2008. Takže devadesátka států celého světa uznala Kosovo, ale zbytek to neuznal. A my jsme tady proto, abychom protestovali, že se ve světě porušuje mezinárodní právo.

Jak říkal Jaroslav Bašta: Zaseli jste Kosovo, sklidili jste Donbas.“

Zbytek projevu zakončil fanatickými výkřiky o profitu nadnárodních společností z válek, o hnaní chudých lidí do bojů a o tom, že odmítnou povolávací rozkazy.

 

Poslední řečník Milan Krajča (KSČM) z Českého mírového hnutí označil Kosovo za pseudostát, které nemá oporu v mezinárodním právu a je v ostrém rozporu s rezolucemi Rady OSN a Chartou OSN jako takovou.

„Pseudostát byl produktem agrese proti lidu Jugoslávie, agrese patku NATO, agrese Spojených států v roce 1999 a všeho toho vměšování, co národy Jugoslávie zažívaly v minulých desetiletích.

A je hanbou a ostudou, že se Česká republika na těchto zločinech podílela. A je hanbou a ostudou, že se naše země bohužel přidala k těm státům, které uznaly existenci toho tak zvaného kosovského státu.

Nebyly všechny státy světa, které by udělaly to samé. Ale pozitivní je, že každým rokem přibývá těch států, které oduznávají nezávislost Kosova. Států přibývá každým rokem a myslím si, že pokud nepřestaneme s našimi solidárními akcemi, s naším tlakem, tak můžeme a musíme docílit toho, aby se naše země přidala k těm desítkám států, které oduznání Kosova už učinily.

Takže ještě jednou děkuji, že jste se přišli ozvat proti porušování mezinárodního práva, proti agresi, proti rozbíjení suverénních států, že jste se přišli společně ozvat proti válce a za mír. A na závěr řeknu jedno srozumitelné heslo: Kosovo je Srbsko.“

 

Protest zakončil Václav Dvořák pozvánkou na zájezd do Kosova, na kterém účastníky provedou po srbských enklávách, „kde jsou lidé stále pod albánským tlakem, musí přežívat a jejich život není záviděníhodný.“

Další shromáždění se uskuteční 24. března v Mostecké ulici před ambasádou Srbska, kde uctí den, kdy začalo bombardování Jugoslávie.

 

Pozvánka NWOO do Jazzové sekce

Vpravo Václav Dvořák, režisér dokumentu Uloupení Kosovo.

 

Účastníci

Shromáždění se účastnili zástupci SPD, Dělnické strany sociální spravedlnosti, Dělnické mládeže, Národní demokracie, Komunistické strany Čech a Moravy a celá řada prokremelsky orientovaných aktivistů.

 

  • Radek Mirovský (Dělnická mládež)
  • Václav Dvořák (dokumentarista)
  • Dominik Bastl (tak zvaný národovec, účastník různých akcí od Dělnické mládeže po Národní demokracii)
  • Jaroslav Foldyna (SPD)
  • Karel Růžička (levicový novinář)
  • Roman Roun (KSČM)
  • Naděžda Mikulášková (prokremelská scéna)
  • Milan Krajča (KSČM)
  • Miroslav Kelnar (aktivista)
  • Jiří Gaudin (SPD)
  • Zdeňka Řeháková
  • Monika Hoření (novinářka Naší pravdy, zpravodaje KSČM)
  • Daniel Huba (Přátelé Srbů na Kosovu a Metochii)
  • Karel Janko (ČSNS)
  • Ondřej Kazík (Komunistický svaz mládeže)
  • a další.

 

Jaroslav Foldyna

 

Vznik Kosova a mezinárodní právo

Vytvoření nezávislého státu Kosovo je složitá otázka, která je předmětem intenzivních debat a sporů. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku 17. února 2008, ale legitimita tohoto vyhlášení je předmětem výkladu a diskusí.

Nezávislost Kosova postupně uznalo až 116 zemí, včetně Spojených států a většiny členských států Evropské unie. Mezinárodní soudní dvůr vydal v roce 2010 poradní stanovisko, v němž konstatoval, že vyhlášení nezávislosti není v rozporu s mezinárodním právem, toto stanovisko však není právně závazné.

Kosovští představitelé právní stanovisko přivítali. Z pohledu kosovské vlády a jejích stoupenců bylo vyhlášení nezávislosti legální a legitimní, založené na zásadách sebeurčení a práva na odtržení podle mezinárodního práva. Argumentují tím, že Kosovo bylo od roku 1999 pod správou OSN a že proces jednání a rozhodování podporovaný OSN vyvrcholil vyhlášením nezávislosti.

Takzvaná rezoluce Rady bezpečnosti číslo 1244 o dočasné správě Kosova nebyla podle rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora porušena, neboť byla jen přechodnou úpravou stavu a neměla rozhodovat o konečném řešení konfliktu.

Ani jednostranné vyhlášení nezávislého Kosova není v rozporu s mezinárodním právem, neboť ten podle tehdejšího předsedy soudu Hasiši Owady neobsahuje žádné zákazy pro vyhlášení nezávislosti.

Z pohledu Srbska a některých členů mezinárodního společenství však bylo vyhlášení nezávislosti nezákonné a nelegitimní. Srbsko tvrdí, že Kosovo je nedílnou součástí jeho státního území a že vyhlášením nezávislosti byla porušena jeho svrchovanost a územní celistvost. Rusko, Čína a řada dalších zemí nezávislost Kosova rovněž neuznaly.

Leonid Kalašnikov ze zahraničního výboru ruské Dumy upozornil na dvojí standardy, neboť po kavkavzské válce mezi Ruskem a Gruzií mezinárodní společenství neuznalo Abcházii a Jižní Osetii, které za ruské podpory vyhlásily nezávislost.

 

Samostatnost Kosova je legální. Rozhodl Mezinárodní soud

ICJ: Nezávislost Kosova je v souladu s mezinárodním právem

Milan Krajča

 

Rezoluce Rady bezpečnosti číslo 1244

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 byla přijata 10. června 1999 a zabývala se situací v Kosovu, které bylo tehdy součástí Svazové republiky Jugoslávie. Rezoluce byla přijata v reakci na konflikt v Kosovu, který začal v roce 1998, a jejím cílem bylo obnovit mír a stabilitu v regionu.

Rezoluce 1244 schválila rozmístění mezinárodních bezpečnostních sil v Kosovu, známé jako Dočasná správní mise OSN v Kosovu (UNMIK), a vojenských sil pod vedením NATO, známých jako Kosovo Force (KFOR). Rezoluce rovněž potvrdila územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie a vyzvala k demilitarizaci Kosovské osvobozenecké armády (KLA).

Kromě toho rezoluce 1244 vyzvala k zahájení politického procesu, který by určil budoucí status Kosova. Tento proces měl být veden demokratickým a mírovým způsobem a pod záštitou mezinárodního společenství. Rezoluce rovněž vyzývala k ochraně práv všech etnických a náboženských komunit v Kosovu, včetně srbské menšiny.

Mezinárodní společenství se rezolucí 1244 snažil vyřešit konflikt v Kosovu a zajistit dlouhodobý mít a stabilitu v regionu.

 

Rezoluce S/RES/1244

 

Proč se Kosovo odtrhlo od Srbska

Z pohledu albánské většiny v Kosovu jsou hlavní důvody vzniku Kosova jako nezávislého státu spojeny s jejich bojem za rovnoprávnost a sebeurčení. Kosovští Albánci byli v minulosti diskriminováni a marginalizováni srbskou vládou, která se snažila udržet si kontrolu nad regionem. Koncem 90. let 20. století se vyostřil násilný konflikt mezi Kosovskou osvobozeneckou armádou (KLA) a srbskými silami, který vedl k bombardování Srbska členskými státy NATO a nakonec ke stažení srbských sil z Kosova. V roce 2008 vyhlásil kosovský parlament nezávislost s odůvodněním, že Kosovo má právo na sebeurčení a že nezávislost je jediným schůdným řešením dlouhotrvajícího konfliktu.

 

Karel Janko

 

Kosovo a džihád?

„Přinejmenším odvážná teorie, ale velmi irelevantní. Co vůbec znamená islámský stát? Islámský stát nemůže znamenat většinové muslimské obyvatelstvo kosovských Albánců. Islámský stát je definicí teokratického režimu s jednotným státním vyznáním bez modernistické sekularizace a případně s uplatňováním islámského práva šaría. Vzhledem k vývoji v Kosovu pod záštitou EU si nelze představit, že by islámský stát v takové podobě mohl v Kosovu reálně vzniknout,“ uvádí slovenský think tank AMO v článku o legitimních důvodech pro vznik nezávislého Kosova z roku 2008, tedy ještě před zveřejněním právního stanoviska Mezinárodního soudního dvora.

 

Prečo má Kosovo nárok na samostatný štát?

Vlevo Dominik Bastl

 

KSČM a snahy o oduznání nezávislosti Kosova

V roce 2020 navrhovali komunisté projednat oduznání Kosova jako státu. Iniciativy se ujal tehdejší předseda komunistů Vojtěch Filip po diskusi s prezidentem Milošem Zemanem, který o možném oduznání nezávislosti Kosova mluvil již o rok dříve, v září 2019. Už tehdy ústavní činitelé tento nápad odmítli.

Hlavním argumentem českých komunistů bylo nejmenování českého velvyslance pro Kosovo Milošem Zemanem, ale ani jeho předchůdcem Václavem Klausem, což je v rozporu s českým právním řádem a mezinárodními úmluvami..

Naopak tehdejší ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček pro oduznání státnosti Kosovu neshledal důvody. Jediným kritériem ke změně postoje by bylo, kdyby Kosovo přestalo naplňovat kritéria státnosti, na základě kterých jim Česká republika v roce 2008 státnost uznala. Upozornil také, že Česká republika má s Kosovem uzavřeno několik smluv a pokud by Česká republika přestala Kosovo uznávat, vedlo by to k právním komplikacím.

V zahraničí existují země, které se k oduznání Kosova již uchýlily. Podle zahraničních médií a vyjádření kosovských politiků Srbsko začalo státům za oduznání nezávislosti Kosova platit nemalé částky a investuje i do kampaní pro dosažení tohoto cíle. Podle kosovského ministerstva zahraničí je propagandistická kampaň podporována Ruskou federací.

 

Komunisté navrhnou oduznání Kosova jako státu. Prezident byl rád, že jsme se toho ujali, řekl Filip 

Není důvod ke změně, odmítli ústavní činitelé oduznání Kosova

Srbové za „oduznání“ Kosova platí, Zeman to udělal zadarmo

Oficiální plakát s pozvánkou ke shromáždění.