Závěrečný den Mediálního fóra 2019 patřil sekci „Informačně-komunikační technologie v kontextu médií“, kdy žurnalistika byla dána do přímé souvislosti s kybernetickými hrozbami a válkami. První dopolední podsekce se věnovala tématu „Umělá inteligence a nové technologie: výzva pro moderní média“. Hlavního slova se ujal profesor Smirnov z moskevské diplomatické školy, který označil za hlavního viníka kybernetických hrozeb pro Ruskou federaci Spojené státy americké. Jiný řečník mluvil o čínském Zlatém štítu v souvislosti s vyvážeností svobody versus kyberbezpečnosti.
První se ujal slova Anatoly Smirnov, generální ředitel Národní asociace mezinárodní informační bezpečnosti (National Association of International Information Security), který je rovněž profesorem MGIMO, Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě, diplomatické školy Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace.
Mottem jeho referátu byla věta: „Říká se, že války začínají v lidských hlavách, ale podle této logiky by v lidských hlavách také měly skončit!“
Podle strategického plánování Ruské federace až do roku 2035 Smirnov nastínil 4 scénáře globálního vývoje světa. Prvním je přechod k polycentrickému světovému řádu. Druhým je snaha USA udržet si dominanci. Třetím je formace bipolárního modelu světového uspořádání a posledním scénářem je posílení regionalizačních procesů. Odborníci předpokládají, že ve všech čtyřech scénářích bude hrát klíčovou roli infogenický narativ.
Smirnov dále pojednává o směrnici pro kyberbezpečnost ISO/IEC 27032:2012, která obsahuje doporučení ohledně bezpečnosti v kyberprostoru a zmiňuje ruskou národní bezpečnostní strategii z prosince 2015. Posílení Ruska v kyberprostoru se odehrává na pozadí nových hrozeb pro národní bezpečnost, které mají rozmanitou povahu. Ruská Federace implementuje do domácí a zahraniční politiky nezávislá pravidla s cílem zvýšit svou opozici vůči USA a jejich spojencům, kteří chtějí být dominantní ve světových událostech. Stupňující se konfrontace v globální informační aréně, které díky informačním a komunikačním technologiím používají některé země, aby dosáhly svých geopolitických cílů, zahrnují manipulace veřejným míněním a falšování historie, což vyvíjí tlak na mezinárodní situaci.
V prezentaci ukazuje slide s časovou osou, jak se snaží s pomocí ICT (informačních a komunikačních technologií) USA omezit vliv Ruské federace. Například USA odmítly zabránit konfliktům v ICT prostředí (viz stanovisko prezidentů RF a USA z roku 2013). WikiLeaks zveřejnily, že CIA má software na útoky pod „spojeneckou vlajkou“ (březen 2017). Národní bezpečnostní doktrína z prosince 2017 obsahuje 45x spojení termínu „kyber“ v oponentuře k Číně, Rusku, Íránu a Severní Koreji.
Ukazuje statistiky ruského CERT.GOV.RU týkající se kybernetických útoků vedených proti Ruské federaci, kde ve všech oblastech útoků mají nejvyšší zastoupení USA, přičemž k hlavním útokům docházelo během olympijských her.
Spojené národy přijaly dvě rezoluce pro informační bezpečnost – jednu autorizovalo Rusko (OEWG) a druhou USA (GGE). Ruská rezoluce byla podpořena 119 zeměmi, z 32 z nich se na ní podílelo, 46 hlasovalo proti a 14 se zdrželo hlasování. Byly to USA, které bez důkazů obvinily Rusko, že nezákonně používají ICT, což je v protikladu s jejich rezolucí. Ruská rezoluce obsahuje 13 specifických norem a pravidel, z nichž některá si zaslouží speciální pozornost: „Obviňování z organizování a páchání nezákonných aktů ze strany států musí být prokázáno…“ Nedostatek mechanismů k určení, kdo stojí za kyberútoky, by se mohlo řešit redukováním anonymity v kyberprostoru, například identifikací zařízení v globální síti, jako je nový Internetový protokol IPv6. Následuje Smirnova logická otázka: proč ICANN (který je pouze pod jurisdikcí Kalifornie) brání implementaci?
Když se otevíralo CoE NATO STRATCOM centrum v Rize v roce 2015, zmínilo se, že mají prostředky (botnety atd.), které mohou donutit nepřítele ztratit chuť bojovat, nenávidět vlastní zemi, a tím zajistit nekrvavé vítězství. Lidstvo se přesouvá k hybridní válce nové generace.
Jsou pro pozitivní spolupráci, nikdy si nepřáli válku, Rusko je stále démonizováno. Spolupráce EU a NATO je v této oblasti děsivá, produkují desinformace a vytváří seznam prokremelských falešných zpráv.
Maksim Polyakov, vedoucí magisterského oboru digitálních komunikací a nových médií, představitel organizace RANEPA (Ruská akademie národního hospodářství a státní služby při prezidentu Ruské federace) a profesor MGIMO, se věnoval tématu, jak kybernetické hrozby ovlivňují média.
Podle Polyakova lidé tráví více než 6 hodin denně hleděním do smartphonů a 50 % lidí na světě je online. Díky permanentnímu připojení k internetu dochází k přehlcení informacemi a ke kreativní destrukci médií. Vznikají nové modely médií a vytváří se například vztah mezi poskytovatelem a příjemcem zpráv. V novém světě jedete metrem a všude kolem vás jsou reklamy. Některé firmy dokonce zjišťují, jaké má člověk zvyky, zjišťuje to třeba společnost Google a Facebook. Facebook má svých 70 % příjmů z reklam. Komunikační platformy dnes produkují svůj obsah (například vlastní filmy) a dochází na nich k analýze a ke kontrole faktů. Pod vlivem nových technologií vzniká nový typ vydavatele.
Isabella Pashinyan z Veřejné televize Ruska (Общественное Телевидение России, OTR) a zároveň vedoucí veřejných služeb a zástupkyně ředitele mezinárodního výboru na téma role médií v boji proti terorismu, se ptala, jak si mají média udržet kredibilitu?
Falešné zprávy zůstávají na internetu a velkým tempem rostou. Informace cílí na mladé lidi a ti věří informacím se spoustou liků. Mnoho falešných zpráv vzniká z politických důvodů, podle Cambridgeského slovníku jsou Fake News buď žertem, nebo mají politické pozadí. V roce 2018 se objevila spousta falešných videí. Umělá inteligence se rozvíjí dynamicky, automatizace snížila náklady v globálním měřítku. Výzkumníci se snaží vytvořit umělou inteligenci, která by uměla vnímat a měla sociální inteligenci. V laboratořích Elona Muska vytvořili zvláštní typ umělé inteligence, která umí nejen text vytvářet, ale i interpretovat. Umí přijímat informace z internetu, umí vytvářet v krátkém čase falešné zprávy a také je šířit. Velkými riziky jsou deep fake audio a video. Včera (21. 11. 2019) bylo setkání UNESCO, kde se zabývali pravidly pro umělou inteligenci, v příštích 18 měsících bude přijat dokument o technologiích a jejich etice.
Vadim Kozyulin, vedoucí Nových technologií a mezinárodní bezpečnosti, PIR-Center, mluvil o vlivu informací na naši kulturu a život. Je čím dal těžší neutopit se v moři informací, projevuje se syndrom únavy z informace, a umělá inteligence by nám mohla v tomto ohledu pomoci. Blíží se nástup 5G sítě, se kterou dojde k dalším převratným změnám. Řada firem se transformuje a produkty budou mít nové vlastnosti.
Umělá inteligence nahrazuje manuální práci člověka. Při telefonickém rozhovoru s jednou firmou v Petrohradě zjistil, že nemluví s člověkem, ale s umělou inteligencí. Vznikají virtuální osobnosti. Zřejmě již brzo budeme v souvislosti s umělou inteligencí mluvit o příchodu duše.
V závěru referátu zmiňuje čínský projekt Zlatý štít na blokaci zpráv v souvislosti s otázkami svobody versus bezpečnosti, kterým budeme brzy také čelit.
Andrey Pekshev z Institutu konfliktologie zmínil, že chybí právní definice umělé inteligence. Odborníci na právo zvažují, že by robot mohl být subjektem občanského práva. Auta budou brzy bez řidiče, vznikají virtuální systémy zdravotní pomoci, Spire Bank má použít umělou inteligenci pro automatické generování vzkazů pro dlužníky. I právníci přicházejí o práci kvůli jejich nahrazení umělou inteligencí. Umělá inteligence generuje žaloby použitelné před soudem a umí psát novinářské články. Takové programy přitom umí vytvořit i studenti škol. U soudního dvora pro lidská práva zjistili, že umělá inteligence umí predikovat rozhodnutí na základě vstupních dat, ale neplatí to v politických kauzách. Bez etického kodexu může lidstvu přinést problémy. Uzavírá referát tvrzením: Přichází doba, kdy objekt znalostí se stane jeho subjektem.
Maksim Kornev z Ruské státní univerzity pro humanitní vědy se konference zúčastnil přes Skype. Zmínil čtyři problémy současnosti – falešnou postpravdu, kognitivní převratné změny, algoritmy na kontrolu a obecný problém spojující předešlé tři body se šířením Fake News. Ukázal obrázek prezidenta Trumpa s nápisem: Vy jste Fake News a chvíli mluvil o aféře s Cambridge Analytica. U kognitivní předpojatosti zmiňuje, že nás mozek často klame, detaily si nahrazuje. Lidé, kteří nechtějí být přehlceni informacemi, si vybírají svoje zprávy. Pro filtrování zpráv si článek musí přečíst a pak se rozhodnout na základě algoritmu. Často si myslíme, že lidé s jinými názory neříkají pravdu. Úkolem novinářů je praskat tyto sociální bubliny. Závěrem, tak jako už jiní předřečníci, rozděluje Fake News na misinformace, desinformace a malinformace (mají za cíl způsobit škodu).
