Sobota 20. dubna, 2024
Evropský rozhled

Zápisky z tiskové konference české redakce Sputniku – Anna Starková (část 1.)

 

Ruské středisko vědy a kultury, Praha
Ruské středisko vědy a kultury, Praha

 

V úterý 26. března 2019 se v Literárním salonu Ruského střediska vědy a kultury konala tisková konference české redakce mediální agentury Sputnik a Rusko dnes (Rossija segodňa). Bylo to poprvé, kdy se osoby stojící za českým Sputnikem představily širší veřejnosti. Mezi prvními promluvila Anna Starková, vedoucí odboru korporátní komunikace a manželka diplomata.

 
Anna Starková

Anna Starková se na tiskové konferenci prezentovala jako novinářka, která je s politikou spojena pouze přes svého manžela, který je ruským diplomatem. Jenže k politice, a to zejména k politice Vladimíra Putina, má blíže, než se mohlo v ruském středisku zdát.

V minulosti vystoupila na ekonomickém fóru v Deplhi, kde byla uvedena jako expertka na mezinárodní vztahy a public relations. Dříve pracovala jako poradkyně výkonného ředitele ve Valdajském mezinárodním diskusním klubu, kterého se pravidelně účastní ruský prezident Vladimír Putin. V roce 2015 se sjezdu klubu zúčastnil i bývalý prezident České republiky Václav Klaus. Starková pracovala i na pozici vedoucí mezinárodních projektů v Agentuře strategických iniciativ a působila v zahraničním oddělení politické strany Jednotné Rusko.

 
Vladimír Franta

Tiskovou konferenci české redakce Sputniku zahájil v ruštině Vladimír Franta, který do širšího povědomí veřejnosti vstoupil díky rozhovoru s Jiřím Ovčáčkem, tiskovým mluvčím prezidenta Miloše Zemana.

V minulém měsíci jsme jej zaznamenali na třech různých akcích.

Nedávno se zúčastnil tiskové konference „Proč nás NATO vede do války?“ Aktivistů, jako je Lenka Procházková, Milan Krajčo či Ivan David, se ptal, jaké mají zkušenosti s jednáním s ruskou stranou a ruskými státníky a zda by se takové spolupráci nebránili. Byl překvapen, když se nikdo z nich ke spolupráci s Ruskem neměl, protože on sám je rusofilně založen a nelibě nese například projevy liberálů jako má prezidentská kandidátka Ksenija Sobčaková. Má obavy, že by liberální menšina mohla pomocí sociálních sítí ovlivnit mnoho lidí a změnit současnou politickou atmosféru v Rusku. Proti jeho návrhům se postavila Monika Hoření z Haló novin. Oponovala mu, že na tiskové konferenci jsou představitelé českého neziskového sektoru, kteří budou těžko jednat se státníky cizího státu.

Poté se s Josefem Skálou z KSČM přesunul na demonstraci „Ruce pryč od Venezuely“ před americkou ambasádu, kde se pokoušel navázat vztahy s lokálními alternativními novináři, a to jak s prorusky orientovanými, tak také s těmi z druhého názorového spektra.

O týden později se zúčastnil demonstrace České pirátské strany proti směrnici o copyrightu, ale během projevů ruského Piráta Alexandra Isavnina, který varoval před nebezpečnými regulacemi internetu v Rusku, náhle demonstraci opustil.

Ale zpět k tiskové konferenci Sputniku.

 
Zápisky z projevu Anny Starkové v Literárním salonu

Původně měla být konference vedená v ruském jazyce, ale když se Vladimír Franta publika zeptal, zda potřebuje někdo překlad, novinář Jakub Zelenka z Deníku N tuto nabídku přijal. Překlad proto zajišťoval sám Vladimír Franta, který se mimochodem živí i jako učitel ruského jazyka.

Poté se slova ujala Anna Starková, která má na starosti HR a PR oddělení tiskové agentury Rusko dnes. Poděkovala „ercenku“, že zde dnes mohou být a ozřejmit přítomným charakter činnosti Sputniku.

„Ercenko“ je zvuková podoba zkratky RCNK. Ruské středisko vědy a kultury se v ruštině vyslovuje jako Rossijskij centr nauki i kultury (Российский центр науки и культуры), zkráceně RCNK.

Anna Starková jako manželka ruského diplomata měla možnost pobývat v různých zemích světa. Sotva však zahájila svůj projev, musela se odmlčet. Vladimíru Frantovi totiž začal zvonit telefon a tisková konference bez jeho překladu nemohla pokračovat. Volal mu bývalý ministr zdravotnictví a současný lídr kandidátky do evropských voleb za SPD Ivan David. Důvod byl prostý – Ivan David chtěl přijít do Literárního salonu, ale nevěděl, kde to je.

Anna Starková po krátkém přerušení navázala na svou předchozí řeč. Díky možnosti pobývat v různých zemích světa pochopila algoritmus způsobu žití v těchto zemích, a to bylo pro její práci pro Sputnik velmi klíčové.

Následně na powerpointové prezentaci přiblížila, jakých dosáhli úspěchů a jakým způsobem pracují.

Rusko dnes je oficiální agentura spojovaná s Ruskem a je jedním z nejnavštěvovanějších serverů. V zahraničí je reprezentuje radio Sputnik.

Sputnik je nejenom rádio, ale také zpravodajství, které se v různých zemích světa realizuje ve formátu nonstop, to je 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Součástí Sputniku je i fotobanka a další samostatné projekty.

V tiskových střediscích Sputniku pracují různí specialisté. Mají 22 tiskových středisek po celém světě a působí ve 32 jazycích. Na sociálních sítích je sleduje 16 milionů lidí, přičemž mají milion followerů na sociálních sítích v Číně. Za měsíc jejich stránky navštíví 50 milionů návštěvníků.

Na prostranství SNS řada lidí rozumí rusky, a proto v oblasti vysílají nejen v úředním jazyce, ale i v ruštině. Prostranství SNS je zkratka pro Společenství nezávislých států, což je organizace bývalých republik Sovětského svazu. Příkladem takové země s dvojjazyčným vysíláním je Arménie, kde má Sputnik arménskou mutaci a pochopitelně informuje i v ruském jazyce.

Ve světě mají, jak již zaznělo, 22 tiskových středisek vybavených poslední myslitelnou technikou. Ve střediscích pracují místní novináři. Ve všech zmíněných zemích patří Sputnik mezi úspěšná média a dokonce se v úspěšnosti může porovnávat například se CNN. Sputnik se za svou pětiletou kariéru výrazně zlepšil, míní Starková. Spolupracují s 300 různými médii po celém světě.

Zakládají si i na anketách, kde kladou relevantní otázky lidem z celého světa.

Mají rozsáhlou fotobanku a spolupracují s nimi všemožní fotografové. Jejich fotobanka se plní každý den 1,5 tisíci fotografiemi z různých koutů světa.

Existuje také služba SputnikPro, vzdělávací program Sputniku. SputnikPro byl v tomto roce spuštěn v Řecku a v Turecku, i když původně byl plánován jen pro bývalé republiky Sovětského svazu.

Spolupracují s ekonomickými fóry jako je Petrohradské mezinárodní ekonomické forum a řecké ekonomické forum v Delphi.

Své novináře považují za rodinné stříbro, ba možná i za zlato, a tak se snaží s nimi spolupracovat tak, aby pro ně byla práce bezpečná. Ale bohužel se stávají i tragické události.

Ve věku 33 let zemřel korespondent Andrej Stěnin během práce pro Sputnik. Pojmenovali po něm fotografickou soutěž pro mladé fotoreportéry a jejich fotografie prezentovali na půdě různých středisek, včetně v pražského „ercenka“.

Andrej Stěnin byl naposledy spatřen živý 5. srpna 2014. Panovalo podezření, že byl unesen ukrajinskou národní gardou a vězněn. Ruští novináři proto vedli rozsáhlou kampaň za jeho osvobození. V tu dobu ale novinář již nežil. Se svým autem se dostal do palby a shořel na silnici v Doněcku.

RIA Novosti je další odvozená společnost, kterou až donedávna vedl ředitel Kirill Vyšinský. Možná znáte osud, který ho potkal na Ukrajině, zmínila Anna Starková a pokračovala ruskou verzí příběhu o zadržení ředitele ukrajinskou tajnou službou SBU v Kyjevě.

Podle této ruské verze je Kirill rok držen ve vyšetřovací vazbě na Ukrajině na základě falešného obvinění, respektive ne úplně korektního obvinění. Ředitel Vyšinský poctivě vykonával svojí práci a za to se dostal na Ukrajině do vězení. Intervenovali za něj i nejvyšší představitelé mezinárodních organizací. V Literárním salonu Anna Starková apelovala na přítomné novináře, aby se ve prospěch Kirilla Vyšinského podnikli nějaké kroky a přispěli k jeho osvobození svou novinářskou činností.

Podle oficiální verze v květnu 2018 podnikli agenti ukrajinské tajné služby SBU domovní prohlídku v sídle ukrajinské pobočky ruské mediální agentury RIA Novosti a zadrželi ředitele Kirilla Vyšinského. Podle SBU byla zpravodajská agentura financována Ruskou federací za účelem vedení hybridní informační války proti Ukrajině. Agentura byla placena přes srbské účty částkami převyšujícími jeden milion korun měsíčně. Ke zmíněnému hybridnímu informačnímu působení patřilo například schvalování anexe Krymu Ruskou federací a podpora proruských separatistů na východě Ukrajiny.

V dalším díle se zaměříme na projev Sofie Ovanesové.