Ve středu 13. března 2019 se od 17 hodiny konala v Malém sále Městské knihovny v Praze placená přednáška o ruském kyberzločinu a informační válce, oficiálně na pozvánkách uvedená pod názvem Mocenské cíle kybernetických útoků? v rámci cyklu Mediální gramotnosti. Přednášející byli dva – Tomáš Flídr a Lenka Víchová.
Tomáš Flídr působí jako expert na kyberbezpečnost ve společnosti Deloitte, v neziskové organizaci Team4Ukraine a Českém institutu manažerů informační bezpečnosti. Provozuje web kyberbezpečnost.cz. Spolu s Lenkou Víchovou byli posluchačům uvedeni jako lektoři, kteří jezdí na Ukrajinu přednášet vojákům, ale i civilistům o kyberbezpečnosti.
S ohledem na skutečnost, že přednáška nebyla veřejnosti zdarma přístupná, nebudeme zveřejňovat vše, co na ní zaznělo, ale vždy jen jednu informaci z probíraného bloku.
Ruská propaganda na Ukrajině
Ukrajina je vystavena silnému působení ruské propagandy, která probíhá v několika fázích.
Po vypuknutí protestů na Majdanu se propaganda snažila sázet na pravoslavné náboženství a vykreslovala Majdan jako bezbožný. Tento obraz Majdanu se zhroutil, když se mezi demonstrujícími začali objevovat pravoslavní kněží, kteří stáli na straně protestujících.
V současné době se opěrným bodem pro propagandu stává druhá světová válka. Díky sovětské výuce dějin v socialismu se dá s lidmi snadno manipulovat, stačilo například označit pomajdanovskou vládu za fašistickou chuntu a zpráva okamžitě ovlivnila řadu lidí.
Lenka Víchová následně zmiňuje některé dezinformace, které se v ruském a ukrajinském prostoru šířily. Ukazuje dobovou fotografii zavražděných dětí, jejichž těla byla přivázána drátem kolem kmene stromu. Fotografie má dokreslovat zvěrstva, která spáchala Ukrajinská povstalecká armáda na Polácích ve Volyni během druhé světové války. Fotografie ale pochází z psychiatrické knihy a zachycuje děti zavražděné svou matkou po psychicky vypjaté situaci.
Propojení kyberzločinu s politikou Ruské federace
V dalším bloku se Tomáš Flídr věnoval událostem, které naznačují, že se v Ruské federaci propojil kyberzločin s politikou. Rusové například nestíhají kyberzločince, pokud zločin spáchají mimo hranice Ruska.
Zmínil Pavla Vrublevského, který založil organizaci ChronoPay, obdobu PayPal, jen z nižšími standardy pro ověřování prováděných transakcí. Přes jeho organizaci se proto praly špinavé peníze.
Vaz mu zlomilo, když spustil DDoS útok na svého konkurenta, který ovšem provozoval bránu letecké společnosti Aeroflot. V důsledku kybernetického útoku došlo k několikadennímu ochromení systému na vydávání lístků. Vrublevského zatkli a byl odsouzen ke dvěma rokům vězení. Na svobodu se však dostal velmi záhy. Pravděpodobně v tom okamžiku začal pracovat pro ruské tajné služby.
Později Pavel Vrublevský svědčil proti plukovníku ruské rozvědky Sergeji Michajlovi a Ruslanu Stojanovi, vedoucímu pracovníku Kasperského Labu. Oba dva byli souzeni za velezradu, protože americké rozvědce předali informace o ruském kyberzločinu. Za velezradu dostali vysoké tresty, 22 a 14 let. Případ dokresluje jen dřívější domněnky, že bojovat s kyberzločinem v Rusku je v Rusku považováno za vlastizradu, neboli že politika Ruské federace je propojena s kyberzločinem.
Politicky motivovaný kyberzločin
V závěrečné fázi přednášky Tomáš Flídr popsal projevy kybernetických útoků vůči jednotlivým zemím, počínaje Estonskem roku 2007, přes Gruzii v roce 2008, konče samozřejmě událostmi na Ukrajině.
Například v roce 2014 během prvních pomajdanovských voleb došlo ke kybernetickému útoku na Ústřední volební komisi. Smyslem útoku bylo pozměnit volební výsledky tak, aby se stal absolutním vítězem voleb Dmitry Jaroš z Pravého sektoru. Rusové chtěli útokem dokázat, že na Ukrajině je fašismus dominující politický proud. Ačkoliv kandidát Pravého sektoru získal ve volbách méně jak 1 % hlasů, hackeři mu volební zisk navýšili na 37, 1 % hlasů. Přestože Ústřední volební komise takto zmanipulované výsledky voleb nezveřejnila, ruská státní televize Pervyj kanál odvysílala, že šéf Pravého sektoru získal 37,1 % hlasů a probojoval se do druhého kola prezidentských voleb.
Závěrem zbývá už jen podotknout, že přednáška Tomáše Flídra a Lenky Víchové patřila k těm kvalitnějším, které se v českém prostředí na téma dezinformací objevují.
