V neděli 8. září 2024 si Pražský Majdan připomněl desáté výročí svého vzniku. Na Staroměstském náměstí se sešla desítka řečníků, která stála za jeho vznikem nebo na něm alespoň chvíli participovala. Společně si připomněla historické milníky, které na své cestě již ušla.
V projevech zaznělo několik důležitých sdělení.
Nejčastěji se shodli na tom, že západní státy by neměly omezovat Ukrajinu ve využívání zbraní, neboť právě z toho v současné situaci Ruská federace těží.
Předsedkyně Pražského Majdanu Galina Andrejceva by chtěla zahájit veřejnou diskusi nad tím, proč významné organizace, jako je například UNICEF, odmítají podpořit projekty spolkům, které zároveň v rámci jiných projektů podporují ukrajinskou armádu. Bez ukrajinských vojáků válku rozhodně vyhrát nelze.
V závěru shromáždění senátor Martin Exner z Výboru pro bezpečnost uvedl, že Česká republika a západní státy jsou již dnes v asymetrické válce s Ruskou federací a vyjádřil svou plnou podporu občanských aktivistům, které považuje za amatérské politiky.
Rozhodujícím okamžikem, proč zformovat Pražský Majdan, byly události, které do historie vstoupily pod názvem Ilovajský kotel. V srpnu 2014 ukrajinské jednotky svedly bitvu s ruskými vojáky a proruskými separatisty o město Ilovajsk na východě okupované Ukrajiny. Bitva skončila porážkou Ukrajiny a o život přišlo tisíc osob.
Galina Andrejceva
Jako první promluvila Galina Andrejceva (Galyna Andreytsiv), ředitelka neziskové organizace „Pražský Majdan“, která má již desátým rokem na Staroměstském náměstí v Praze postavený informační stánek s informacemi o dění na Ukrajině. Jde o nejdéle trvající pouliční akci v Evropě.
V roce 2022 se Pražský Majdan rozrostl poté, co se spojil s Ukrajinsko Evropskou Perspektivou.
Pražskému Majdanu se podařilo vybrat na podporu Ukrajiny 18 milionů korun. Na Ukrajinu poslali více než 500 balíčků humanitární pomoci.
Později založili Ukrajinské centrum podpory (UCN, známé též jako Ukrajinské Centrum Nusle) za účasti městské části Praha 4. Za dva roky totální invaze centrum podpořilo více jak 20 000 uprchlíků. Pracuje u nich více jak 20 zaměstnanců.
Ve spolupráci s Člověkem v tísni založili centrum pro ukrajinskou mládež Creative HUB Nusle. Centrem doplnili neformální seznam míst, kde se může ukrajinská mládež scházet a netoulat se ulicemi.
Pražský Majdan podporuje ukrajinské vojáky. Kvůli tomu nemohou dostat finanční podporu od organizací jako je UNICEF, přestože mají i celou řadu jiných projektů na podporu dětí. Velké organizace nedávají dotace těm, kteří podporují jakýmkoliv způsobem ukrajinskou armádu. Bez vojáků ale válku nevyhrají.
Michal Majzner
Druhým řečníkem byl hlavní hybatel událostí, který v roce 2014 pořádal v České republice mikromajdany na podporu Ukrajiny a přespával na Staroměstském náměstí ve stanech spolu s dalšími kamarády. Řeč není o nikom jiném než o Michalu Majznerovi.
Dříve protestovali například před ruskou Sberbank a dělali mnoho jiných malých akcí, kterými se snažili již v roce 2014 upozornit českou společnost na invazi Ruské federace do Ukrajiny.
S bitvou u Ilovajsku, zvanou též Ilovajský kotel, si uvědomili, že malé akce nejsou dostatečné k probuzení české společnosti, natož k dosažení míru na okupovaných částech Ukrajiny, a zformovali Pražský Majdan.
V nejbližší době chystají akci March For Ukraine, Evropský pochod pro Ukrajinu. Testovací fáze proběhne 5. října a dle aktualizovaných informací povede z Hradce Králové a souběžně také z České Lípy do Prahy. Zájemci o pochod mají sledovat stránky marchforukraine.net. Nejpozději na jaře vyrazí pochod z Německa až do Lvova, během kterého se bude štafetově předávat poselství o potřebě fondu pro Ukrajinu.
Nakonec Michal Majzner propagoval Estonský plán pro Ukrajinu. Evropská ekonomika je mnohonásobně silnější než ta ruská, a mělo by se toho využít k ukončení války na Ukrajině. Plán navrhuje dát sto miliard euro ročně na obranu navíc, což představuje 0,25 % západního HDP, pak Rusko přestane Západu ekonomicky stačit. Peníze lze sehnat například společnou půjčkou, což podporuje i studie think tanku Bruegel. Podobné půjčky jsou běžné a v minulosti se díky nim už překonala celá řada krizí, jako například ta poslední covidová.
Soňa Pospíšilová
Jednou z nejvytrvalejších aktivistek, díky které od počátku Pražský Majdan funguje, je Soňa Pospíšilová.
Původně si myslela, že na Staroměstském náměstí budou jen chvíli do osvobození Krymu. Věřila, že svět brzy zasáhne a pomůže napadené Ukrajině. Bohužel bylo zapotřebí až velké invaze v roce 2022, aby svět konečně otevřel oči a začal něco dělat.
Tenkrát před deseti lety se sešli na náměstí se stany a transparenty. Bylo mezi nimi mnoho Ukrajinců mluvících rusky, tedy přesně ta menšina, o které se ruská propaganda opírá při obhajobě všech invazí.
Později došli k závěru, že protestovat nestačí. Začali pořádat humanitární sbírky. Z vybraných peněz dělali částečnou rekonstrukci nemocnice v Žytomyru, do nemocnice v Lutsku koupili chirurgický operační stůl, v Charkově pro rehabilitační centrum pro veterány koupili tepelná čerpadla, v Izmajilu v Oděské oblasti koupili do škol ukrajinské knížky, aby se děti nemusely učit z ruských knížek, a pro nemocnici v Mariupolu koupili větší množství respirátorů.
Na poli aktivismu se účastnili mezinárodních akcí Stop Putin a Stop War. Sama jela na akci Krymských Tatarů do Berlína a přivezla do České republiky putovní vlajku. Protestovali proti Nočním vlkům i Nesmrtelnému pluku, během akcí byli proruskými účastníky dokonce i napadeni.
V rámci toho zavzpomínala, jak v reakci na existenci Pražského Majdanu vznikl vzápětí Antimajdan Pavla Matějky a Jeleny Vičanové.
Zavzpomínala i na útoky, kterým v uplynulých deseti letech čelili. Jednou jim Ruska rozkopala Putinovu hlavu, o tom psalo i Moscow Times, ale nejhorší útok zaznamenali v červnu tohoto roku, kdy je napadla skupina Rusů s evropskými pasy. Byli zadrženi, ale velmi rychle propuštěni. Soňa Pospíšilová tímto poděkovala organizaci In Iustitia za velkou podporu, kterou jim poskytla. Pomoc jim nabídlo také NAFO, Kaputin a Člověk v tísni, kteří uspořádali demonstraci na jejich podporu.
S negativními reakcemi se pravidelně setkávají naštěstí jen v online prostoru. Stojí za nimi obchodníci se strachem, kteří se takto snaží vybudovat svoji politickou kariéru, nebo alespoň umořit dluhy jako v případě Ladislava Vrabela.
Tomasz Peszynski
Z aktivistického světa se s mnoha otazníky v posledních letech vytratil Tomasz Peszynski, jeden z prvních aktivistů, kteří působili na Pražském Majdanu. Na desáté výročí ale dorazil na Staroměstské náměstí a uvedl, že již nechce být označován za občanského aktivistu, protože je v aktivistickém důchodu.
Na Majdanu působil jen prvním rokem, nicméně Parlamentní listy změnu dlouhá léta nepostřehly a psaly o něm stále jako o Majdanistovi.
Za působení v Pražském Majdanu se nicméně nestydí, naopak je hrdý, že Ukrajinu podporovali už v době, kdy to nebylo ještě cool. Na Staroměstském náměstí navíc ukázali funkční model spojené Evropy v malém. Na jeho chodu se od začátku podíleli Češi i Ukrajinci společně.
Marek Hilšer
Senátor Marek Hilšer se před zahájením události dostal do slovního konfliktu s jinými proukrajinskými aktivisty/politiky, kteří se rozčilovali nad tím, že je považuje za proruské, když pouze nesouhlasí s některými jeho postoji. Senátor spor ukončil odchodem.
Sám sebe za zakladatele Pražského Majdanu nepovažuje, ale byl návštěvníkem první demonstrace, kterou tenkrát pořádal Michal Majzner.
O Ukrajinu se před rokem 2013 nezajímal. Majdan v Kyjevě mu ale otevřel oči. Pohnuly s ním záběry Nebeské setniny, mladých i starších mužů, kteří šli se železnými štíty, zatímco do nich stříleli. Tehdy si uvědomil, že Ukrajinci jsou schopni za svou budoucnost položit vlastní život.
Po útoku v Ilovajsku na konci léta 2014 pochopili, že musí něco udělat.
Silně je pobuřovalo, jak se k tomu stavěla tehdejší česká politická reprezentace i čeští podnikatelé. Hodnoty měnili za ruský plyn. Ještě v roce 2016 vyjednávali s Vladimirem Putinem o cenách plynu.
Další řečníci
Po hudební přestávce, které se ujala kapela mladých lidí, klientů HUBu Nusle, se v rychlosti vystřídalo u mikrofonu několik dalších řečníků.
Adam Burda z Války online přišel s nášivkou, na které bylo latinské úsloví „BELLUM NON MUTAT“ (latinsky Válka se nemění). Kritizoval neustále lavírování nad tím, co Ukrajině umožníme a neumožníme, čehož využívají Rusové.
Kateryna Skrypnik byla v letech 2015-2022 vedoucí a organizátorkou Pražského Majdanu. Tuto ruskojazyčnou Ukrajinku původem z Luhanska přišel Putin „zachránit“.
NAFO, celosvětové hnutí dobrovolníků, kteří pomocí humoru, satiry a fact checkingu bojují proti ruské propagandě a dezinformacím, doma i v zahraničí, přišla představit Tereza a Jirka.
Martin Exner, místopředseda Výboru pro bezpečnost, uvedl, že Rusové jsou silní v asymetrickém boji a není pochyb, že jsou ve válce s Českou republikou i Evropou. Důkazem tomu jsou dezinformace, vlivové operace, podpora jak levicových, tak pravicových extrémistů, ale i sabotáže, vytváření atmosféry strachu, nedůvěry a frustrace. Velká část politiků hrozbu stále nechápe, přestože je nejvyšší čas začít se bránit.
O válce jednal s generálem Michalem Koudelkou i Janem Berounem, dnes již bývalým ředitelem Vojenské rozvědky. Rusko by mělo politicky a ekonomicky vydržet ještě rok a půl, ale je otázkou, zda do té doby Rusko nezvítězí nad námi.
Ukrajinu nemáme omezovat v jejích rozhodnutích, jak se bránit.
V závěru projevu se zastal existence občanského aktivismu. Sám vzešel z řad aktivistů a politiky považuje za profesionální občanské aktivisty, zatímco občanské aktivisty za amatérské politiky.
Jako poslední promluvil Petr Lázňovský za spolek Kaputin. Před nebezpečím ruského imperialismu varují už od roku 2014. V posledních měsících je ostře sledovaná jejich kauza s namalováním ukrajinské vlajky v komplexu ruských domů ve Schwaigerově ulici, za kterou jsou stíháni. Nyní čekají na obžalobu a soudní proces.
Po skončení projevů byla uctěna památka padlých vojáků i civilistů minutou ticha.
