Čtvrtek 25. dubna, 2024
Evropský rozhled

Velvyslanectví Ruska kritizuje české Ministerstvo zahraničních věcí kvůli výrokům k průjezdu Nočních vlků

 
Vysílačky Nočních vlků
 

Zástupkyně ředitelky tiskového odboru Ministerstva zahraničních věcí Irena Valentová koncem dubna před novináři kritizovala průjezd Nočních vlků Českou republikou. Dle jejího vyjádření Noční vlci nijak nereprezentují padlé a jejich rodiny a motorkářský klub je znám spíše kriminálním pozadím než úctou k památce obětí druhé světové války. V pátek se proti tomuto tvrzení ostře ohradilo Velvyslanectví Ruské federace v České republice.

Noční vlci jsou motorkářský gang, jehož členové se přímo účastní ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny. Blokovali hlavní trasy do Sevastopolu a účastnili se útoků na zařízení pro zemní plyn a dále na námořní velitelství ve městě. Francouzská tisková agentura uvedla, že jeden z členů Nočních vlků se účastnil bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám v Luhansku. O dalším zapojení Nočních vlků v ozbrojeném konfliktu je možné se dočíst v článku Putinovi andělé: Motorkáří bojují za Rusko na Ukrajině (Guardian, Jack Losh).

>>Guardian: Putin’s Angels: the bikers battling for Russia in Ukraine

 
Jak před lety upozornila i Antifa.cz, několik desítek členů Nočních vlků v Zelenogradu v roce 2012 zaútočilo na politické odpadlíky s názvem Tri Dorogi MC. Konflikt přerostl v přestřelku, při které byl usmrcen člen Nočních vlků.

>>Antifa: Blbej nebo navedenej? Jaroslav Foldyna s Putinem v sedle

 
Tvrzení Ireny Valentové ohledně kriminální minulosti Nočních vlků tak lze považovat za pravdivé.

Ovšem na její tvrzení, že nereprezentují padlé a jejich rodiny, ostře zareagovalo Velvyslanectví Ruské federace v České republice skrze svou stránku na Facebooku. Údajně obsahuje nepodložené urážlivé výpady na adresu motorkářského klubu Noční vlci. Každoročně se v České republice konají četné vojenské vzpomínkové akce k uctění padlých v druhé světové válce a motorkářská jízda Nočních vlků je jednou z nich. Tyto aktivity Rusko a Česko spíše spojují než rozdělují. Připomínají, že Sovětský svaz společně bojoval s Československem proti nacismu. Uctění padlých vojáků tak oba státy nemůže rozdělovat, jak tvrdí Irena Valentová.

V následujícím vyjádření Velvyslanectví Ruské federace v České republice doporučuje dovzdělat se v dějinách druhé světové války, přičemž poukazují pouze na historická fakta, kdy jsme se SSSR začali být spojenci. Ne vždy tomu tak ale bylo.

Ačkoliv je Sovětský svaz považován za odpůrce fašistů, devět dní před propuknutím druhé světové války byla uzavřena sovětsko-německá smlouva o vzájemné neútočení (23.8.1939 v Moskvě J. von Ribbentropem a V. M. Molotovem). Komunisté po celém světě tak byli zavázáni, že nebudou proti fašistům ve válce bojovat. To se změnilo až v roce 1941, kdy Německo napadlo SSSR.

Nebyl to samozřejmě první ani poslední vstřícný krok Sovětského svazu k Německu, další příkladem může být podíl na napadení Polska a následná společná vojenská přehlídka Sovětů s Němci v Brestu.

>>Totalita: Sovětsko-německá smlouva o neútočení a přátelství 1939