V sobotu 26. června 2021 se v Teplicích v ulici Dubská konala pieta za Roma Stanislava Tomáše, jehož okolnosti smrti již týden rezonují ve veřejném prostoru. Romové v projevech vysvětlili, proč nevěří oficiální policejní verzi a proč by lidem mělo záležet i na životě Stanislava Tomáše, přestože se před svou smrtí choval tak, jak je zachyceno na některých videích. Připomněli, že v České republice čelí dlouhodobému systematickému útlaku a žádají především důkladné a nezávislé prošetření celého policejního zákroku. Kauzu na druhou stranu provází celá řada nepřesných a nepravdivých zpráv, proto je potřeba každou sdělenou informaci důkladně zhodnotit.
Proč si ani romský narkoman nezaslouží smrt
Lidé často říkají, že když Stanislav Tomáš bral pervitin, choval se nepatřičně, ohrožoval zdraví lidí kolem sebe, i majetek druhých, a když první předběžná pitva prokázala, že zemřel na předávkování, že mu ta smrt patří. Takové výroky museli poslouchat Romové na autobusové zastávce v pražských Holešovicích, když čekali na zastávce na autobus do Teplic.
S tím by ale nikdo na místě piety nesouhlasil.
Robert Horváth má na policejní zákrok jiný pohled, než se prezentuje v médiích. Majoritní společnost i státní orgány se tváří, že zákrok byl nutný, protože mu bránili v páchání trestné činnosti – a že se tedy nic nestalo. Tak to čte na sociálních sítích spolu s vlnou rasistických a velmi sprostých komentářů.
Na zveřejněném videu mezi 4. a 5. minutou Stanislav Tomáš ztratil vědomí a policista se nahnul, aby se podíval, co se děje (analýza níže). Horváth zdůrazňuje, že Romové nejsou blbí, jak vypadají. Moc dobře vědí, že v tuto chvíli ten člověk potřeboval poskytnout první pomoc. A policisté jsou školeni, aby poskytovat první pomoc uměli. Ale policista ho místo toho znovu zaklekl. I kdyby měl minimální šanci na přežití, ten policista tomu zabránil. A to je klíčové, o co jim jde.
„My víme, že se Stanislav Tomáš nechoval dobře a že je to nevhodné patologické chování. Policie musí v rámci nějaké prevence zasahovat, musí bránit naši bezpečnost. My tomu rozumíme, my nejsme blbí, ale tohle bylo špatně. Policie pochybila a my chceme jedinou věc, chceme spravedlnost. Něco takového se již nesmí nikdy opakovat,“ zakončil svůj projev Robert Horváth.
Podle TV Prima jejich Rom byl narkoman a policisty poškrábal a pokousal. Emil nadnesl otázku, jak je možné, že tito policisté nevyhledali okamžitou lékařskou pomoc, skrze kterou by názorně dokázali, že je jejich Rom napadl? Uvědomuje si, že nejde o selhání Policie ČR, tady selhali tři policisté.
Romové byli během svých projevů nazlobení i na ty, kteří incidentu přihlíželi a nešli Stanislavu Tomášovi pomoci. Nikdo z nich na pietu nepřišel, aby vysvětlili, jak to bylo.
Po pozorném shlédnutí videa, které má 5 minut 53 sekund, vidíme, že mezi 4. a 5. minutou Stanislav Tomáš pohyboval klidněji končetinami, a to po výzvě jednoho z přítomných mužů, který mu domluvil, aby se zklidnil. Situace, kdy se policista dívá, jestli je Stanislav Tomáš v pořádku, následuje až několik málo sekund před koncem záznamu, nedá se tedy vyhodnotit, jestli policista po kontrole zjistil, zda jen Stanislav Tomáš klidně leží, nebo zda již zkolaboval, a jak policista následně reagoval.
Záznamy z kamerového systému
Plk. Jaromír Kníže na tiskové konferenci k události uvedl, že policie nedisponuje žádnými svými kamerovými záznamy z vozidla ani z osobních kamer policistů a ani nejsou žádné záznamy z městských kamerových systémů, v této oblasti kamery nebyly. Disponují tedy záznamy z prostředí, které jim byly poskytnuty standardním způsobem.
Plk. Zbyněk Dvořák zmínil, že v trestné věci žádnou věc neodebrali, žádná věc jim v této souvislosti nebyla vydána. Veškeré informace, které mají, čerpali z veřejných zdrojů. Popřel, že by obyvatelům mazali záznamy z mobilních telefonů.
Policie neví, jestli první zveřejněné video, které končí před příjezdem záchranky, má pokračování. Bylo jim poskytnuto pouze v této délce a žádá případnou osobu, pokud má video jako celek, aby jim ho jako celek poskytla. Policie disponuje pouze tím, co je na sociálních sítích a nejsou autoři ani vlastníci těchto videí.
Policejní kamery má většinou velitel hlídky, ale kamera neběží celou službu. Je zapínána v případě rozhodnutí velitele služby nebo velitele hlídky, že je třeba danou situaci zadokumentovat. Ale je zde otázka, zda je čas kameru zapnout, nebo zda policista musí rovnou konat. To je na rozhodnutí velitele hlídky. V tomto případě kamera nebyla zapnuta.
Romové během piety upozorňovali, že u benzinové pumpy je několik kamer, z nichž jedna by mohla místo události mít zaznamenáno. Z našeho redakčního posouzení pravděpodobně záznamy od benzinové pumpy nic nezaznamenaly, neboť k události došlo na chodníku v zákrytu policejního vozu. Stejně jako policie by chtěli i Romové vidět pokračování prvního záznamu až do příjezdu záchranky, ten je ale useknutý krátce před šestou minutou.
Romové jsou dlouhodobě utlačováni
Důležitým tématem bylo postavení Romů v české společnosti.
Romové upozorňují, že vždy o nich říkají, že jsou vyvrhelové společnosti. Premiér Babiš a Tomio Okamura si na tom dělají předvolební kampaně a mají z toho profit. Pan prezident o nich mluví jako o zvířatech. Majoritní společnost je pak následuje.
Celá Česká republika na tom profituje, že jsou Romové slabí, že si na ně mohou dovolit a mohou si po nich vzít, co chtějí. Vědí, že Česká republika je rasistický stát. V zahraničí mají Romové stejná práva jako ostatní, ale Česká republika má problém žít v harmonii s jiným etnikem, které má jiné náboženství. Je to majoritní česká společnost, která je nepřizpůsobivá.
S rasismem se setkávají den co den, nejvíce na sociálních sítích. Facebook se v tomto ohledu stává nebezpečnou zbraní. Během piety řečníci apelovali, aby Romové dokázali, že jsou jiní a nebudou sociálních sítí využívat jako zbraně, kdy by jeden druhého skrze ní napadal.
Romové dále upozorňují, že mají stejné povinnosti jako majoritní občané České republiky, ale práva stejná nemají. Dlouhodobě to pociťují na přístupu Policie ČR, která se chová jinak k Romům a jinak ke „gádžovi“.
Porovnávají si případy, když někdo rozkrade republiku a když oni ukradnou chleba. Tresty jsou nespravedlivé.
Romové jsou prý asociální. Cožpak ale oni vymysleli úřad práce? Vymysleli sociální dávky? Vymysleli tento systém, ve kterém nemohou ani dostudovat, ve kterém nedostanou žádnou šanci uplatnit se?
Všimli si, že romské děti jsou posílány do zvláštních škol, ale když ty samé děti odejdou do zahraničí, zvládnou se naučit cizí řeč a vystudovat školy.
Z kanadského Toronta přiletěl na pietu Rom Standa. Je mu líto, že to mají Romové v České republice tak těžké.
I Kryštof, zástupce majority, ví, že v České republice dlouhá léta probíhá systémový rasismus vůči Romům. Je to naprosto nepřijatelné a musí se s tím něco dělat. Není možné, aby Romové byli takto upíráni na svých právech.
V Teplicích začal počátkem devadesátých let aktivismus Jozefa Mikéra. Tehdy do této ulice mířilo pět set neonacistů. Od té doby ví, že nenávist není řešení.
„Nemusíme se milovat, ale můžeme vedle sebe žít ve vzájemné úctě a toleranci. Hezkým a inteligentním Čechům cikáni nevadí, jenom těm ošklivým a blbým,“ řekl.
„Romové, vy jste utlačení!“ zvolala na závěr paní z majoritní společnosti.
Majoritní slušná veřejnost by se měla za Romy postavit.
Stanislava Tomáše znali a měli ho rádi
Romové drží při sobě za každé situace, protože v jednotě je jejich síla v těchto těžkých časech.
„Nám všem je to líto, nám všem krvácí srdce, protože to byl jeden z nás, naše krev,“ uvedl David. Soucítí i s neštěstím, které se odehrálo na jižní Moravě. „Jsem člověk a mám srdce. Mám pochopení, soucítím. Mám všechny vlastnosti lidské.“
Stanislava Tomáše znali někteří od malička, znali jeho otce, dědu, příbuzné. Tomášova rodina byla za komunistů velice vážená rodina, byli to velice slušní a pracovití lidé.
Na místě byla i sestra zemřelého. Měla mít projev, ale slzy jí v tom zabránily. Romové provolávali: „Vy jste naše sestra!“
Stanislavův kamarád Pavel, další zástupce majoritní společnosti, říkal, že nikdy neřešili rasismus, když spolu vyrůstali. Mrzí ho, kolik lidí Standa zajímá, až když je po smrti. Kde byli ti lidé, když žil? Kde byli, když je potřeboval?
Modlitba za zesnulého
Farář Mikuláš Vymětal pronesl modlitbu za zesnulého a přečetl několik vzkazů a pozdravů od synodní rady Českobratrské církve evangelické a předsedy Českého helsinského výboru.
„Pane Bože, děkujeme Ti za Stanislava Tomáše, za jeho život, který jsi Ty mu dal, děkujeme Ti za dobré věci, které v životě udělal, prosíme o odpuštění jeho hříchů, prosíme za ty, kterým je po něm smutno. Kéž smějí zakoušet, že jsou v dobrých Božích rukou, stejně jako jejich zemřelí. Prosíme za všechny, jejichž životem otřáslo neštěstí, dej, ať naleznou klid, odpočinek a bezpečí. Prosíme za všechny, kteří sem přijeli, a za nás všechny, kteří jsme tady, dej ať bezpečně dorazíme do cíle svých cest a vrátíme se k Tobě domů. Prosíme Tě za naše rodiny, za všechny, kteří mají starosti a děkujeme a prosíme také za lidi, kteří se starají o druhé a […]. A prosíme Tě za naše domovy, za Českou republiku, prosíme Tě za Romy po celém světě, buď s nimi.“
Synodní rada Českobratrské církve evangelické
„Je potřeba události smrti řádně prošetřit, aby bylo možné obnovit důvěru ve státní instituce bez ohledu na posouzení přiměřenosti policejního zákroku. Potřebujeme za nutné se ohradit proti těm hlasům, které naznačují, jako by závažnost smrti člověka závisela na tom, zda šlo podle měřítek pisatelů o slušného člověka, či nikoliv. Smrti Stanislava Tomáše litujeme a vyjadřujeme soustrast jeho blízkým. Míru nedůvěry, která se zrcadlí v diskusi podnícené tím případem, svědčí o tom, že se naše společnost dlouhodobě nesnaží čelit předsudkům, nepodporuje dostatečně vzdělávání a oblasti vztahů k menšinám. Zanedbává systematické zlepšování jejich sociální situace a začleňování. Zdraví vás synodní rada Českobratrské církve evangelické.“
Pozdrav z Českého helsinského výboru
„Vážení pozůstalí, vážená rodino, vážení přítomní,
sešli jste se na pietním shromáždění na památku Stanislava Tomáše. Člověka, který žil život jednoho z nás. Zemřel za okolností, které mnozí z nás vnímají jako tragické, zemřel při střetu s rukou zákona, jeho smrt se stala předmětem sdílení ve veřejném prostoru, vyvolávajíce tak všechny možné vášně. Vášně stojící na tom, že to byl Rom a stojící na tom, že přišel o život při zásahu Policie ČR. Chtěl bych zdůraznit, že Stanislav Tomáš byl člověk, chybují člověk jako každý z nás. Jeho smrt může přinést Romům a české společnosti impuls ke změně. Je na tomto místě třeba říci, že česká společnost je ve vztahu k Romům rasistická. Je třeba na tomto místě říci, že všeobecný přístup policie ČR v tomto směru není dobrý. A vyjádření lítosti přišlo pozdě. Je třeba říci, že násilná smrt z rukou policie není v Čechách běžná a že se jedná o ojedinělý incident. Je třeba veřejně říci, že jsou místa, kde žijí Romové. Je třeba veřejně říci, že to Romové mají tisíckrát těžší než běžný občan. Ať už chtějí cokoliv a usilují o vlastní důstojnost, začlenění do běžné společnosti. Je třeba veřejně říci, že je to odpovědnost každého z nás. Každý můžeme přispět ke změně. Podporuji úsilí všech reprezentantů Romů a jejich široké začlenění do společnosti. Rom je stejný člověk jako všichni ostatní. Tak tato smrt a události kolem ní se mohou stát mementem a odrazovým můstkem vpřed. Přeji Stanislavu Tomášovi klidný odpočinek věčný. […] JUDr. Václav Vlk, předseda Českého helsinského výboru.“
Co se chystá
Jozef Mikér zmínil, že se právě zapalují svíčky u českého velvyslanectví ve Varšavě, v Budapešti, Londýně, Irsku, Berlíně, Bruselu a také v Chicagu, ve Washingtonu a v New Yorku. Měl s nimi dlouhou videokonferenci. Událost trápí Romy z celé Evropy, ale už to zpět nevrátí. Pokud se jim podaří zrušit zakleknutí při zatýkání, mohou ušetřit další životy. A právě o tom teď bude jednat Rada Evropy v čele s Mikulášem Peksou, který jim to slíbil.
Předseda Romské demokratické strany Miroslav Tancoš uvedl, že narychlo zakládají krizový výbor na ochranu Romů. Už mají vybráno 16 lidí, ale budou ještě vybírat 7 lidí. Vláda to po nich chce do středy.
Žádal by, aby Rada vlády pro záležitosti romské menšiny na protest abdikovala a stejně i Agentura pro sociální začleňování.
Ve středu 30. června svolala Antifa na Palackého náměstí v Praze demonstraci.
Nepřesnosti a rozvášněný dav
Během piety byli Romové velmi pobouření zjištěním, že policie na místo piety nevpouští další účastníky a odklání vozidla z místa pryč. Později se zjistilo, že policie kvůli bezpečnosti účastníků uzavřela pouze jednu příjezdovou cestu, ale zbylé byly stále přístupné.
Po skončení shromáždění jeden z mužů v tričku Everlast podnítil ostatní, aby šli zapálit také svíčku k policejní stanici. Dav několika stovek lidí ho následoval. Pořadatelé piety se od nich distancovali, Jozef Mikér od počátku jakékoliv fanatické projevy označoval za špatné. Policie se účastníkům nesnažila zatarasit cestu, neohlášený dav lidí tak postupoval bez jakéhokoliv odklonu dopravy až k policejní stanici. Dvě auta na silnici do sebe ťukla, když musela náhle přibrzdit. Těžkooděnci vytvořili zátarasy až za policejní stanicí, dav se nesoustředil na budovu, ale na ně. Protest narušil prudký déšť. Když se účastníci začali před deštěm schovávat pod nedaleké koruny stromů, na zastávkách autobusů a do výklenků přilehlých budov, policie účastníky vyzvala, aby se rozešli.
Kdo organizoval pietu?
Po příjezdu do ulice Dubská odnášel Míra Brož svou ozvučovací techniku. „Převzali nám demonstraci, protože nemůžeme nahodit zvuk a oni mají megafon,“ říkal příchozím. V Deníku N pak popisují, jak údajně ztratil nad pietou kontrolu a demonstraci převzali zcela neznámí lidé.
Farář Mikuláš Vymětal jako jeden z pořadatelů ale situaci popsal jinak. Po selhání aparatury byli rádi za další, kteří přijeli s vlastním ozvučením a dali ho k dispozici. Program piety proběhl podle toho, jak měli naplánováno – uskutečnila se bohoslužba a vystoupil každý, kdo chtěl promluvit. V plánu nebyl pouze protestní pochod některých účastníků k policejní stanici. Ten vznikl nezávisle na nich poté, co své shromáždění řádně ukončili.
Aven bachtale (buďte šťastni).
