Ve čtvrtek 27. září 2018 od 17 hodiny odpolední v pražské Jazzové sekci ve Valdštejnské ulici jen kousek od Senátu konala prorusky orientovaná akce »Básně pro Ukrajinu« aneb Cesta k řešení Ukrajinské krize. Během akce předčítala ukrajinská básnířka Jevhenija Bilčenko ze své básnické sbírky Sestra, poté se konala panelová diskuse ke krizi na Ukrajině, které se účastnil ekonom PhDr. Alois Surynek CSc., Doc. Radim Valenčík, JUDr. Čestmír Kabát a Nikola Čech. Europoslanec Ing. Jaromír Kohlíček, CSc. se panelové diskuse nezúčastnil.
Životopis Jevhenije Bilčenko
Jevhenija Bilčenko je rusky píšící básnířka, která se narodila 4. října 1980 v ukrajinském Kyjevě. Zúčastnila se Euromajdanu a napsala báseň o obětech Jsem chlapec, spím v rakvi s pěstí (pozn. volný překlad, v češtině se báseň uvádí i pod názvem Kdo jsem, originál přinášíme na konci kapitoly). Báseň byla přeložena do 27 jazyků a obletěla svět. Tím si vysloužila přezdívku “básnířka Majdanu”. Přestože byla dobrovolnicí Pravého sektoru, dnes se označuje za anarchistku. V současné době kritizuje mnoho důsledků Euromajdanu, jmenujme korupci nebo cenzuru tisku. V létě 2017 odjíždí na dlouhou cestu do Moskvy a Petrohradu a účastní se mnoha uměleckých vystoupení. Poté obviňuje ukrajinská média, že hanobí Rusko, a uvádí, že mezi Ruskem a Ukrajinou byl vytvořen umělý konflikt, jehož viníky jsou obě strany. Dostala se tím na černou listinu bezpečnostních složek Ukrajiny a její jméno se objevilo na stránkách Myrotvorets (česky Mírutvůrce). Zde se uvádí, že vede protiukrajinskou propagandu, popírá ruskou agresi a závažně manipuluje s informacemi důležitými pro společnost.
Jevhenije Bilčenko předčítala z autorské sbírky Sestra
Jevhenije Bilčenko vůbec nepůsobila dojmem profesorky katedry kulturologie na fakultě filosofického vzdělání a vědy Národní pedagogické univerzity M. P. Dragomanova, ale spíše jako heavymetalová sympatizantka marxistického proudu. Přišla omotaná v řetězech, v zelené čepicí natažené přes zrzavé vlasy, s rukávy svetru staženými až ke konečkům prstů a v tričku s potiskem Che Guevary.
Svůj příspěvek do diskuse zahájila obrazně. Nedávno viděla ležet vedle sebe dvě knihy, dějiny americké hudby a velkou sovětskou encyklopedii. Vyobrazení, jež se jí naskytlo, přirovnala ke svému skoku od liberalismu k historické paměti. Člověk musí občas změnit své názory, aby si uchoval svou imanentnost, zdůvodnila.
Poté se uchýlila k prezentaci básnické knihy a uvedla, že se jí jedna představitelka ruských liberálů ptala, proč na obálce knihy má vyobrazeného kriminálního živla. Jevhenije má blízko k postmarxistickým levicovým názorům a zmilitarizovaný chlapec je rozdělen na levé a pravé ruce ve dvě slunce jako symbolu slovanské Rusi. Začala rozvádět postavu, které jako prototypy posloužily prototypy vojáků z obou stran konfliktu. Vnímala je jako jeden národ, jeden lid, který se rozestoupil pro zábavu Západu a hlavně proti politice amerického neoliberalismu, kterému věnuje svou přednášku.
Knihu vytvářelo několik podnětů – první iniciativou byla iniciativa pražské kulturní veřejnosti, část inspirace nachází v Doněcku, předmluva vznikla v Moskvě a fotografie pochází z Oděsy. Prvně se kniha objevila v Doněcké lidové republice a po uplynutí určitě doby se objevila mezi dobrovolníky na druhé straně. Při čtení čtenáři narážejí na diskurz uměleckého slova, vůči kterému vypadají některé politické „řečičky“ jako malichernost.
Následně Jevhenije Bilčenko divadelně uvedla několik svých básní v ruštině bez českého překladu.
Radim Valenčík nastínil souvislost mezi Ukrajinou a Velkou Británií
Dalším z řečníků by bývalý československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za KSČM Doc. Radim Valenčík, CSc.
Doc. Valenčík uvedl, že je s Oděsou ve velmi blízkém vztahu, neboť tam působil pět let. Od svých 19-ti do 24 let studoval matematiku na Oděské státní univerzitě. Město bylo v té době multikulturní a věří, že multikulturalismus může fungovat. Počátky krize spatřuje v asociačních dohodách EU s Ukrajinou. Jenže takové dohody by znamenaly, že by Rusko muselo uzavřít s Ukrajinou hranice a vedly by k velkým ekonomickým ztrátám pro Ukrajinu. Ačkoliv Janukovyč na ekonomický propad upozorňoval, padl v očích veřejnosti jako nepřítel přidružení Ukrajiny k EU. Západ se nyní z krize na Ukrajině snaží vytvořit konflikt s Ruskem. Podobně se snaží vyvolat ekonomický konflikt i ve Velké Británii, která se rozhodla EU opustit.
Ačkoliv se na proruských diskuzích prezentují asociační dohody jako jakési nátlakové akce EU na Ukrajinu, je nevyvratitelné, že šlo o oboustranná jednání, která trvala několik let. EU si vytyčila několik požadavků, která musí Ukrajina splnit, a požadavky se měnily dle situace. Jedním z hlavních problému bylo, že Ukrajina chtěla být do EU zapojena jako právoplatný člen. Také se snažila reformu příliš uspíšit a zákony byly povrchní a neefektivní, požadavky EU tak nebyly naplněny. Za Janukovyče se nedostatky v naplňování požadavků ještě prohloubily – nedodržovala se lidská práva, opozice byla pronásledována, panovaly trendy v umlčování svobodných médií. Bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek poukázal během své únorové diskuse s Jevhenijí Bilčenko, že ukrajinští politici hráli dvojí hru – na jedné straně chtěli vstoupit do EU, na straně druhé s Moskvou vyjednávali vstup do Euroasijské ekonomické unie. Moskva naopak nabízela sankce, pokud se rozhodnou jinak, takže ten nátlak šel spíše z Ruska než z EU. Jenže ukrajinská veřejnost si v té době už zvykla, že míří směrem do Evropy, a tak rozhodnutí Janukovyče zastavit asociační dohodu veřejnost hluboce zklamalo.
Přečtěte si: Zápisky z přednášky Ukrajina čtyři roky po Majdanu, příspěvek Jevhenije Bilčenko
Přečtěte si: Zápisky z přednášky Ukrajina čtyři roky po Majdanu, příspěvek Lubomíra Zaorálka
Alois Surynek popsal faktory určující ekonomiku Ukrajiny
Ekonom Alois Surynek má k Rusku také velmi pozitivní vztah, neboť v Moskvě studoval aspiranturu, samotnou Ukrajinu příliš nezná. Při pohledu na ukrajinskou ekonomiku zůstal rozpačitý, nepochopil jí. Ukrajina byla a dosud je významným zbrojním producentem a má výhodnou polohu mezi Ruskem a Evropou. Snižuje se inflace, nezaměstnanost se mírně zvýšila, to jsou pozitivní momenty ukrajinské ekonomiky. Ukrajina v HDP po přepočtu na občana je na úrovni Angoly. A pak definoval tři zásadní věci, které určují ekonomiku Ukrajiny. První z nich je ozbrojený konflikt na Ukrajině, který nazval občanským. Druhá věc je obtížná vymahatelnost práva a odchod investorů z důvodu toho, že Ukrajina není schopná zajistit občanská práva. Třetí věc je záležitost demografická – až milion obyvatel pracuje v zahraničí, odchází kvalifikované síly, stát vzdělává lidi pro jiné země. Řešení vidí v dlouhém vývoji, který bude trvat desetiletí.
Co se týče samotného kladení důrazu na „vnitřní konflikt“ Ukrajiny, může jít o zavádějící pojem. V minulosti se už několikrát prokázalo, že na území Ukrajiny bojovali příslušníci Ozbrojených sil Ruské federace, jeden z nejčerstvejších mediálně známých případů je případ Anatolije Vladimiroviče Čepigy, který se za účast v bojích na Ukrajině stal tajně Hrdinou Ruské federace.
Do diskuse poté vstoupila Jevhenije Bilčenko. Podle ní Ukrajina není sama o sobě schopná něco řešit. Její transkulturní pozice mezi Evropou a Ruskem by šlo obrátit v něco dobrého, když nejenom Rusko se otevře vstříc Evropě, jak si přejí liberálové, ale když také západní svět zastaví svou protiruskou hysterii. To, co se stalo na Ukrajině je přímým důsledkem americké politiky a dokud Ukrajina bude jejím nástrojem, nebude nikdy autonomní. Ostatně i pro tyto výroky je Jevhenije Bilčenko vedena na seznamu nepřátel Ukrajiny projektu Mírotvůrce.
Čestmír Kubát pokračoval v protiamerickém duchu
Právník Čestmír Kubát na Ukrajinu jezdí často, protože byl svého času vyzván, aby zastupoval Komunistickou stranu Ukrajiny v procesu jejího zrušení. I k Rusku má blízký vztah, protože v roce 1986 – 1989 studoval aspiranturu v Moskvě v oboru práva.
Hlavní příčinu krize na Ukrajině spatřuje ze strany vměšování USA do jejích vztahů. EU a všechny státy v ní jsou pouze vazaly USA a nedělají nic jiného, než co si USA přejí. Asociační dohoda neuzavřela jen dveře Ukrajině na ruský trh, ale také na evropský. Aby se ukrajinské výrobky mohly prodávat na EU, musí splňovat evropské standardy, což je nesmírně náročné. Tedy od samého počátku byly asociační dohody pro Ukrajinu podvodem a USA měly pouze zájem Ukrajinu zničit a rozbít. Je to metoda, jak ovládnout nerostné suroviny země, získat pracovní sílu a zároveň pak získají ještě zakázky na rekonstrukci té rozbité země, uvedl Čestmír Kubát.
Korupce na Ukrajině měla podle něj svůj význam. Než se do toho začala vměšovat EU, tak každý věděl, co co stojí v rámci toho korupčního systému. Dnes je systém rozbit a nový nepostaven. Je to horší situace než předtím. Ukrajina je pouze hybridním útokem USA na Rusko.
Ukrajina sama nemá sílu postavit se na vlastní nohy, už je chycena v síti USA. Půjčky na Ukrajině se dávají na to, aby se splatily staré dluhy. Je ale přesvědčen, že v tomto konfliktu Rusko zvítězí.
Nikola Čech nedávno navštívil Ukrajinu
Nikola Čech, opět vystupující pod falešnou identitou, ve skutečnosti kandidát za KSČM v Praze, zastupoval Společnost přátel Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky.
Nedávno navštívil Luhanskou lidovou republiku, kde strávil 14 dní. Ani on by se nezdráhal nazvat válku občanskou, a rozhodně nezmizela, když se o ní nepíše v médiích. Byl třeba ve městě Kirovsk, kde před válkou žilo 4000 obyvatel a zůstalo jich 300. Viděli zpustošenou krajinu a liduprázdnou vesnici. Obyvatel se ptali, jak tam žijí. Sedmdesátiletá paní jim řekla, že si zvykne člověk na všechno, že uzavřeli s vojáky dohodu, co se může a nemůže, je jí umožněno jít na zahrádku a nejbližší místo na políčku, ale třeba dál do sadu už ne. Válka je hodně o té korupci, spousta zbraní se poztrácela, zbraně se pak objevují v Sýrii a v Jemenu. Jako druhou věc, které si tam všiml, nefunguje tam doprava, z Ruska na Ukrajinu nevede železnice, letiště v Doněcku je na frontě, v Lugansku je rozstřílený a peníze na jeho opravu teď nebudou.
Oficiálně jel na Ukrajinu založit České kulturní centrum v univerzitním komplexu Vladimíra Dalja.
Nikola Čech se v projevu ani náznakem nezmínil, že během cesty navštívili separatistickou Mechanizovanou brigádou Přízrak, jak jsme nedávno psali na Evropském rozhledu.
>>Přečtěte si: Čeští komunisté navázali vztahy se separatistickou Mechanizovanou brigádou Přízrak
