V Evropské unii se začala projednávat Zpráva o uprchlících: sociální začlenění a uplatnění na pracovním trhu (A8-0204/2016), která si klade za cíl schválit rychlé a efektivní začleňování uprchlíků do studijního a pracovního života v Unii.
Vzhledem k tomu, že akční plán a politická prohlášení přijatá na summitu EU a Afriky ve Valettě ve dnech 11. a 12. listopadu 2015 nepřinesly žádné praktické řešení situace, klade si návrh přijít s novým konceptem rychlé profesní integrace uprchlíků na pracovní trh spojený s efektivním uznáváním a získáváním odborného vzdělání a kvalifikace. Od členských států se očekává vzájemná solidarita a společné odhodlání takového cíle dosáhnout.
Plán je ohleduplný k duševnímu a fyzickému zdraví osob dotčených nucenou politikou vysidlování, konflikty a porušováním lidských práv, včetně genderově podmíněného násilí páchaného na ženách.
Situace žen v uprchlických táborech je znepokojující. Zejména životní a hygienické podmínky, v nichž se nacházejí, si žádají mimořádná sanitární opatření. Ženy mají jiné potřeby v oblasti zdravotní péče než muži, protože jsou více ohroženy vícenásobným rizikem, včetně násilí na základě pohlaví, komplikací z hlediska reprodukčního zdraví a kulturních překážek, které jim brání v přístupu ke zdravotní péči. Koncepce v této oblasti nemohou být genderově neutrální.
Uprchlíci, především dívky a ženy, by měli mít přístup k formálnímu, informálnímu a neformálnímu vzdělávání a celoživotní odborné přípravě v kombinaci s pracovními zkušenostmi. Systém jazykového vzdělávání by měl úzce propojovat obecné a odborně zaměřené jazykové vzdělávání.
Cílem usnadněného přístupu k bydlení, zdravotnictví, vzdělávání, sociální ochraně a k trhu práce včetně dodržování jejich základních lidských práv, má být znovunabytí lidské důstojnosti a pocitu vlastní hodnoty.
Opatření na pracovním trhu by měla brát ohledy i na další nejohroženější skupiny obyvatel – na nezaměstnané v EU, především nezaměstnané mladé osoby a dlouhodobě nezaměstnané.
Aby se předešlo sociálnímu napětí, především v oblastech s největší nezaměstnaností, plánují se navýšit veřejné investice a dodatečné finanční prostředky, tak aby bylo možné místním orgánům, sociálním partnerům, sociálním a hospodářským subjektům, občanské společnosti a dobrovolnickým organizacím urychleně poskytnout přímou finanční podporu na opatření zaměřená na rychlou integraci uprchlíků a žadatelů o azyl do společnosti a jejich uplatnění na pracovním trhu.
Zpráva proto vyzývá Komisi, aby v rámci přepracování víceletého finančního rámce zvážila přidělení alespoň 25 % rozpočtu vyčleněného na politiku soudržnosti na fond ESF.
V souvislosti s tím by mělo dojít k navýšení podpory pro mikropodniky, malé a střední podniky v EU.
Ve zprávě se dále uvádí, že by uprchlíci měli být začlenění do uměleckých činnosti. K tomu z podnětu Komise vznikla nová odborná pracovní skupina pro mezikulturní dialog migrantů a uprchlíků prostřednictvím umění a dialogu.
V návrzích Výboru pro kulturu a vzdělávání, který zprávu schválil, se mimo jiné shrnuje tragická bilance přístupu dětských uprchlíků ke vzdělávání. Počet dětských uprchlíků žádajících o azyl představuje jednu čtvrtinu všech žádostí a další polovinu tvoří osoby ve věku 18 až 34 let. Děti přicházejí z oblastí zasažených konfliktem, kde došlo k přerušení jejich školní docházky nebo k jejímu omezení často na velmi dlouhou dobu, nebo z uprchlických táborů, kde mohla získat určitou formu vzdělávání nebo navštěvovat místní školy jen menšina těchto dětí. Podle agentury Europol se na území Evropy ztratilo nejméně 10 tisíc dětí bez doprovodu.
Odkazy:
Zpráva o uprchlících: sociální začlenění a uplatnění na pracovním trhu
