Chtěl s přáteli upozornit na sebevraždu muže z ubytovny, který se zabil poté, co mu nepřišel včas příspěvek na bydlení. Před budovu Poslanecké sněmovny smývatelným sprejem nastříkal siluetu těla a nad ní napsal jméno zemřelého. Soud ho potrestal šesti měsíci odnětí svobody s roční podmínkou – za poškozování cizí věci dle §228 odst. 3 tr. zákoníku s přihlédnutí k §314e odst. 2 tr. řádu.
Byl odsouzen, přestože k poškození cizí věci nedošlo, a nevznikla ani finanční škoda následným umýváním obrazu z komunikace. Aktivista známý pod přezdívkou Zewlakk pracoval 5 let jako geodet a k namalování siluety zvolil značkovací sprej Fluo T.P. Soppec. Věděl, že jej lze snadno odstranit, protože ho roky používal v lesích i na silnicích.
Soudkyně Dana Šindelářová byla nekompromisní a poslala Zewlakka na půl roku do vězení s ročním odkladem. „Společným úmyslným jednáním poškodil cizí věc tím, že ji postříkal barvou a čin spáchal na věci, která požívá ochrany podle zvláštního právního předpisu,“ uvedla v rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1.
Analýza
K podmíněnému odnětí svobody došlo na základě §228 odst. 3 tr. zákoníku s přihlédnutí k §314e odst. 2 tr. řádu. Je velmi pravděpodobné , že soudkyně v celé záležitosti přehlídla skutečnost, že k poškození věci nedošlo a nebyla způsobena ani žádná škoda, čili že nedošlo k naplnění skutku dle §228, který zní:
§ 228
Poškození cizí věci
(1) Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Stejně bude potrestán, kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 na věci svědka, znalce nebo tlumočníka pro výkon jejich povinnosti,
b) spáchá-li takový čin na věci jiného pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c) spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu, nebo
d) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.
K naplnění odstavce prvního nedošlo, neboť nebyla způsobena škoda na cizím majetku.
K naplnění odstavce druhého rovněž nedošlo, protože cizí věc nebyla poškozena. Podobně by totiž mohl být poslán do vězení každý, komu by se před Poslaneckou sněmovnou (a nejenom tam) rozlila po zemi oslazená limonáda. V tomto případě byla komunikace postříkaná smývatelným sprejem, který byl následně aktivisty umyt.
Odstavec třetí je podmíněn odstavcem prvním až druhým. Jelikož nedošlo k naplnění ani jednoho z výše uvedených odstavců, nelze aplikovat odst. 3c), neboť „takový čin“ (tj. poškození) spáchán nebyl.
Na tento čin proto nelze nahlížet jako na trestný čin a ukládat za něj tresty odnětí svobody s podmíněným odkladem.
V paragrafu §314e se uvádí, že samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.
Zde opět narážíme na skutečnost, že k naplnění skutkové podstaty dle §228 nedošlo a proto nelze uplatnit ani §314e trestního řádu, proto nelze uložit ani trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu dle odst. 2a).
(2) Trestním příkazem lze uložit
a) trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu,
b) domácí vězení do jednoho roku,
c) trest obecně prospěšných prací,
d) trest zákazu činnosti do pěti let,
e) peněžitý trest,
f) trest propadnutí věci,
g) vyhoštění do pěti let,
h) zákaz pobytu do pěti let,
i) trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce do pěti let.
Závěr:
Čin měl být řešen nanejvýš v přestupkovém řízení. Je diskutabilní, co přesně se myslí pod pojmem poškození.
Trestný čin jako takový býval dříve definován jako skutek, při kterém došlo k nemalé finanční škodě nebo jiné újmě, nově je trestným činem protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.
