Pátek 8. listopadu, 2024
Evropský rozhled

Úniky z ruských ministerstev (2): Původní obyvatelé Ruska jsou extrémisté. Nesmí se dostat na půdu OSN

Kremlem dosazení představitelé nevládní organizace RAIPON, která dříve obhajovala práva domorodých občanů Ruska. Zdroj: ICIPR

 

Na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu Ruské federace ze dne 7. 6. 2024 bylo na seznam extrémistických organizací přidáno „Protiruské separatistické hnutí“. Ačkoliv do rozhodnutí soudu o takové organizaci nikdo nikdy neslyšel, rázem se na seznamu extrémistů objevily jeho „strukturální složky“. Jde celkem o 55 organizací zabývajících se sebeurčením národů žijících na území Ruska, které ministerstvo spravedlnosti označilo za veřejná hnutí za zničení mnohonárodnostní jednoty a územní celistvosti Ruské federace.

 

Původní obyvatelé Ruska jako zástupci extrémistických skupin mají opakované potíže účastnit se zasedání na půdě OSN a místo nich ruská vláda posílá zástupce svých loutkových nevládních organizací, které hájí zájmy Kremlu nad zájmy původního obyvatelstva.

 

Třem ženám z Burjatska a republiky Sacha bylo odepřeno zúčastnit se 17. zasedání EMRIP na půdě OSN

Na 17. zasedání Expertního mechanismu pro práva domorodých národů (EMRIP), které se uskutečnilo letos v červenci v Ženevě, se tak jako v předešlých letech nedostalo několik aktivistek z Burjatska a republiky Sacha, údajně kvůli technické chybě. Jana Tannagaševa z Mezinárodního výboru domorodých národů Ruska přečetla na půdě OSN jejich vyjádření.

„Ruská vláda neustále hovoří o kolonialismu domorodých národů v jiných zemích, ale nikdy neřekla, že domorodí lidé na severu, Sibiři a Dálném východě byli také kolonizováni a nadále trpí. Každodenní realita původních obyvatel Ruska se hluboce liší od práv, která popisuje ruská vláda a někteří nezávislí zástupci původních obyvatel Ruska,“ uvedla Tannagaševa.

„V tuto chvíli budu mluvit jménem tří domorodých žen (Burjatek a původních obyvatelek Ruska z republiky Sacha), které se přihlásily na toto zasedání, ale z neznámých důvodů jim bohužel byla ve stejnou chvíli žádost zamítnuta a nemohly do Ženevy odcestovat, ačkoli již měly zakoupené letenky. Tyto tři silné aktivistky zastupují protiválečné organizace, které se zabývají dekoloniálními otázkami a upozorňují na porušování práv původních obyvatel Ruska a na dopad války na Ukrajině na jejich komunity.“

Vyjádření domorodých žen k zamítnutí účasti na EMRIP:

My, níže podepsané domorodé aktivistky z Ruska, jsme hluboce znepokojené současnou tendencí v OSN, kdy Rusko dosazuje své zástupce do mezinárodních mechanismů pro lidská práva a práva domorodých obyvatel, a jsme také velmi znepokojené vyloučením nezávislých hlasů domorodých obyvatel Ruska z mechanismů, jako je EMRIP OSN a PFII (Stálé fórum OSN pro otázky domorodých obyvatel).

Nebylo nám umožněno zúčastnit se 17. zasedání EMRIP, ale doufáme, že naše hlasy budou přesto hlasitě slyšet. Domníváme se, že znemožnění účasti nezávislých zástupců původních obyvatel Ruska na zasedáních OSN je důsledkem vlivu Ruské federace. Rusko se snaží šířit svou propagandu všemi možnými způsoby. Na ty, kterým se podaří zúčastnit se zasedání OSN, ruské úřady všemožně vyvíjejí nátlak.

Rusko potřebuje přírodní zdroje domorodých národů. Jejich prodejem vydělává miliardy dolarů na vedení válek, udržování vysoké životní úrovně v hlavním městě, štědré živení mocenských struktur a udržování loajality třídy oligarchů a elity. Bohužel někteří představitelé domorodého obyvatelstva tomuto vlivu podléhají. Takoví představitelé domorodého obyvatelstva se stávají nástrojem ruské propagandy.

Vyzýváme EMRIP, PFII, VF, smluvní orgány OSN a zvláštního zpravodaje pro práva původních obyvatel, aby věnovali zvláštní pozornost zastoupení domorodých obyvatel Ruska, a žádáme o zajištění plné a ničím nerušené účasti nezávislých zástupců domorodých obyvatel ve všech budoucích procesech. Je velmi podivné, že sdružení Jamalu dnes učinilo dvakrát stejné prohlášení. Ale nikdo z nezávislých domorodců z Ruska.

Věříme v nezávislost a závazek mechanismů OSN ke svobodě, inkluzivitě a univerzálnosti při ochraně lidských práv a práv původních obyvatel.“

Během 15. zasedání, 4. července 2022, byla Jana Tannagaševa, která nyní žije mimo území Ruské federace jako uprchlice ve Švédsku, po svém projevu na půdě OSN agresivně slovně napadena zástupcem ruské mise při OSN Sergejem Čumarevem. Otevřené nepřátelství ruského diplomata uprostřed akce Expertního mechanismu pro práva domorodých národů vyvolalo prudkou reakci ostatních účastníků, kteří Tannagaševu obklopili a působili jako živý štít.

Incident ze 4. července 2022 je ukázkou rostoucího tlaku, který Rusko vyvíjí na více než 160 etnických menšin. Domorodí obyvatelé v Rusku jsou terčem útoků od začátku války na Ukrajině. Jakákoli forma kritiky vlády je potlačována. Rodina Tannagaševy má o její život a zdraví veliké obavy, kdykoliv se chystá na EMRIP vystoupit s projevem.

 

Jana Tannagaševa z Mezinárodního výboru domorodých národů Ruska (ICIPR) na zasedání Expertního mechanismu pro práva domorodých národů (EMRIP). Zdroj: YouTube kanál Andreje Danilova.

 

Ruská vláda okamžitě po zasedání EMRIP zablokovala webové stránky Domorodého Ruska

Dmitrij Berežkov, šéfredaktor webové stránky Domorodé Rusko (indigenous­‑russia.com), popisuje, jak společnost Roskomnadzor v roce 2022 po článcích o slovním napadení Tannagaševy ze strany ruské diplomatické mise vyvíjela nátlak na společnost WordPress, aby odstranila veškerý obsah webu.

„Dnes je Domorodé Rusko informačním centrem, jehož hlavním cílem je poskytovat informace o problematice původních obyvatel Ruska mezinárodnímu publiku a zpětně informovat o mezinárodních událostech pro původní komunity v ruské Arktidě, na Sibiři a Dálném východě, a to jak v ruštině, tak v angličtině. Je také datovým centrem, které uchovává informace o porušování práv původních obyvatel v Rusku a uchovává informace pro další využití obránci lidských práv, novináři, výzkumníky, politiky a dalšími zainteresovanými subjekty.

Uchovávání dat je v době, kdy se ruská vláda snaží zastavit šíření informací, zakrývat pravdu a blokovat nezávislé názory, velmi důležitou prací. Nesčetněkrát jsme se setkali se situací, kdy se ruské úřady nebo jejich vazalové snažili vymazat nebo zkreslit internetové informace o porušování práv původních obyvatel nebo o znečištění životního prostředí v Rusku. Proto je náš malý tým redaktorů a korespondentů pevně přesvědčen, že taková práce je nezbytná jak pro Rusko a jeho domorodé národy, tak pro mezinárodní společenství,“ popisuje Berežkov hlavní motivy, proč provozují webový portál Domorodého Ruska.

Důvody, proč Domorodé Rusko současnému ruskému režimu vadí, shledává Berežkov v tom, že podpořili vznik Mezinárodního výboru domorodých národů Ruska (ICIPR), který otevřeně vystupuje proti válce a apeluje na domorodé vojáky v ruské armádě, aby se neúčastnili bojových akcí.

Jana Tannagaševa ICIPR zastupovala na 15. zasedání EMRIP a kritizovala ruské úřady a těžební společnosti v Kemerovské oblasti a Tajmyru za porušování práv původních obyvatel. Její příspěvek vyvolal agresivní reakci vysoce postaveného ruského úředníka, zástupce ředitele odboru lidských práv ruského ministerstva zahraničních věcí Sergeje Čumareva, přímo v zasedacím sále EMRIP.

Berežkov jako člen ICIPR a redaktor časopisu Domorodého Ruska vystoupil s protestem proti takovému jednání ruské státní delegace během druhého dne fóra. A během několika hodin poté obdržel dopis od právního oddělení společnosti WordPress, poskytovatele hostingu Domorodého Ruska, ve kterém mu oznamují, že Federální služba pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií (ROSKOMNADZOR) požádala o zakázání Domorodého Ruska. WordPress nicméně jejich požadavku nevyhověl, protože dospěl k závěru, že tento konkrétní příkaz nebyl ruskou vládou předložen v dobré víře.

Dva dny po tomto dopise ROSKOMNADZOR zařadil Domorodé Rusko na seznam zakázaných webových zdrojů a zablokoval přístup na stránky pro ruské publikum.

Berežkov nakonec uvádí, že ruské úřady obdržely žádost o zablokování Domorodého Ruska od RAIPON – ruské Asociace domorodých národů Severu, Sibiře a Dálného východu. Jedná se o nejstarší a největší ruskou domorodou organizaci, v níž všichni před několika lety pracovali, jejímž hlavním cílem je podle stanov ochrana práv domorodých obyvatel.

 

Cesta RAIPONu od nezávislé organizace až k nástroji státní propagandy

Mezinárodní výbor domorodých národů Ruska (ICIPR) zveřejnil 20 stránkovou studii o RAIPON (Ruské asociaci domorodých národů Severu, Sibiře a Dálného východu). Komplexní analýza poukazuje na významné obavy týkající se transformace RAIPONu a jeho současné role jako nástroje státní propagandy.

RAIPON byl založen roku 1990 jako nevládní organizace s cílem chránit práva více než 40 domorodých národů v Rusku. Snažil se ovlivňovat vznik takové legislativy, která by chránila jejich práva na půdu, zdroje i sebeurčení. K odklonu od původních cílů došlo v důsledku politického prosazování zájmu ruské vlády.

V roce 1999 získal RAIPON od ruského ministerstva spravedlnosti status, který mu umožňoval zasednout ve státních institucích, kde mohl chránit práva a svobody občanů v procesu utváření a provádění státní politiky a vykonávat veřejnou kontrolu nad činností výkonných orgánů.

Ve stejném roce obdržel mezinárodní cenu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) za vynikající zásluhy o ochranu přírody ruského severu. V pozdějších letech získal poradní status při Ekonomické a sociální radě OSN (ECOSOC) a stal se stálým účastníkem Arktické rady.

Zástupci RAIPON byli aktivní ve Stálém fóru OSN pro otázky domorodého obyvatelstva (UNPFII), v Expertním mechanismu pro práva domorodých národů (EMRIP) a v Pracovní skupině pro byznys a lidská práva v OSN.

Zástupci organizace sehráli klíčovou roli při přijetí Deklarace OSN o právech domorodého obyvatelstva (UNDRIP).

Za vlády Vladimira Putina byly v roce 2008 přijaty četné novely federálních zákonů, které se negativně dotkly práv původních obyvatel.

Změny zákonů upravovaly pravidla pro lov, rybolov a využívání půdy, včetně zavedení aukcí na rybářská a lovecká území – domorodá území získaly prostřednictvím aukcí komerční subjekty. Otevření Severní mořské cesty pro lodní dopravu dále zvýšilo soukromé a státní zájmy na domorodých územích pro energetické a dopravní projekty.

„Vláda přijala řadu federálních plánů a rámců týkajících se „udržitelného rozvoje původních obyvatel Severu“ a financovala nespočet kulturních festivalů. Tyto činnosti však často neřešily základní problémy, s nimiž se domorodá společenství potýkají,“ popisují autoři studie.

RAIPON proti těmto legislativním změnám vystupoval a navrhoval vládě i Státní dumě alternativy.

Tento okamžik lze považovat za klíčový milník, kdy začaly být organizace za práva domorodých obyvatel vnímány jako překážka pro dosažení státních cílů a na domorodé komunity se začalo nahlížet jako na odpůrce vládního aparátu.

RAIPON měl přitom dostatečnou váhu, aby o diskriminaci původních obyvatel mohl diskutovat v tisku a na domácích i mezinárodních konferencích a jiných jednáních.

Od roku 2008 docházelo ke znatelnému nárůstu zapojení vládních úředníků a FSB do činnosti domorodých organizací a hnutí, ve kterých nebyli jen pozorovatelé, ale aktivně ovlivňovali a kontrolovali vnitřní procesy.

Útlak šel ruku v ruce s nástupem Vladimíra Putina k moci.

V tomto období byly zejména přijaty kontroverzní zákony namířené proti „zahraničním agentům“ a „nežádoucím organizacím“, což vedlo k rozsáhlému rušení mnoha domorodých nevládních organizací.

V roce 2012 ruské ministerstvo spravedlnosti navrhlo zrušení RAIPONu jako veřejného subjektu kvůli údajnému porušení procesních předpisů. Krok byl vnímán jako politicky motivovaný s cílem získat RAIPON pod státní kontrolu.

Ke zlomu došlo v roce 2013 během 7. sjezdu původních obyvatel Severu, Sibiře a Dálného východu, kdy pomoci státních nátlakových taktik a manipulace byl za předsedu RAIPONu zvolen Grigory Ledkov, poslanec Státní dumy za stranu Jednotné Rusko.

Pod Ledkovovým vedením se priority RAIPONu změnily tak, aby více odpovídaly zájmům státu. Prioritou se staly projekty, které se shodovaly s rozvojovými cíli vlády, nikoliv s právy domorodých obyvatel. Jedním z nejpozoruhodnějších posunů v rámci RAIPON bylo jeho zaměření výhradně na kulturní práva, přičemž byly zanedbány širší otázky práv na půdu, sebeurčení a politického zastoupení.

RAIPON přehlížel naléhavé otázky zhoršování životního prostředí, nuceného vysídlování a pronikání těžebního průmyslu na území původních obyvatel.

Nové směřování organizace zahrnuje také nahlašování neloajálních členů orgánům činným v trestním řízení, včetně mládeže. Domorodí vůdci, kteří zpočátku působili v RAIPON, čelili za svůj aktivismus pronásledování a šikaně.

Přeorientování RAIPONu dosáhlo kritického bodu v březnu 2022, kdy přispěchal s podporou vojenských akcí prezidenta Putina na Ukrajině a dokonce uskutečnil výjezdní humanitárně­‑kulturní mise do nelegálně anektovaných částí Ukrajiny.

Nevládní organizace se staly nástrojem Putinovy administrativy a slouží k prosazování jeho cílů jak na domácí, tak na mezinárodní scéně. Tato strategie umožňuje Kremlu prosazovat své politické názory a šířit propagandu a dezinformace pod rouškou nezávislé občanské společnosti. Cílem je podkopat základy nezávislé občanské společnosti a ztížit tak organizacím jejich činnost a účinnou obhajobu.

Do roku 2021 se RAIPON proměnil v organizaci zcela kontrolovanou ruskou vládou. Se souhlasem a podporou úřadů se sdružení zapojilo do spolupráce s velkými ruskými těžebními společnostmi. Největší ruská těžební společnost Norilsk Nickel (též Nornickel), která působí na územích původních obyvatel v Tajmyru, Murmanské oblasti a Zakavkazsku, hrála významnou roli při financování RAIPONu.

Vedení organizace představují Grigory Ledkov, Alexandr Novjuchov, Anna Otkeová – všichni se nachází na sankčních seznamech, protože jsou zároveň senátoři. Vedle nich ve vedení zasedli Sergej Sizoněnko, Nina Vejsalová, Antonina Gorbunová a Alexej Cykarev.

„Přeměna RAIPONu v hlásnou troubu vládních zájmů Putinova režimu je promyšlenou strategií, jak umlčet kritické hlasy, neutralizovat původní politickou moc a zabránit vzniku opozice zevnitř. Zářným příkladem je Škola veřejné diplomacie domorodých národů, kterou vede Alexej Cykarev, dříve spojený se Stálým fórem OSN pro otázky domorodých národů. Tato škola je financována společností Nornickel a jejím cílem je vyškolit domorodé diplomaty, kteří by zastupovali ruské zájmy na celém světě,“ popisují autoři v závěru studie.

 

Odkazy:

ICIPR – Report on RAIPON (Russian Association of Indigenous Peoples of the North)

International Committee of Indigenous Peoples of Russia EMRIP Statement

Представитель России запугивал правозащитницу прямо в ООН

Гонения вместо защиты. Ольга Абраменко – о коренных народах России

The Russian Government blocked Indigenous Russia immediately after the EMRIP session

 

 

Mezinárodní veřejné hnutí za zničení mnohonárodnostní jednoty a územní celistvosti Ruska „Protiruské separatistické hnutí“ a jeho strukturální složky (strojový překlad z ruštiny):
Aborigen Forum, neformální sdružení malých domorodých menšin na severu země;
Domorodé Rusko (Domorodé Rusko) nebo Mezinárodní výbor domorodých národů;
Čerkeský výbor (Kongres), veřejná organizace;
zahraniční nevládní nezisková organizace Čerkeské kulturní centrum (Gruzínská republika);
Nadace Rada sjednocené Čerkesie (Rada sjednocené Čerkesie);
Výbor Baškirského národního hnutí v zahraničí;
Veřejné hnutí Svobodný Idel-Ural;
Nezávislá vláda Tatarstánu (v exilu);
Kongres burjatského lidu;
Národní hnutí „Tusgaar Buryaad-Mongolsko“;
Centrum pro lidská práva Ičkerija (HRCI), organizace pro lidská práva;
Baškirské národní politické centrum;
Sachašské pacifistické sdružení;
Kozácké hnutí národního osvobození;
Mokošský národní výbor (Výbor zástupců mokošského lidu v exilu);
Hnutí za svobodnou Čerkesii;
Karelské národní hnutí;
Veřejné hnutí Ingušský výbor nezávislosti;
Nogajské národní hnutí v zahraničí;
Společenské a politické hnutí „Svobodná Ingušsko“;
Burjatský výbor nezávislosti;
Hnutí za nezávislost republiky Sacha;
Nadace „Asiaté Ruska“;
Vláda Čečenské republiky Ičkerija v exilu;
Světový čečenský kongres;
Dagestánské národní centrum;
Výbor Nezávislé konfederace Sibiře;
Hnutí „Karmínový klín – nezávislá Kubáň“;
Hnutí „Zelený klín – Moje Batkivščina“;
Baltská republikánská strana;
Hnutí „Donská republika“;
Hnutí „Jezik Jertaul“;
Nevládní organizace Finno-Ugria (Tallinn);
URALIC Keskus MTÜ (Centrum původních obyvatel URALIC, Nevládní organizace Polistrahvaste Arengu Keskus, „Uralic“, “ Centrum pro rozvoj domorodých národů“) (Estonsko);
Smolenské republikánské centrum;
Regionální hnutí „Svobodná Karélie“/Free Karelia;
veřejná organizace „Nogai El“;
Vláda Nezávislé Nogajské republiky;
Svobodné Pomorie;
Pomorskaja Sloboda (Pomorskaja Bjarmija);
Osvobozenecké hnutí „Svobodné Udmurtsko“;
Mezinárodní organizace „Svobodný Nogajstán“ (Mezinárodní hnutí za nezávislost „Svobodný Nogajstán“);
Demokratické hnutí „Burjaad-Mongol Erhaten“;
Nadace Svobodné Burjatsko (Nadace Svobodné Burjatsko);
Nadace Svobodné Jakutsko (Nadace Svobodné Jakutsko);
Protiválečné etnické hnutí „Nová Tuva“ („New Tuva“) („Nová Tuva“);
„Liga svobodných národů;
Nadace Svobodné Rusko („Free Russia Foundation“) (USA);
Svobodný Dagestán;
Nejvyšší rada nogajského lidu (Nejvyšší rada nogajského lidu);
Nevládní organizace Německá společnost pro východoevropská studia GOVI;
Hnutí Pskovská republika;
Svaz domorodých národů;
Diplomatická rada Čuvašska, Volžské Bulharsko;
Veřejné a politické hnutí „Kavkazský svaz“