V sobotu 8. května 2021 proběhla na Olšanských hřbitovech v Praze pieta za vojáky 1., 2. a 4. ukrajinského frontu, kteří se podíleli na osvobození Československa a padli v druhé světové válce. Na pietě promluvil velvyslanec Ukrajiny Jevhen Perebyjnis spolu se zástupci Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Události konce druhé světové války byly dány do kontextu současné války na Ukrajině a výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. Akci chvílemi narušovali účastníci předešlé piety ruské skupiny sdružené kolem Nesmrtelného pluku.
Podle ukrajinského velvyslance Jevhena Perebyjnise se ukrajinské fronty nejmenovaly náhodou ukrajinské. V letech 1943-44 do nich byli mobilizováni převážně vojáci z osvobozených území současné Ukrajiny. Ukrajina během jednoho roku poslala na frontu 3,7 milionů synů a dcer. U pěchotních jednotek a útvarů bylo původem z Ukrajiny až osmdesát procent vojáků. Jen v řadách Rudé armády sloužilo přes 6 milionů Ukrajinců. Tisíce dalších bojovaly v ozbrojených silách jiných států, ať už Polska, USA, Velké Británie, či Francie. Ukrajinci byli také v partyzánských a povstaleckých skupinách.
Během války zahynulo přes 8 milionů Ukrajinců.
I když Rudá armáda osvobodila Evropu od nacismu, nepřinesla tam svobodu. Pouze jeden totalitní režim vystřídal druhý.
Sovětský totalitní režim lze popsat na příkladě jeho rodiny.
Velvyslancův dědeček osvobozoval Československo, zejména Moravu, jako vojín 2. ukrajinského frontu. Zůstal naživu, ale o život přišel za záhadných okolností později ve svém rodném městečku.
Druhý dědeček, i když bojoval v Rudé armádě, byl ještě za války udán a poslán do gulagu. Vrátil se domů až po smrti Stalina.
Na hrdinství obyčejných vojáků Rudé armády nesmíme zapomínat. Nebylo jejich vinou, že komunisté zneužili miliony obětí pro své ideologické a agresivní cíle. Věří, že většina bojovala za svou rodnou zem a rodinu.
Nikdo z nich nemohl tušit, že jejich potomci budou za 76 let umírat v boji proti ruské armádě.
Ukrajinci vidí jasné propojení mezi válkou před 76 lety a tou dnešní. Obě dvě jsou proti agresorům a okupantům a jsou osvobozenecké.
Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer uvedl, že Ukrajina má své místo na demokratické mapě a zvláště okupované území i v našem srdci. Je naším úkolem, abychom památku těch, kteří se obětovali v boji proti diktatuře nacismu, udržovali živou a přítomnou. Jejich oběť je takový apel a vykřičník, abychom nezapomínali. Jejich oběť je také otazník. Je otázkou, pro každého z nás, co bychom mohli udělat proto, aby svoboda, demokracie a důstojnost občanů byly chráněny i v této době, kdy je tolik věcí v sázce.
Poslanec Pavel Žáček, předseda meziparlamentní skupiny přátel Česká republika – Ukrajina, uvedl, že květen 1945 neznamená jen porážku nacismu, ale také přechod od jednoho totalitního režimu k druhému, sovětskému.
Odhalení pozadí teroristického útoku ruské tajné služby ve Vrběticích a následné vypovězení 18 zpravodajských důstojníků a dalších diplomatů Ruské federace má úzký vztah k druhé světové válce.
Je nám stále prezentován stalinistický mýtus osvobození Československa v rámci hybridního konfliktu vedeného ruskými státními aktéry proti České republice, místo aby se otevřely sovětské archivy a umožnilo se bádání nad událostmi roku 1945.
Narovnání počtu diplomatů v Praze i v Moskvě u nás oslabí ruskou propagandu v historické oblasti a posílí náš kritický pohled na porážku nacismu a nástup komunismu.
Otevření archivů KGB, dále pak stranických a vojenských archivů, poskytlo nový pohled na roli operativně-čekistických skupin IV. správy ukrajinského Lidového komisariátu státní bezpečnosti, jejichž 120 příslušníků a agentů bylo vysazeno v okolí Prahy před povstáním.
Oddíly NKGB nepřišly na pomoc českému odboji, ale plnit diverzní a zpravodajské činnosti, jako je zabíjení představitelů ruského a ukrajinského exilu, či připravovat zázemí pro únor 1948.
Pietu se pokusil narušit účastník předešlé piety pořádané ruskou skupinou sdruženou kolem Nesmrtelného pluku. Neetickými výkřiky vyjádřil nespokojenost s projevem Pavla Žáčka. Tento politický aktivista je naší redakci znám, ale nebudeme jej veřejně jmenovat.
Události byli přítomni další významní představitelé České republiky, uveďme velitele Hradní stráže Pražského hradu plukovníka Jaroslava Ackermanna, či poslance Jana Lipavského (Piráti). Nechyběl ani zástupce velitele Vzdušných sil Armády ČR brigádní generál Ing. Petra Lanči.
