Sobota 24. září, 2022
Evropský rozhled

Ukradený Albertov aneb poslední záchvěv docenta Konvičky

V úterý 17. listopadu 2015 se na pražském Albertově konala Demonstrace na podporu názorů prezidenta republiky M. Zemana na imigraci a islám, kterou pořádalo xenofobní uskupení Blok proti islámu. Na akci bok po boku čerstvě obviněnému docentu Konvičkovi z podněcování nenávisti vůči náboženství vystoupil také prezident republiky Miloš Zeman, který za to posléze sklidil nemalou kritiku. Demonstrace později vstoupila do povědomí jako „ukradený Albertov“, neboť kvůli záboru prostranství nebylo studentům umožněno důstojně oslavit Mezinárodní den studentstva.

 
Ukradený Albertov
 

Kdo vlastně pořádal shromáždění?

Podle přehledu veřejných shromáždění ze dne 16. listopadu měl mít Blok proti islámu v ten čas vlastní demonstraci na Hradčanském náměstí za účelem protestního shromáždění proti nelegální imigraci a proti islamizaci Evropy, kterou údajně dle svých slov několik dní předtím zrušil a přesunul na Albertov. Informace z portálu hlavního města Prahy tomu však nenasvědčují, a proto nelze vyloučit, že Blok proti islámu zabral prostranství za účelem shromáždění, které se tam posléze nekonalo. Za to by jim proto mohl hrozit finanční postih.

Blok proti islámu vytvořil facebookovou událost, ve které uvádí, že demonstraci přesouvá na Albertov. Shromáždění nazvali Demonstrace na podporu názorů prezidenta republiky M. Zemana na imigraci a islám. Jelena Vičanová, která tam ten den měla oficiálně nahlášené shromáždění, uvedla v přehledu shromáždění velmi podobný účel – shromáždění na podporu prezidenta republiky, demokracie a svobody. Na Albertově tedy nebylo hlášeno žádné xenofobní shromáždění namířené proti imigraci a proti islámu. Pokud se řečníci odklonili od oznámeného účelu shromáždění, porušili předpisy.

 
Kolik lidí přišlo na demonstraci

Na demonstraci přijelo několik tisíc osob, v počtu však zdaleka nepřesáhly ty, které se vydaly ten samý den k večeru protestovat proti prezidentu Zemanovi na Hrad, a nepřesáhly ani ty, které přišly o pět dní později zopakovat si studentskou pietu za 17. listopad 1939 a 1989, jež se kvůli záboru prostoru v Mezinárodní den studentstva nemohla uskutečnit.

 
Přístup Policie ČR

Ačkoliv je Policie ČR kritizována za svou nečinnost vůči šíření nenávisti, ke které na akcích Bloku proti islámu opakovaně dochází, tentokrát byli sami narušiteli celého shromáždění. Policejní vrtulník, který oblast monitoroval, několikrát svým motorem zastínil projevy řečníků natolik, že nebylo slyšet, co říkají. Podobně policejní vrtulník narušil například projevy Dělnické strany sociální spravedlnosti v Ústí nad Labem dne 1. 5. 2014, na kterém promluvila radní ze Saské Kamenice Katrin Köhler (NPD).

 
Ukradený Albertov
 

 
Projevy

 
1. Jelena Vičanová

V úvodu demonstrace promluvila Jelena Vičanová, nejaktivnější Zemanova zastánkyně a obhájkyně ruské politiky. Její slova byla namířena proti akademikům, což v souvislosti s tím, že zabrali prostory Albertova, a zabránili tím studentům a rektorům uctít oběti 17. listopadu 1939 a bojovníky za demokracii o padesát let později, mohlo znít leckomu jako pravý úmysl celého shromáždění.

„My tady dnes hájíme naší vlastní svobodnou volbu, kterou jsme si zvolili prezidenta. Hájíme demokracii, kterou tu před 26 lety hájili naši kamarádi, předkové, studenti a všichni občané, kteří už nechtěli diktát komunistického režimu,“ uvedla.

V projevu už nezmínila, že prezident nedávno ocenil podnikatele Ludvíka Karla, který vedl továrnu Preciosa v objektu věznice Minkovice. Tam byli zavíráni političtí vězni Československé socialistické republiky a mnozí z nich byli utýráni k smrti.

Ve zprávě o poměrech v NVÚ Minkovice se uvádí, že věznice překračovala svou kapacitu o 100 % a podmínky v ní se vyrovnávaly či převyšovaly likvidační tábor ve Valdicích. Většina vězňů v nelidských podmínkách pracovala v továrně n.p. Preciosa. Po příjezdu bylo vězňům například sdělováno, že pokud se nepodřídí, jejich lebkami vydláždí dvůr. Do zdravotní karty bylo vězňům vepisováno, kde byli vězněni, což mělo přímý negativní vliv na jejich budoucí lékařskou péči. Političtí vězni se navíc museli podrobovat zákazu mluvit o svém případu.

Nejednalo se o ojedinělý exces při státních vyznamenáních. Prezident vyznamenal medailí Za zásluhy také ministra komunistické vlády Miroslava Tomana. Medaile Za zásluhy je nižší státní vyznamenání České republiky, které se uděluje lidem, kteří se zasloužili o stát nebo územní celek. Bývalý ministr zemědělství a výživy ji dostal za zásluhy o stát v oblasti hospodářské.

Dále prezident vyznamenal jednu z informátorek komunistické Státní bezpečnosti herečku Jitku Frantovou Pelikánovou.

 
2. Marek Černoch

Dalším z řečníků byl Marek Černoch, poslanec hnutí Úsvit – národní koalice, který svůj projev zahájil hudebním vystoupením.

„Jsem tady dnes s vámi, protože stejně jako vy miluji svobodu a tuhle zem. Jsem tady dnes s vámi i za svého tátu, který nesměl zpívat, protože miloval svobodu a svojí zem. Jsem tady dnes s vámi, protože společně musíme bojovat, aby svoboda a demokracie nebyla vystřídána jakoukoliv totalitou a aby beze strachu a ve svobodě mohly žít i naše děti! Jsem tady dnes s vámi, protože jsem přišel podpořit svého prezidenta,“ uvedl.

 
3. Miroslav Lidinský

Předseda strany Úsvit – národní koalice Miroslav Lidinský, který je na předvolebních reklamách vyfocen se zbraní v ruce, byl jako první z řečníků zastíněn policejním vrtulníkem.

„Svobodu, kterou jsme tady získali, můžeme lehce ztratit. Pokud někdo vymění prezidentskou zástavu za červené trenýrky a sklízí obdiv od lidí, kteří nás, co jsme tady, nazývají fašisty, pak říkám, že nám chce naší svobodu někdo vzít, nejen naší prezidentskou zástavu, kde je napsáno pravda vítězí. Nenechme si vzít naší pravdu a stůjme za naším prezidentem, který dobře ví, co je národní identita,“ uvedl.

„Říkají o nás, že jsme extrémisté. Není to pravda. Říkáme jen to, co říkal Winston Churchill. Byl snad Churchill extremista, když upozorňoval na nástup fašismu? Byl jediný, který měl odvahu veřejně pojmenovávat přicházející zlo,“ pokračoval.

V roce 1943 Británie vyvezla z Indie 70 tisíc tun rýže během šesti měsíců, čímž způsobila nebývalou vlnu hladu, kvůli které zemřely 3 miliony Indů. Winston Churchill k nastalé situaci prohlásil: „Nenávidím Indy, je to brutální národ s brutálním náboženstvím. Za hladomor si mohou sami, protože se množí jako králíci“, uvádí se v článku Lukáše Senfta Facebookoví vládci z Indie na Deníku referendu. Churchillův výrok o Indech jako zvěrských lidech se zvěrským náboženstvím, kteří se množí jako králíci, cituje i Time.

Mimo jiné Wiston Churchill pronesl větu: „Jestliže mají tak málo jídla, proč Gándhí ještě nezemřel?“ Mahátmá Gándhí byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. 

Svůj projev svobody a boje za demokracii Miroslav Lidinský zakončil pokřikem:

„Brusel je nám na nic, chceme ochranu hranic!“

 
4. Martin Konvička

„Rád vás tady vidím.

Já začnu trochu netradičně připomínkou velkého českého vlastence 19. století Karla Havlíčka Borovského, který jeden svůj verš začal: „Zle matičko, zle“

17. listopad je pro mou generaci spojen s vystoupením studentů proti bolševickému fašismu.

Já jsem tehdy nebyl tady v Praze na Albertově, byl jsem v Olomouci, tam jsem se svým malým dílem také snažil pomáhat Československu mezi evropské svobodné národy.

Samozřejmě 17. listopad je spojen s brutálním zásahem nacistů proti svobodě na vysokých školách.

Na ta první léta listopadu jsme si přivykli porevolučnímu cynismu. Hranice mizely, svět se zmenšoval. Konec druhé světové války nám všem sliboval, že strávíme zbytek života v míru a prosperitě.“

I projev docenta Konvičky byl narušen policejním vrtulníkem, a tak nebylo slyšet některé výroky, které na Albertově pronesl.

„Přátelé, imigrační krize, politické téma poslední doby, nám to prostě velice připomíná a úplně nejdrsněji nám to připomněly pařížské události posledního pátku. Bylo nám připomenuto, že se sem do Evropy přesunují konflikty a problémy, které jsme byli zvyklí vídat večer ve zprávách včetně náboženské vášně, “ pokračoval, aby se posléze na památném místě českého studentstva opět opřel do akademiku, na jejichž autoritě ještě donedávna stavěl svou moc.

„Jak už řekli mí předchozí řečníci, z toho bahna, z té smutné pohádky současných politických elit, ční jedno jméno. Je to muž, který pro své vzdělání, zkušenosti a taky odvahu se nebojí artikulovat stavovský city a povahy svého lidu. První občan České republiky Miloš Zeman!“ zvolal na závěr a uvolnil místo senátoru Janu Velebovi.

 
5. Senátor Jan Veleba

„Vážení přátelé,

jsem tu proto, abych podpořil spolu se svými přáteli prezidenta České republiky Miloše Zemana.

Jsem tu proto, abych uctil památku představitelů českých vysokoškoláků, které 16-17. listopadu 1939 německé jednotky popravily, 1200 studentů odvlekly do koncentračních táborů a zavřely české vysoké školy. Ve stejný den o padesát let později se zde zrodila sametová revoluce. Jsem tu nejenom já, ale také vy všichni také proto, abychom si připomněli hluboké kořeny našeho národa,“ uvedl dřív, než jeho projev stihl narušit hluk motoru policejního vrtulníku.

„Byla to dlouhá řada jmen od Přemysla Otakara přes Karla IV., Jiřího z Poděbrad po prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a stejně tak dlouhá je řada velkých mužů a žen ve všech oborech ekologické a společenské činnosti, můžu jmenovat Tomáše Baťu,“ v tom okamžiku značnou část jeho projevu opětovně přehlušil hluk letícího vrtulníku.

„Evropa je ohrožena a ocitla se na okraji rozvratu. Koncept EU zdá se selhal. Za této situace je třeba nechat Unii Unií a starat se o sebe. Zajistit bezpečnost vlastních občanů a vzít vládu pod krkem, aby začala konat,“ řekl těsně před závěrem, který už pro motory létajícího stroje vůbec nebyly slyšet.

Po jejich projevech vystoupil prezident republiky Miloš Zeman.

 
Dovětky:

Reportéři České televize zjistili, že demonstranti byli na demonstraci dovezeni speciálními autobusy a po demonstraci je čekala návštěva reprezentačních sálů Pražského hradu, kam veřejnost jinak nesmí.

Demonstranti dostali jednotné transparenty s nápisem Ať žije Zeman.

Kolem pódia byla zóna pro VIP účastníky shromáždění.

Před pódiem stáli příslušníci Československých vojáků v záloze, což je samozvaná polovojenská domobrana, která s aktivními zálohami Armády ČR nemá nic společného.