Čtvrtek 13. června, 2024
Evropský rozhled

Uctění památky příslušníků policie a četnictva, kteří položili svoje životy v boji s nacistickým zlem

 

Ve čtvrtek 9. května 2024 se na Olšanských hřbitovech uskutečnil pietní akt za příslušníky policie a četnictva, kteří položili své životy v letech 1938-1945 v boji proti nacistům. Událost, která bývá mediálně nepokrytá, letos přitáhla pozornost účastníků nedaleko se konající piety za padlé vojáky Rudé armády ve Velké vlastenecké válce. Během projevů jejich přítomnost působila rušivě.

 

Překryv s oslavami Dne vítězství

Policie České republiky pořádá každoročně 9. května pietní akt, kterého se účastní její nejvyšší představitelé. Letos přišel náměstek ministra vnitra Radek Kaňa, první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch, prezident sdružení veteránů policie brigádní generál Jaroslav Zeman, vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání Jan Paďourek, ředitel policejního muzea Radek Galaš a další.

Pietní akt se překrývá se Dnem vítězství ve Velké vlastenecké válce, který si na Olšanské hřbitovy přichází připomínat východní komunita. Pietní místa spolu na Olšanských místech sousedí a události se navzájem ruší.

Vzdávání holdu padlým vojákům Rudé armády doprovází od dopoledních hodin hudební program v podání sboristy ukrajinského původu Vladimíra Vančického, s kterým dříve zpíval i Rus Alexander Stepanov, ale po obvinění BIS ze spolupráce s ruskou rozvědkou se musel na doporučení svého právníka stáhnout do ústraní.

Po zkušenostech z minulých let se Správa Olšanských hřbitovů snažila celodenní hudební produkci časově (i co do akustiky) omezit s ohledem na konání jiných souběžných pietních aktů, ale nesetkala se s pochopením a její výzvy k ohleduplnosti jsou vnímány jako snahy zabránit oslavám Dne vítězství a připomínce obětí vojáků Rudé armády – tedy snahy popřít historii.

 

Projev náměstka policejního prezidenta

Během projevu náměstka policejního prezidenta o ruské agresi na území Ukrajiny, kdy válka přináší skutečné příběhy plné bolesti, utrpení a obětí, ale i příběhy hrdinů, začali účastníci druhé piety vykřikovat, že takové věci poslouchat nebudou. Vzápětí zapnuli v tišším režimu svou hudební produkci u pomníku Rudé armády. Policisté rozestavěni ve slavnostních formacích se opakovaně otáčeli za zdrojem rušivého hluku.

Následně byl vyslán jeden z policistů, aby u pomníku Rudé armády sjednal pořádek, což se také ihned stalo a zavládl klid.

„Dnešní setkání ať je připomínkou, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a často vyžadují řadu obětí. Nemáme právo zapomínat na hrdiny, kteří obětovali svůj život za ty nejušlechtilejší hodnoty, abychom my mohli žít lépe. Olšanské hřbitovy jsou plné hrdinů. Mezi nimi je 700 příslušníků policie a četnictva, kteří byli popraveni, umučeni, zavražděni. Padli při obraně vlasti v letech 1938-45,“ pokračoval v projevu náměstek policejního prezidenta.

 

Projev ředitele policejního muzea

Podle ředitele policejního muzea Radka Galaše to byli v září 1938 právě četníci a policisté, kteří jako první umírali v boji za naše hranice. Po roce 1939 se většina účastníků zapojila do odbojové činnosti a mnozí až do posledního okamžiku byli zatýkáni a popravováni.

Prvním popraveným na Pankráci byl Josef Laštovička. Oběsili ho 3. 7. 1942.

„Toto místo je symbolem odvahy a přesvědčení, že za svobodu a demokracii i přes všechno utrpení a bolest má smysl bojovat. Pomník je důkazem toho, že policisté stáli na straně českého a slovenského národa,“ prohlásil ředitel muzea.

 

Historické okénko

Památník příslušníků policie a četnictva vznikl k 70. výročí konce druhé světové války. Je vzpomínkou na více jak sedm stovek četníků a policistů, kteří položili svůj život během výkonu své práce nebo zemřeli v koncentračních táborech. Připomíná nejen oběti z druhé světové války, ale také ty, kteří bránili naši zemi v předválečné době, především hranice Československa. Památník nechalo zřídit Policejní prezidium České republiky, autorem je MgA. Jiří Kašpar.

Během protektorátu zřídil nacistický režim na Pankráci policejní věznici gestapa. Výnosem říšského ministra spravedlnosti dr. Georga Otto Thieracka ze dne 15. dubna 1943 ve věznici vzniklo místo, kde docházelo k výkonu trestu smrti. Říkalo se mu „sekyrárna“.