Navečer v sobotu 19. února 2022 se před sochou svatého Václava na Václavském náměstí v Praze konala solidární akce Stojíme za Ukrajinou. Impulsem k setkání byly události, které nabraly ze dne na den rychlý spád a vše nasvědčuje, že Vladimír Putin začíná další fázi své dobyvačné války proti Ukrajině. „Cílem Putina není ani tak získat ukrajinské území, jako udělat vše proto, aby se nemohla stát částí demokratické Evropy,“ řekl na náměsí ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis.
Úvodní slovo měl jeden z pořadatelů Petr Kutílek. V minulosti inicializoval přejmenování náměstí u ruského velvyslanectví po zavražděném Borisi Němcovi, který upozorňoval na Putinovu agresi. Jiný opozičník Alexej Navalnyj poukázal na zkorumpovaný charakter Putinova režimu a nyní sedí v pracovní kolonii. Ukrajina musí mít právo vybrat si svoje směřování a musí mít naši podporu, ale zaslouží si ji i demokratičtí Rusové. „Sláva demokratické Ukrajině, sláva demokratické Evropě!“
Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis ví, že Ukrajinci budou bojovat proti ruskému agresorovi sami, ale jsou rádi za tu podporu, která se jim dostává po celém světě. Válka Ruska proti Ukrajině trvá už osm let, ale Rusko se snaží podřídit si Ukrajinu a okupovat ji již několik set let a Ukrajinci vždy ustáli. Cílem Putina není ani tak získat ukrajinské území, jako udělat vše proto, aby se nemohla stát částí demokratické Evropy. Demokratická Ukrajina je pro Putina hrozbou, kdyby se začlenila do Evropské unie a do NATO, mohla by být příkladem i pro jiné národy, které nyní žijí v totalitním režimu.
Před osmi ukrajinský národ jasně řekl, že nechce být Ruskem, že nechce žít v totalitním režimu. Ukrajinci se svobodně rozhodli žít ve svobodné demokratické Evropě a Putin se snaží tomu zabránit. Dnes okupuje 7 % Ukrajiny, ale chtěl by ji celou okupovat.
Ukrajina ustojí, má silnou armádu, motivované vojáky a má zbraně, které jí poskytli partneři. Budou bojovat nejen za Ukrajinu, ale i za nás, protože když neustojí Ukrajina, totalita přijde i sem.
Ukrajina bojujeme za evropské demokratické hodnoty.
Podle Václava Němce dnes vstupuje konflikt do nové nebezpečnější fáze a hrozí, že zasáhne větší oblasti – Kyjev a další země střední Evropy.
Oddávali jsme se iluzi, že to, co se děje na Ukrajině, se nás netýká.
Západní demokratický svět nese svůj díl odpovědnosti na tomto vývoji, dlouhou dobu odvracel svou tvář, jehož iniciátorem bylo Putinovské Rusko.
Západ odvracel tvář i od Gruzie, i od angažmá Ruska v syrské válce, kde Putin podpořil Bašára Asada. V Sýrii brutálně bombardoval vzbouřenecké enklávy a podílel se na válečných zločinech.
Tolerancí a ustupováním diktátorům se nic neřeší, s každým krvavým soustem diktátorům roste apetit. Appeasement není řešení, vždy nakonec vede k tomu, že v budoucnu budeme platit ještě větší cenu.
Bohužel se potvrzuje, že despotické a autoritářské režimy se nespokojí s tím utlačovat vlastní obyvatelstvo, ale mají tendenci uplatňovat agresivní imperiální politiku.
Ohánějí se, že se chtějí chránit před nějakým imaginárním nebezpečím, ale chtějí si chránit svou moc, na kterou si zvykli a nedokážou se jí vzdát.
Zdaleka jim nejde jen o Ukrajinu, ale o revizi výsledků Studené války a dokonce chtějí zřídit nový světový řád. A jak by takový řád vypadal, už dnes vědí opozičníci a obyčejní lidé v Rusku, na okupovaných územích Ukrajiny, v Gruzii a v Sýrii.
Na Ukrajině dnes bojují také za nás, za naše hodnoty a naší svobodu. Bude třeba vyzvat naší vládu, aby se vzchopili k větší míře solidarity.
Marija Prokopjuk přišla na shromáždění s vlajkou dětí z Mariupolu, které už osm let žijí na frontové linii. Upozornila na facebookové účty politiků, co se tam děje, když si jen připnou ukrajinskou stužku.
Poslední se slova ujala Hana Strašáková, mluvčí Milionů chvilek pro demokracii.
Před několika měsíci si začali klást otázku, kdy je ten rozhodující moment pro začátek války. Jestli je to útok na hlavní město, překročení ukrajinských hranic, odstřižení od elektrického proudu, nebo jsou to kybernetické útoky. Kdy je ten moment, kdy má občanská společnost zareagovat. Jenže každý z těchto kroků je útok, a ten trvá už od roku 2014.
Ruská okupace Ukrajiny, útok na suverenitu státu, odliv obyvatelstva, lidí, kteří jsou největšími kapacitami v různých oborech, nepolevující tlak a vyhrožování násilným útokem, neustálý tok dezinformací. Miliony lidí na Ukrajině jsou vystaveny bezprostřednímu nebezpečí kvůli politickým zájmům Ruské federace včele s Vladimírem Putinem. Mocenská hra, do které jsou ukrajinští občané vtaženy, přímo ohrožuje jejich životy. A to vše kvůli egu a touze po moci.
Váží si toho, že vláda stojí na straně Ukrajiny a jedná v souladu s postojem mezinárodních organizací, které mocenské manýry Ruska odmítají. A zároveň škoda, že stejný postoj nezastává i prezident.
Poděkovala organizátorům dnešní akce, že neváhali a rychle zareagovali. Jako občané a občanské organizace mohou nabídnout podporu obyvatelům Ukrajiny, apelovat na jednotu demokratických států a politiků a aby vláda a mezinárodní organizace pojmenovaly věci pravými jmény a snažily se předejít další eskalaci konfliktu, za kterou nenesou ukrajinští občané odpovědnost.
Jednou z možností je přispět na sbírky humanitárních organizací, které pomáhají lidem postiženým válkou přímo na místě, jako je sbírka Člověka v tísni nebo sbírka Paměti národa.
Buďme solidární s občany Ukrajiny a buďme jednotní. Stojíme za Ukrajinou.
Závěrem zazněla ukrajinská hymna.
