V třetím závěrečném díle o demonstraci Jiřího Černohorského ke stoletému výročí od vzniku Československa se zaměříme na projevy posledních řečníků. Ukážeme si, jak začíná protiimigrantské scéně vadit Mezinárodní strojírenský veletrh, ale i jak jsou její stoupenci nepozorní, až z toho volají po setrvání v Evropské unii. Představíme si rusko-německého krajně pravicového Artura a Denisův boj za své představy o svobodné společnosti. Projev Jiřího Černohorského pak zveřejňujeme bez cenzury v plném rozsahu pro odborné studijní i pracovní účely.
Demonstrace se konala ve studeném a deštivém počasí, nelze se proto divit, že Petr Hannig, jeden z ohlášených řečníků, svojí účast odřekl z obav před nachlazením. Místo něho se na pódiu objevil Kamil Papežík, který má na YouTube vlastní videokanál, kde šíří strach z islámu.
Na shromáždění vyzval přítomné, aby se nebáli propojovat s jinými skupinami jako je Národní demokracie, Dělnická strana sociální spravedlnosti, Republikáni a jiné „vlastenecké“ skupiny. Jenom tak mají šanci uspět nad „bandou sluníčkářskou, která má prachy“ a může si zaplatit reklamy. „Sluníčkáři“ studují na „divných vysokých školách“, jak se dělá reklama a dokáží zmanipulovat davy, uvedl.
Papežík dále vyzval přítomné, aby se více zastávali osob trestaných za nenávistné projevy. Zneužil k tomu známý citát německého teologa Martina Niemöllera: „Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem – nebyl jsem přece komunista…“
Zdeněk Strapina vnesl do shromáždění militantní náboj. Pozdravil přítomné pozdravem vojáka a prohlásil, že je hrdý Čech a Čechoslovák. Je synem této země a položí život za tuto vlast. Tvrdil, že v minulosti tato republika uměla vyrobit vše, od jehel až po lokomotivy, značka Made in Czechoslovakia byla známá po celém světě. My jsme zásobovali svět a Západ nám sem vozí na oplátku „humus“, potraviny druhé kategorie. Dnes nám Unie zakazuje kvótami vyrábět cukr a důchodci strádají. Neuvedl však, že kvóty na výrobu cukru minulý rok padly.
V minulosti stanul před soudem poté, co jej vlastní strýc obvinil v nemocnici z toho, že jej ubil cihlou. Strýc krátce poté na následky zranění v nemocnici zemřel a Zdeněk Strapina se několik let snažil očistit své jméno před soudy, po celou dobu svou vinu odmítal.
Strapina v projevu zmínil, že jsme měli v minulosti mnoho vynálezců, na které můžeme být hrdí. Nezmínil ovšem, s jakými těžkostmi se museli v naší zemi v dobách komunismu vyrovnávat. Často se za ně vydávali jejich šéfové a komunističtí papaláši. Pokud měli vynálezci štěstí, neskončili ve vězení. I o tom pojednával letošní Mezinárodní strojírenský veletrh, který se stal trnem v oku pro dalšího řečníka Libora Sitaře.
V článku „Svými vynálezy měnili svět. Komunisté je radši zavírali“ Jan Baltus popisuje politické problémy vynálezců, kdy bylo potřeba prezentovat všechny úspěchy jako úspěchy socialistického režimu, nikoliv jednotlivců. A aby jednotlivci neutíkali na Západ, zavírali je. Příkladem je vynálezce Svatý, který vynalezl hydraulický tkací stroj, ale komunisté neměli o vynález zájem. Aby neemigroval na Západ, režim ho nechal uvěznit. Ve vazbě skončili i konstruktéři linky na výrobu kuličkových ložisek.
Strapinův projev byl zakončen čtením autorské básně a davovým provoláváním „Čechy Čechům!“
Libor Sitař žil v osmdesátých letech v Libyi a bez bližšího přiblížení vyprávěl, jak tam viděl „takové věci, že si je neumíme ani představit“. Poté se ostře vymezil proti směřování Mezinárodního strojírenského veletrhu, neboť prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák pozval do České republiky i zástupce z islámských zemí. Potenciální práce muslimů v České republice jej znepokojuje z důvodu odlišného pracovního týdne, protože „v neděli mají muslimové rachotu, což znásilní náš křesťanský týden“. Následně uvádí nijak nepodložený příklad blíže neurčeného skladu u Prahy, ve kterém pracují dva Uzbeci a už tam mají svojí soukromou modlitebnu, zatímco naši lidé, když chtějí jít kouřit, musí přes „pípačky“.
Dalšího řečníka představila Jana Yngland Hrušková jako kamaráda z Chemnitz, Artura. Ačkoliv nezaznělo celé jeho jméno, identifikovali jsme jej jako Arthura Österleho, ostatně měl na sobě bundu se symbolem „Ostdeutschland – Vergiss niemals woher du kommst“, který má na sociální síti i jako profilovou fotografii, a během demonstrací v Chemnitz se pohyboval v blízkosti českých aktivistů. Tento rusko-německý muž zastával při německých demonstracích řídící roli – vždy něco vykřikl a dav jej následoval. Pohybuje se v prostředí Pegidy a krajně pravicového uskupení „Heimattreue Niederdorf“.
V Praze se omlouval za politiku Angely Merkelové. Němci se pozdě probudili a začínají situaci řešit teprve teď. Migranty ale nepovažuje za problém, pouze politiku přistěhovalectví.
„A pro nás národy to znamená – abychom se semkli. Dříve nebo později tu žádné národy nebudou. A proto vyzývám všechny národy Evropy – musíme spolu držet a stát při sobě. A společně se musíme postavit této korupční politice, je úplně jedno v které zemi,“ uvedl.
Čeští posluchači to ukončili pokřikem, který kontextově k projevu příliš nezapadl: „My jsme národ! Čechy Čechům!“
Milan Hořínek si v době dávného komunismu povídal s podplukovníkem Československé lidové armády a ptal se ho, jestli dojde k atomové válce. A podplukovník mu tehdy odpověděl, že k žádnému konfliktu nedojde, protože Západ nás „schramstne ekonomicky“.
„Čtyři roky před revolucí už věděli, že se předá moc, a to byl ten sametový podvod s Havlovou klikou, kteří nás zaprodali Západu,“ uvedl a litoval, že tehdy cinkal klíči. „Havlova klika nás zatáhla do EU a NATO. Ta tehdejší EU byla jiná než dnes, Evropská rada z ní udělala diktátorský režim. Pomazánkové máslo není máslo a tvarůžky jsou už jen na plechu.“
Následně kritizoval Evropskou unii, jak nám postupně omezuje průmysl a zemědělství. A i byrokracii v České republice, v které se nikdo nevyzná. Ve školách se nikdo nic nenaučí. Ve Francii zase sedí ve vězení nevinný kamioňák, kterému bez jeho vědomí naskákali do kamionu migranti.
„A kdo chce Evropskou unii, ať řekne „Jo!“,“ zakončil svůj projev a pravděpodobně si myslel, že posluchači budou mlčet, nebo provolávat „Ne!“ Jenže demonstranti začali křičet: „Jo!“, a tak je pořadatelé museli navést na správný pokřik „Ne!“
Denis Novák upozornil na riziko, že může zaniknout Česká republika a on bojuje za to, aby český národ zůstal českým národem. „Abychom se nemuseli strachovat o to, že nám budou krást naše děti, abychom se nemuseli strachovat o naše životy, abychom mohli vyjít do ulice, jít třeba do hospody dát si pivečko, u toho klidně i cigárko“, poskytl výčet „omezení“ současné doby. „My můžeme požadovat po politicích, aby dělali, co chceme my a ne to, co chtějí oni. My jsme ti, kteří jim dali imunitu, my jim jí můžeme odebrat. Oni by se měli bát, za všechny svá rozhodnutí by měli být trestáni, měli by být odpovědní za to, co tady páchají. Pokud nás podrazí, pokud nás zaprodají a dopustí se vlastizrady, tak by také měli být za vlastizradu trestáni.“
Posledním z řečníků byl opět Jiří Černohorský. Jeho projev uvádíme v celém přepisu. Důvodem je, že může leckomu z odborných řad čtenářů posloužit ke studijním a pracovním účelům.
„Tak milí přátelé, naše občanské shromáždění se pomalu chýlí ke konci. Já doufám, že těch minulých 100 let tímto nekončí. Že před námi je ne dalších sto let, ale před námi je další život, život pro naše děti, pro příští budoucí generace.
Naše země, my jsme nikdy nebyli malým národem. Nebo ano? Ne, nebyli. My jsme byli jediným národem, který se dokázal postavit fašistickému Německu. Byli jsme jediným národem, který vyšel na ty hranice, ženy řvaly „dejte mužům zbraně, my vám dáme naše syny!“
My malý národ? Nikdy jsme malým národem nebyli a nebudeme. My se nesmíme vzdát, my se nesmíme poddat. Není možné, abychom poslouchali něčí diktát. Ale ten diktát posloucháme proč? A proč se nacházíme zrovna v takové době, v jaké se nacházíme, kdy v naší zemi máme 100 tisíc lidí bez domova, kdy v naší zemi máme víc jak třetinu důchodců z 2,8 milionů, kteří se rozhodují každý den, jestli si koupí léky nebo jídlo. Proč v naší zemi dnes máme rozvodovost takovou, jakou máme? Proč v naší zemi maminky a tatínkové, kteří vychovávají děti sami, nemají těm dětem pomalu co dát do úst? Proč se v naší zemi nachází prakticky milion lidí v chudobě? A proč v naší zemi jsou lidé, které to nezajímá a jenom proklamují, že za nás bojují?
Těch slov už bylo tolik, že by to zasypalo Mariánský příkop, zasypalo by to Mt. Everest. Je čas na činy, je čas na skutky! Ty činy a skutky mohou přijít jedině tehdy, když budeme jednotní. Mějte si svoje politické lídry, mějte si svoje strany.
Za 29 let jsem nezaznamenal jediného politika, který by sjednotil náš národ pod jednou myšlenkou. Neznám! 29 let je toho jasným důkazem a svědkem! Za 29 let, 9 voleb, z toho vzniklých 15 vlád, 15 koaličních vlád. Tohle je podle vás svoboda. Myslíte si, že tu svobodu si vybojujeme tím, že hodíte jenom ten papír do té – já tomu říkám – popelnice? Svoboda se nikdy žádným papírem nevybojovala. Svobodu si musíme obhájit, vybojovat sami. Znovu opakuji – nechte si svoje lídry, věřte svým idejím, mějte své politické názory, ale pojďme se sjednotit jako lidé. Jako občany tohoto státu, za tento národ, národ Čechů, Moravanů a Slezanů musíme všichni společně bojovat.
Není možné ho nadále rozdělovat, protože to, co dneska vidíme, je přesně důsledek toho, že nejsme jednotní. Že nedokážeme bojovat my sami za sebe, že se neustále rozdělujeme na nějakých kravinách. Takže kdo nás sjednotí, když ne my sami? Kdo bude hájit práva nás, našich rodin, našich dětí, když ne my sami? Kdo jiný než my může zvednout ten zadek, přijít před tu Strakovu akademii a říct jim ten názor a hezky nahlas? Kdo jiný to může udělat než my?!
Chcete mít mír? Já ano. Ten mír chci proto, abychom v této zemi mohli všichni v klidu a pokoji žít, milovat se, plodit děti, abychom mohli v klidu a míru pracovat, budovat naší zemi. K tomu potřebujeme mír. Ten mír si můžeme vybojovat jenom my sami, nikdo to za nás nevybojuje!
Jakákoliv politická strana může mít ten nejlepší program na světě, může ho hlásit jak chce, ale podívejte se na příklad dnešní doby – volby Babiš vyhrál, pak Piráti, SPD, koho máte ve vládě? Koho máme ve vládě? Zkorumpované vlastizrádné ČSSD! Koalice? K čemu jsou ty volby, když si oni upečou, to co chtějí oni sami? Hlas lidu byl vyslyšen? Opět ne, zase si z nás udělali kašpárky na niti! O nás a bez nás! A takhle je to celých 29 let. Zastupitelská demokracie je podvod.
A proto dneska 100 let Československa slavíme? Slavíme snad 100 let Československa? Žijeme snad v Československu? Já nechtěl tento stát rozdělit. Československo mělo být rozděleno referendem. Udělali zase další podvod jako tisíce dalších podvodů.
A my to pořád a pořád trpíme. Proto říkám – jednota, odvaha, sounáležitost, víra, vůle, láska a srdce tohoto národa musí být slyšet! My chceme tento národ zdravý, bohatý, aby žil v míru. Tento nic než národ je nejdůležitější, co my máme. Nic není důležitějšího. Tento národ se skládá ze všech lidí v této zemi. Znovu opakuji – jsou to Češi, jsou to Moravané a jsou to Slezané. A k nim rozhodně patří naši bratři Slováci, protože Československo dneska by slavilo sto let, nebýt politického podvodu!
Denis dnes mluvil o jedné věci a ta se jmenuje občanská koalice. My to můžeme vytvořit, když všichni budeme chtít a potáhneme za jeden provaz a můžeme vytvořit naše lidové hnutí bez nějakých voleb a toto hnutí musí být slyšet a přijít před tu Strakovu akademii a říct jim: DOST! Dost bylo podvodů, dost bylo krádeží, dost bylo vlastizrádných politiků v Bruselu. Konec takových Jourových, Štětinů, kteří budou hlasovat, aby proti České republice byly založeny sankce, jenom proto, že tady nechceme imigranty. Ale tito lidé, kdyby byli slušní, tak budou se v těch jednotlivých zemích chovat slušně a neuvidíme to, co vidíme v Anglii, v Německu, ve Švédsku. Vraždy, znásilňování, teroristické činy? Tohle tady chceme, to jsou slušní lidé. Tohle je obyčejná lidská verbež. Tímto končím.“
Shromáždění zakončili zpěvem hymny české i slovenské
