V pondělí 5. listopadu 2018 se od 17 hodiny konala před Velvyslanectvím Ukrajiny v ulici Charlese de Gaulla demonstrace proti válce na Donbase pořádaná Společností přátel Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky ve spolupráci s Levou perspektivou, Komunistických svazem mládeže, Českým mírovým hnutím a pražskou KSČM. Moderátory byly osoby, které pravidelně vstupují na Donbas přes zakázaný směr z Ruska a v jednom případě byla prokázána jejich spolupráce se separatistickou Mechanizovanou brigádou Přízrak již zemřelého Alexeje Borisoviče Mozgového. Poté se vydali demonstrovat před Generální štáb Armády České republiky, a to v době, kdy z práce odcházeli tamější zaměstnanci.
Něco málo k pořadateli shromáždění
Hlavním pořadatelem shromáždění byl Nikola Čuřík, který se na aktivistické scéně angažuje již více jak deset let. Poprvé ho redakce ER zaregistrovala v trockistické Nové antikapitalistické levici pod krycím jménem Nikola Čech. Pod touto falešnou identitou vstupoval do různých politických diskuzí, ale vystupoval i na občanských shromážděních, aniž by jeho nejbližší spolupracovníci tušili, že se jmenuje úplně jinak. Když usoudil, že s politickým programem Nové antikapitalistické levice, tou dobou bedlivě sledovanou bezpečnostními složkami státu a pravidelně zmiňovanou i ve čtvrtletních zprávách o extremismu, neuspěje u širší veřejnosti, ohlásil v Kavárně Slávia nedaleko Národního divadla svým věrným příznivcům zánik hnutí a vznik Levé perspektivy, která bude naplňovat zcela jiný politický program, s kterým již u veřejnosti snad uspějí. A došlo k obměně členské základny a jejích příznivců.
Později se začal angažovat i skrze Společnost Přátel LLR a DLR. Již před ozbrojeným konfliktem vyjížděl pravidelně na Ukrajinu, prý po stopách Nikola Šuhaje loupežníka z Koločavy, a poté na cestovatelských večerech promítal fotografie zbídačeného lidu, který údajně pod ukrajinskou vládou strádá. Díky svým cestám se mu podařilo navázat například kontakt s nejmenovaným kriminologem (jeho jméno je redakci známo), který se na Ukrajině zabýval prorůstáním organizovaného zločinu do politických pater, a který pro Novou antikapitalistickou levici uspořádal přednášku v utajovaných prostorech v Tomášské ulici. Zmíněný kriminolog neměl ani tušení, komu vlastně přednáší.
Nikola Čuřík byl při své poslední květnové cestě na Donbas doprovázen separatisty z Mechanizované brigády Přízrak. Ve Vojenském historickém muzeu Paměti Donbasu v Lugansku mu dali například separatisté do rukou zbraně a naučili ho, jak s nimi zacházet. Když otevřeli České kulturní centrum v univerzitním komplexu Vladimíra Dalja pojmenovaném po Juliu Fučíkovi, přesunuli se na kulturní program do velkého sálu, kde jim zazpíval zpěvák Roman Razum ze skupiny Novorossija, který zároveň bojuje na straně separatistů.
Na protestním shromážděním Nikola Čuřík vytáhl téma oděského požáru v Domě odborů. Při této tragické události prokazatelně uhořely desítky proruských aktivistů poté, co se dostali do konfliktu s ukrajinskými fotbalovými chuligány. Z Čuříkova projevu ovšem vypadla klíčová informace o tom, co tragické události předcházelo. Pár hodin před tragédií proruští aktivisté zaútočili zbraněmi na pochod fotbalových fanoušků, kteří demonstrovali ve své vlasti za jednotnou Ukrajinu. Jako prvního usmrtili mladého prozápadního aktivistu, když po něm povstalci stříleli z útočné pušky typu Kalašnikov. V důsledku smrtelného útoku se před Domem odborů utkali proruští a promajdanští aktivisté, stříleli po sobě a vrhali molotovovy koktejly, přičemž zápalné lahve neházeli jen promajdanští aktivisté, ale shazovali je z Domu odborů také proruští aktivisté. Vchod do Domu odborů zapálily podle svědků koktejly vržené fotbalovými fanoušky.
Z projevu Jaromíra Vaška
Poté se ujal slova Jaromír Vašek, který se za své aktivity na Donbase dostal až na seznam Očistce Cetra Mírotvůrce, tedy osob, které vědomě narušují celistvost Ukrajiny. Centrum Mírotvůrce o něm uvádí, že vědomě překročil rusko-ukrajinskou hranici, je spolupracovníkem teroristických organizací na Donbase a proruský propagandista. Oficiálně vystupuje jako novinář Haló novin, je členem KSČM a předsedou Společnosti přátel DLR a LLR. Jak sám Jaromír Vašek uvádí, na Donbas jezdí z ruské strany na ruské vízum, které si vybavuje jako novinář Haló novin. Při posledním ročním prodloužení víza měl ale problém i u ruských úřadů a je možné, že po čtvrté již vízum nedostane.
U Velvyslanectví Ukrajiny, tak jako i komunisté 17. listopadu před Hlávkovou kolejí, přivítal především mládež, protože „kdo jiný by měl bojovat za mír, než mladí“. Poté razil zaběhlé, avšak už mnohokrát vyvrácené konstatování, že na Donbase probíhá občanská válka, kterou vede ukrajinská vláda proti svým vlastním lidem. Něco jiného však dokládá i samotné prohlášení prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina, dle kterého v roce 2014 operovali na Donbase ruští vojáci. Další indicie, že jde ve skutečnosti o válečný konflikt s Ruskou federací, jsme podrobně rozepisovali přv článku „Zápisky z přednášky Ukrajina čtyři roky po Majdanu – příspěvek Jevhenije Bilčenko (část I.)“ v podkapitole „[1] Poznámka k zapojení ruských vojáků na východě Ukrajiny“.
Jaromír Vašek přišel do ulice Charlese de Gaulla protestovat i proti podpoře Vlády ČR a Parlamentu ČR, kterou ukrajinské straně poskytují, zejména proti finanční podpoře a vojenským dodávkám zbraní.
Následoval popis, jak ukrajinští vojáci vraždí nevinné civilisty, zejména děti. Mezi dětské oběti konfliktu letos přibyli tři chlapci, kteří v Gorlovce, ukrajinsky Horlivce, vybouchli na mině, když šli lesem. Dále zahynula 17-ti letá dívka, když byla na dvoře u domu zabita výbušnou střelou, která přiletěla z ukrajinské strany.
Jestli za těmito tragédiemi stály opravdu ukrajinské ozbrojené síly, jsme nedokázali prověřit, nicméně je prokázáno, že k civilním obětem dochází na obou stranách ozbrojeného konfliktu. V minulosti došlo například k civilním obětem na stanici městské hromadné dopravy v Doněcku. Informace o útoku ze strany ukrajinské strany ale pochází pouze z výpovědí povstalců a ruských mediálních agentur. Další informace o civilních obětech, zejména o odstřelování škol a nemocnic ukrajinskou armádou, se například na stránky WikiPedie dostaly skrze informace v článcích z Haló novin, které napsal sám Jaromír Vašek.
Stejně tak informace o nedodržování minských dohod ze strany Ukrajiny se do českého mediálního prostoru dostaly skrze informace podávané opět Jaromírem Vaškem. Oficiální zdroje uvádějí, že například po uzavření druhé minské dohody se první den příměří k frontě u Debalceva přesouvaly ruské tanky a povstalci útočili na město. Tehdy ještě žijící separatista Alexandr Zacharčenko prohlásil, že minské dohody se na tuto oblast nevztahují, a proto mohou povstalci pokračovat v bojích. Světoví politici pokračování bojů ze strany povstalců odsoudili a pohrozili Rusku zavedením dalších sankcí. Ukrajinští vojáci, kteří se z oblasti stahovali, byli ze strany povstalců odstřelováni. Nezávislí pozorovatelé OBSE nebyli do oblasti povstalci vůbec vpuštěni.
V podání Jaromíra Vaška ale ukrajinská armáda poruší každé příměří, na kterém se s lidem Donbasu dohodne, a mezinárodní společenství, včetně OBSE, toto zamlčují, naopak ze všeho viní Rusko. Dále přítomným posluchačům tvrdil, že odstupující politici Ukrajiny odvolávají svá dřívější prohlášení, že na Donbase operuje ruská armáda.
Poté se rozpovídal o rozsáhlém pětiletém programu obnovy a rozvoje LLR. Neuvedl, že jedním z klíčových prvků obnovy je obnovení železničního spojení s Ruskou federací.
Posléze se opřel o tvrzení představitelů Státní dumy Ruské federace, podle kterého je Ukrajina teroristický stát, protože:
1. nedodržuje minské dohody
2. odstřeluje civilisty
3. spolupracuje s Islámským státem, protože bojovníci Islámského státu přeběhli na Ukrajinu a jako diverzanty je posílají na Krym i do Ruska
A on s ruskou Státní dumou plně souhlasí.
V závěru uvedl, že jejich Společnost přátel DLR a LLR se rozhodla pomáhat lidem na Ukrajině a vybírá finanční prostředky, které investují hlavně do dětí a škol. Lidu Donbasu pomáhají ale i morálně, například těmito demonstracemi. Snaží se též informačně působit v tisku, online zpravodajství, či během diskusí a různých setkání.
Po něm se slova ujalo několik dalších řečníku, k nimž se podrobněji vrátíme v dalším díle, z nichž někteří posléze odcestovali do Sýrie za Bašárem Asadem.
Shromáždění poté pokračovalo pochodem k budově Generálního štábu Armády České republiky za účelem kritiky rozhodnutí České republiky „podporovat válku na Donbase“ skrze dodávky zbraní na Ukrajinu. V době, kdy ke štábu dorazili, budovu zrovna opouštěli její zaměstnanci a byli tak nuceni buď v budově zůstat, než demonstranti odejdou, nebo spolupracovníkům proruských separatistů ukázat své tváře.