Ve čtvrtém díle o Všeslovanských národopisných slavnostech „Slovanská Praha 2018“ se do Ruského střediska vědy a kultury vypravila slovanská delegace sdružená kolem měsíčníku Zem a Vek a slovanské organizace Slavica, a to v zastoupení šéfredaktora Tibora Eliota Rostase, předsedy občanského sdružení Miloše Zveriny a Chorvata Ratka Sudeckého, který střídavě žije na Slovensku i v Chorvatsku.
Skandál na Slovensku
Tibor Eliot Rostas není na Slovensku vůbec neznámý. Do povědomí slovenské veřejnosti se zapsal jako šéfredaktor desinformačního tištěného deníku Zem a Vek, do jehož domu vtrhlo ozbrojené komando policie a zamířilio na něj a rodinu samopaly. Důvod, proč se tak stalo, zní z podání Rostase naprosto jinak než z oficiálních institucí. Podle Rostase k zásahu došlo, protože si dovolil citovat Ľudovíta Štúra, spolupořadatele prvního Všeslovanského sjezdu v Praze, a také proto, že se angažuje ve slovanských hnutích. Celý incident označil za státní teror.
Jak ale poukazuje slovenský bojovník proti extremismu Ján Benčík a spolu s ním i mnozí jiní novináři sdružení hlavně kolem Denníku N, důvod, proč mu do domu vběhli policisté se samopaly, je poněkud jiný.
V roce 2015 se Rostas pohyboval opilý v Topoľčiankách během dětského Mikulášského programu a plašil koně. Protože byl agresivní, zavolali na něj organizátoři policii, která zjistila, že má u sebe zbraň. V důsledku toho přišel o zbrojní průkaz, ale nikoliv o zbraně. Ty totiž začala ve stejném domě vlastnit jeho žena. Doma mají v podstatě celý zbrojní arzenál – pistole, revolvery, brokovnice a jiné střelné zbraně. S vědomím této skutečnosti policie na domovní prohlídku vyslala ozbrojence se samopaly, neboť tak se to za podobných okolností na Slovensku dělává.
Důvodem obvinění samozřejmě není angažovanost v obrozeneckých aktivitách Slovanů, ale článek Klin židov medzi Slovanmi. Rostas se totiž na adresu Židů vyjadřuje slovy, které jsou za hranicí slovenského zákona. Židy ostatně kritizoval i během projevu na Slovanské Praze v Ruském středisku vědy a kultury.
Následující projevy zveřejňujeme bez dalších komentářů, věříme, že všichni naši čtenáři dokáží rozpoznat manipulace a propagandu namířenou proti Západu.
Z projevu Tibora Eliota Rostase
Tibor Eliot Rostas by si přál, aby prioritou Slovanů bylo informování společnosti o aktivitách slovanských spolků.
V roce 2015 se sešel se zástupci Státní dumy Federálního shromáždění Ruské federace a tiskového oddělení prezidenta Ruské Federace v Moskvě. Od té doby mluví o vybudování slovenského mediálního domu a slovanské mediální instituce, která by dokázala přenášet slovanské myšlenky směrem ven. Přenos informací by měl fungovat na principu podobném jako latinskoamerický TeleSUR. To je organizace, kterou financují státy jako Venezuela, Kuba, Bolívie a jiné. Zásluhou satelitního kanálu prý dokáží lidé odolávat vlivu USA.
V další části projevu se věnoval policejnímu zásahu ve svém domě z 26. února 2018.
Za údajnou citaci Ludovíta Štúra mu čtvrt roku poté vtrhlo do domu ozbrojené teroristické komando a namířilo na jeho rodinu včetně dětí samopaly s laserovými zaměřovači. Nejde jen o něj, údajně se podobné přihodilo i lidem, kteří mají doma staroslovanskou symboliku. Situace je dle Rostase vážná, bojuje se proti slovanské kultuře, proti všemu, co tvoří slovanskou identitu. On přitom za jedinou zbraň považuje vytváření povědomí o Slovanech. Navrhl, aby se do budoucna slovanská hnutí zaměřila na výchovu dětí, neboť Západ jim už jednu generaci dětí vzal. Citoval rčení „když chceš zničit nepřítele, vychovej mu jeho děti“. Dnes děti vychovávají neziskové organizace a média řízená sionistickými organizacemi.
Nakonec představil měsíčník Zem a Vek, kterého je šéfredaktorem. Konkrétně poukázal na speciální číslo věnované Všeslovanskému sjezdu v Moskvě z minulého roku. Uvedl, že měsíčníku Zem a Vek prodali přes 1 milion kusů, čímž se jim daří úspěšně naplňovat povědomí o Slovanech.
Na závěru poděkoval Miloši Zverinovi i Mirkovi Polreichovi za spolupráci. Oba byli jeho projevu osobně přítomni. S Polreichem navíc napsal knihu o slovanství.
Ze speciálu Zem a Vek o Všeslovanském sjezdu v Moskvě
Ve speciálu Zeme a Veku věnovanému Všeslovanskému sjezdu v Moskvě se píše, že už v roce 1867 se za poslání Slovanů určilo čelit světovým silám zla v podobě románsko-germánské dobyvatelské civilizace. Na moskevském sjezdu bylo účastníkům řečeno, že Západ na Slovany útočí dodnes a považuje slovanské země pouze za předmět vykořisťování. Toho se v současné době dopouští hlavně NATO a EU, které degradují ekonomiky slovanských zemí, přičemž poukázali na bombardování Jugoslávie a na převrat v Kyjevě, jehož cílem bylo odtrhnout Ukrajinu od Ruska. Myšlenky představené na sjezdu v Moskvě a v článku Rostase se v ničem neodchylují od dříve zveřejněného referátu Bolesława Tejkowského, včetně vize založení Společenstva nezávislých slovanských států. V Moskvě už tehdy žádali, aby se k otázce slovanského společenství států svolal sjezd do Prahy za účasti zástupců vlád, parlamentů, významných politických a veřejných organizací slovanských zemí, ale i zástupců náboženských skupin.
Miloš Zverina představil nový pamětní den
Slovenští představitelé přivezli s sebou ze Slovenska výstavu Čaroslovenský ornament, o které jsme psali v druhém díle tohoto seriálu. Kromě ornamentu tam byla vystavená kniha Viktora Timury Generácia Všeslávie.
Zverina svůj projev přednesl v ruštině a představil svou vizi pamětního dne „Genocidy Slovanů“, který by připadl na 22. červen. Spolu s Ratkom Sudeckým rozvinuli na pódiu velký plakát s datem 22. 6., vyobrazeným symbolem pravděpodobně slovanského květu a ve slovenštině napsaným textem Pamětního dne genocidy Slovanů.
Z historických událostí připomněl jako příkladu genocidy Napoleonovo tažení do Ruska (1812), kdy Západ zaútočil na Ruské impérium s cílem podrobit si ho.
Radko Sudecký
Z posledních slovenských (a chorvatských) řečníků vystoupil Ratko Sudecký, který píše jak pro Zem a Vek, tak se angažuje v iniciativě Slavica.
Sudecký rozvedl, proč za nový památný den zvolili právě datum 22. června. Jednak jde o denní slunovrat, a jednak se k danému datu a blízkým dnům váže mnoho historických události. Například v Srbsku na 28. červen připadá den svatého Víta, ve stejný den byl spáchán atentát na Františka d’Esteho a Slobodan Milošević byl vydán do Haagu.
