Ve čtvrtek 28. října 2021 se v sále Míčovny na Pražském hradě konalo shromáždění ku příležitosti 103. výročí vzniku Československé republiky, které pořádal Český svaz bojovníků za svobodu (dále jen ČSBS) v součinnosti Kanceláře prezidenta republiky, Ministerstvem obrany ČR, Generálním štábem Armády ČR a dalšími. Na shromáždění vystoupil s projevem předseda ČSBS Jaroslav Vodička, exprezident Václav Klaus, europoslanec Ivan David a slovenský předseda Slovenského Sväzu Protifašistických Bojovníkov Pavol Sečkár. Ve svých projevech se vymezili proti „bořitelům našeho světa“, jejichž tendence vnímají jako skryté formy fašismu.
Vlastenci
Na místě byli přítomni zástupci současné scény, která se profiluje vlastenecky v kontextu různých vah odporu vůči EU, NATO i OSN, dále vůči sexuálním, národnostním a náboženským menšinám i imigrantům, která spatřuje ohrožení národních zájmů v prosazování zákonů na ochranu klimatu, jakož i opatřeních v boji proti pandemii covidu. V neposlední řadě směřuje ke slovanství a politice současného Kremlu.
Před sálem se pohyboval Antonín Baudyš mladší, který se sice řadí k nejvýznamnějším astrologům v České republice a spravoval jeden z nejznámějších portálů na toto téma Astrolab.cz (uchovává tak řemeslo spjaté s dávnými dobami naší země), zároveň byl však Klubem skeptiků Sisyfos označen za jednoho ze tři hlavních šiřitelů konspiračních teorií v České republice. V současnosti vystupuje například proti očkování na covid-19.
V sále samotném bylo možné potkat advokáta Norberta Naxeru, který se v posledních měsících angažoval v právní rovině proti restrikcím zavedených v době nouzového stavu, například proti povinnému testování zaměstnanců na covid-19, či proti zákazu cestovat mezi okresy, což mělo dle jeho výkladu zákona narušovat ústavní právo na shromažďování. Dlouhodobě je kritizován za příspěvky, které zveřejňuje na sociálních sítích.
Mezi dalšími tradičními návštěvníky byla Nataša Weberová, která je členkou velkého počtu spolků, ať už jde o Slovanskou vzájemnost či o spolek česko-korejského přátelství Pektusan. Zároveň je předsedkyní Kruhu občanů ČR vyhnaných v r. 1938.
Nechyběl ani místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu Emil Kulfánek, který působil v letech 2004-2006 na Ministerstvu obrany na oddělení vydávání osvědčení o účasti v národním boji za osvobození a účasti v Českém národním povstání. Byl kritizován organizací Národního odboje v severovýchodních Čechách, která poukazovala na zdlouhavé vyřizování osvědčení během jeho působení na ministerstvu.
Slavnostnímu shromáždění byl dále přítomen poslanec SPD Jiří Kobza a bývalý poslanec KSČM Leo Luzar. V předních řadách seděl pravoslavný kněz.
Ostatní účastníky, kterých bylo kolem jedné stovky, bylo těžké identifikovat, museli být ale v tomto ideologickém spektru osob nějakým způsobem vlivní, jinak by neobdrželi pozvánku.
O součinnosti Armády ČR a Ministerstva obrany ČR
Ministerstvo obrany bylo kritizováno za součinnost na slavnostním shromáždění. To se dle svého vyjádření akce zúčastnilo na základě memoranda uzavřeného s více organizacemi. V Míčovně byla přítomna čestná stráž s vlajkou a sextet ÚH AČR. Bez ohledu na osobu předsedy je ČSBS druhá největší podobná organizace s řadou členů-veteránů.
Projevy
Jaroslav Vodička
Předseda ČSBS Jaroslav Vodička spojil vznik Československa s pandemií chřipky, vůči které byla tehdejší společnost téměř bezradná. S ohledem na tuto historickou paralelu vyzval přítomné k dodržování proticovidových pandemických opatření. Lidé v sále si po výzvě nasadili své respirátory.
Nově vzniklá Československá republika byla po všech stránkách demokratická, byl to ostrov obklopený autoritativními a polofašistickými režimy okolních zemí.
Upustili jsme tehdy od řady svých tradic, zrušily se šlechtické tituly, proběhla agrární reforma a vzniklo rozsáhlé sociální zákonodárství.
Československý svaz bojovníků za svobodu udržováním historické paměti hájí národy, odbojové tradice a spolu s tím samostatnost českého státu. Udržuje historickou paměť na československý odboj, na velké dílo, které započali Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik, Edvard Beneš, Karel Kramář a další.
Václav Klaus
Bývalý prezident ČR pociťuje, že vznik Československa právě dnes dostává novou aktuálnost. Byla obnovena suverenita a založena moderní státnost českého národa. Po třech stoletích života v habsburské monarchii se naši předci odvážili vzít věci do svých rukou. Přispěla k tomu jak tragická zkušenost první světové války, tak nerovnoprávní postavení, který náš národ zaujímal v bývalé monarchii. Přestože minulé století přineslo mnoho nelehkých období, událostí 28. října jsme nikdy nelitovali.
Víme však, že vyhráno není. Právě teď vznikající a nebezpečně se rozrůstající se nové hrozby od nás vyžadují nové úsilí o zabezpečení naší státní existence a její budoucnosti. Otázkou je jen a jedině to, budou-li dnešní generace schopny takových činů, jaké vykonali předchůdci v roce 1918.
Přestože zažíváme nejdelší období míru v naší historii, do budoucnosti nemůžeme pohlížet bez obav. Nemá na mysli pandemii a s ní spojené omezení a podvázání našich životů, ty vinou politiky vlády se staly nechtěnou součástí naší společnosti.
Čelíme pokusům svět, který naši předkové vybudovali a v němž jsme my vyrostli, sociálním inženýrstvím změnit a předělat podle představ nové generace, kteří své antihumánní představy a své světovládné ambice skrývají za fráze o záchraně planety, za boj proti změnám klimatu, za odstranění zcela svévolně definované diskriminace, za údajně potřebnou globální vládu a za další podobné progresivistické cíle, které nejsou cíle naše.
Trnem v oku těmto radikálním bořitelům našeho světa je existence národních států, jakým je naše republika, existence národů jako takových, existence rodiny i samotné lidské přirozenosti.
Postupně se jim podařilo ovlivnit veřejné mínění celého vyspělého Západu, podřídit si politiku, akademický svět, i média. Zejména se jim podařilo ovládnout školství a tím nebezpečně infikovat naše děti.
Čelíme také jejich útokům na vše podstatné, co představuje 28. říjen a tradice naší moderní státnosti. Přepisují historii boje za naší svobodu, snaží se z vítězů a skutečných zachránců Evropy a světa po druhé světové válce dělat výjimky válečných zločinů a nacházejí mezi námi nemálo těch, kteří jsou ochotni jim nejen naslouchat, ale i přitakávat a jejich názory dokonce prosazovat. Ke svým cílům tito radikálové využívají mezinárodní instituce jako je OSN a EU. I v důsledku toho politika Bruselu sleduje jiné cíle než je prosperita a zvyšování životní úrovně obyvatel.
Lidé a jejich blahobyt mají být obětovány nevědeckým klimatickým teoriím, které jsou zástěrkou souboje. Probíhá nemilosrdný útok na životní úroveň a styl. Všude se roztáčí hrozivá inflace, pod záminkou epidemie covidu -19 jsou omezována občanská práva a svobody.
Ocitli jsme se na další z klíčových křižovatek, kdy jde o všechno i o to, co pro nás znamená 28. říjen. Jen nemnozí z nás si rizika uvědomují, jiní velmi pohodlně stále více podléhají mediální manipulaci a dění kolem sebe nevěnují dostatečnou pozornost. Ovlivňují je zástupná témata namísto jasných názorů na klíčové, ideové i ekonomické otázky. Vítězové voleb hovoří o změně, kterou chtějí přinést, ale nemyslí tím změnu nebezpečných trendů, které nás ohrožují. Dávají přednost podvolit se a změnu si představují úplně jinak než mlčící většina našich spoluobčanů.
Letos na Pražském hradě se oslava státního svátku nekoná, důvodem je zdravotní stav Miloše Zemana a jeho hospitalizace, jako by i toto symbolizovalo rizika a dobu, v které se nacházíme.
Je tedy rád, že mohli státní svátek důstojně uctít v Míčovně.
Ivan David
Europoslanec Ivan David v úvodu vyjádřil souhlas s myšlenkami, které představil Václav Klaus.
Krom toho bychom se měli zamyslet nad tím, nakolik jsme se přiblížili k mužům 28. října 1918, Masarykovi, Štefánikovi, Benešovi. Nebude zmiňovat známé „nebát se a nekrást“. Tito muži se snažili vytvořit hospodářskou základnu Československa, byli jsme jedinou demokratickou zemí, která se starala o potřebu lidu své země.
Máme například Svaz průmyslu a dopravy České republiky, který ale sdružuje zahraniční firmy, které většinou ani neplatí daně v ČR. Volně odtéká do zahraničí 300 miliard korun jako kapitál, který by bylo vhodné použít pro potřebu občanů ČR.
To, co pozoruje v Evropském parlamentu, mu nedává naději, že se ubíráme správným směrem. Pokud neuděláme nic zásadního, špatné konce pro naši zemi jsou nevyhnutelné.
Nenechme se ovlivnit těmi, kteří jednají pod vlivem korupce a strachu, zachovejme si vlastní důstojnost a budujme zemi tak, jak je to v zájmu občanů naší země.
Pavol Sečkár
28. říjen je mimořádně významný den, který si český národ připomíná a ctí. Roku 995 za vlády Boleslava II. došlo k upevnění českého státu (28. září 995 došlo k vyvraždění většiny Slavníkovců). Po dalších historických událostech, v roce 2000, se tento svatováclavský den stal Dnem české státnosti. Svátek je významný i pro Slováky. Pro jejich svaz i bratrský ČSBS je to den úcty i obdivu.
Organizace jsou v nepřetržitém kontaktu. Oba spolky spolupracují, vyměňují si poznatky a upevňují vztahy, které jsou korektní, přátelské, bratrské, založené na společném protifašistickém postoji, dlouhodobém historickém spolužití ve společném státě.
Závěrem předal vzkaz od slovenské organizace s více než 18 tisíci členy a vyjádřil českým bratrům podporu. Přeje jim úspěchy v boji se zlem, který dnešní fašismus v různých podobách představuje.
Na závěr zazpívala Michaela Katráková.
