Skandální návrh zákona o NP Šumava schválen, přečtete si citace senátorů

Ve čtvrtek 19. června projednával Senát druhou verzi zákona o Národním parku Šumava, která podle Stínové vědecké rady NPŠ odsouvá ochranu přírody na vedlejší kolej. Senátoři navíc projednáváním návrhu zákona ignorují petici, kterou podpořilo více jak 25 tisíc občanů a žádají přesný opak než je obsahem návrhu.

Proti schválení návrhu senátora Pavla Eyberta a jiných senátorů se občané angažovali hromadným rozesíláním e-mailů členům výboru. Senátoři e-maily označili za sprosté, hloupé a vyděračské a celou e-mailovou akci tak prohlásili za kontraproduktivní. Ohradili se také proti ekologickým aktivistům a vědcům, kteří si z grantů na ochranu přírody vytvořili výnosný byznys.

Ačkoliv někteří senátoři upozorňovali, že nový návrh zákona je v rozporu se závazky, které jsme převzali v rámci svého členství v EU, Senát návrh zákona schválil. Evropská komise už zahájila zjišťování porušení práva EU kvůli předešlým návrhům zákona.

Proti novému projednávání zákona se vyslovilo 37 senátorů, 4 byli pro, 17 se zdrželo, 23 z nich bylo nepřítomno (22. schůze, 40. hlasování, 19.06.2014). Proti návrhu se postavila Alena Gajdůšková (ČSSD), Miroslav Krejča a Libor Michálek (Klub pro obnovu demokracie – KDU-ČSL a nezávislí) a nezařazený Vladimír Dryml.

Pro schválení zákona s pozměňovacími návrhy se vyslovilo 49 senátorů, 1 hlasoval proti a 4 se zdrželi (22. schůze, 42. hlasování, 19.06.2014). Proti schválení zákona hlasoval Miroslav Krejča (Klub pro obnovu demokracie – KDU-ČSL a nezávislí), zdrželi se Alena Gajdůšková a Vladimír Plaček (oba ČSSD), Jiří Čunek a Libor Michálek (oba Klub pro obnovu demokracie – KDU-ČSL a nezávislí).

Níže si můžete přečíst výběr toho nejzajímavějšího, co během jednání senátorů zaznělo. Kompletní stenoprotokol je dostupný na webových stránkách Senátu Parlamentu České republiky.

Senátor Pavel Eybert:

[…]Navrhovaný zákon je dosud nejširším konsensem, který byl kdy dosažen. Není vůbec pravdou, jak ve svém prohlášení uvádí pan náměstek Ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský, že nebyl řádně projednán s obcemi. Právě obce to byly, které nás oslovily a jejichž návrhy jsou základem návrhu zákona, se kterým souhlasí a žádají vás o jeho podporu, a to mohu doložit zápisem z Rady parku, který mám k dispozici, kdyby se chtěl někdo podívat. Na rozdíl od návrhu Ministerstva životního prostředí, který bez projednání s obcemi hodlá v Národním parku Šumava zařadit do 1. zón, do bezzásahového režimu, více jak 50 % ploch, za což hodlají obce podat na Ministerstvo životního prostředí žaloby.[…]

[…]1. zóny se přijetím zákona rozšíří na dvojnásobek, tedy ze 13 na 26 %. Z nichž 22 % bude zcela bezzásahových hned a 4 % poté, co budou stabilizovány, aby je bylo možné udržet v současném stavu.

Do 3. zóny jsou pak zařazeny území zhruba o 5 % rozlohy území Národního parku Šumava, zastavěná nebo zastavitelná dle schválených územních plánů, a také ta místa, která jsou nevratně zasažena lidskou činností. […]

[…]Že námitky, které k zákonu jsou ve smyslu, že se celý park otevírá developerům, jsou zcela mimo. I ve 3. zóně, tedy v intravilánech obcí, je každá stavba posuzována, zda je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Jelikož jsou tyto intravilány z větší části v současnosti již zastavěny, nehrozí, že by mohlo přibývat staveb nad únosnou míru.[…]

[…]Novinkou je v zákoně ustanovení § 11, které říká, že nezastavěné nelesní pozemky v intravilánech obcí, v majetku ČR, jejich součástí, mají být převedeny do majetku obcí, pokud o ně obce požádají v určeném termínu.[…]

 
Senátor Petr Gawlas:

[…]Z dalších důležitých a obsáhle diskutovaných bodů stojí za zmínku specifikace ochranných podmínek národního parku a řízení území a stavební činnost v jednotlivých zónách parku.

Ve 3. zóně se nová výstavba, změny staveb a využití staveb povolují v souladu s platnou územně-plánovací dokumentací.[…]

[…]Dalším zásadním bodem je otázka finanční náhrady ze státního rozpočtu obcím na území Národního parku Šumava za ztížený výkon správy svého území v důsledku omezení vyplývajících z tohoto zákona a ze zákona č. 114/1992 Sb. Výše příspěvku ročně bude činit ročně 500 Kč za každý i započatý hektar katastrálního území, nacházejícího se na území národního parku. S ohledem na to, že Národní park Šumava má 68 tisíc hektarů, předpokládá se, dle § 12 tohoto návrhu zákona, nárok na státní rozpočet ve výši 34 milionů Kč.[…]

 
Senátorka Eva Syková:

[…]Považuji ale za velkou chybu, že jsme zařadili senátní návrh zákona o Národním parku Šumava na pořad dnešní schůze, aniž bychom se ještě předtím zabývali peticí za dobrý zákon o Národním parku Šumava, která byla doručena Senátu počátkem tohoto měsíce a kterou podepsalo více než 25 tisíc občanů.[…]

[…]Ráda bych se zeptala všech přítomných kolegyň a kolegů, zda se domnívají, že dělá dobré jméno Senátu, pokud je profesorovi Univerzity Karlovy a vědci z Akademii věd, žádnému aktivistovi hnutí Duha, ale specialistovi na problematiku stability ekologických společenstev a biodiverzity, odmítnuto slovo na jednání senátního výboru, což se stalo.[…]

 
Předseda Senátu Milan Štěch: 

[…]Ano, je tady petice, která čeká na projednávání, je avizovaná další petice, zase jiných názorových skupin, která také bude čekat na projednávání, ale nikde není psáno, že legislativní proces má být zastaven. […]

 
Senátor Jan Veleba:  

[…]Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych se tady k tomu také vyjádřit z pozice senátora. Chci říct několik poznámek a potom tady přečtu jeden otevřený dopis jednoho odborníka. Já si myslím, že tady absolutně chybí seriózní odborná diskuse obou stran, že ti, kteří dělají takové obrázky a kteří nám posílají tyto maily – mně už ho neposílají, protože jsem je o to důrazně požádal – tak si myslím, že tomu dělají medvědí službu a že tato činnost je naprosto kontraproduktivní.[…]

[…]Myslím si, že Šumava je zralá pro to, aby se tam zkontrolovaly některé věci z minulosti, ekonomické věci a další věci. O tom se tady nebudu zmiňovat. Používají se různé metody. Tyto metody začínají maily až po zastrašování. Dostal jsem dopis od poradce pana ministra životního prostředí – nebudu jmenovat, je to jeden z profesorů, který tam má zájem na grantech, kde tento dopis byl předžalobní výzva k omluvě. Nikde jsem ho nejmenoval a právní kancelář pražská na mne poslala pohrůžku, že mě pošlou k soudu. Takže takovými metodami se pracuje.[…]

 
Senátor Miroslav Krejča:

[…]Chtěl bych se ale zmínit o jedné věci. V případě předchozích návrhů, to znamená návrhů Plzeňského kraje a toho tzv. Chalupova návrhu, zahájila EK zjišťování pro porušení práva EU. To zjišťování není zastaveno a zastaveno nebude. V případě těch dvou předchozích předloh se to týkalo především 3 oblastí. Ta první oblast, to je zonace ve vztahu k Natuře 2000, druhou oblastí byly některé projekty v oblasti klápě hraničníků a tou třetí oblastí byla cestní síť v jádrovém území, kde bylo konstatováno porušení čl. 6.3 směrnice o stanovištích.[…]

[…]Bohužel tento návrh, který tady projednáváme, bez ohledu na jeho mírnou kosmetickou úpravu pozměňovacími návrhy dvou výborů, v tomto návrhu setrvávají ty dvě oblasti, které byly předmětem šetření a zjišťování ze strany EK, to znamená zonace ve vztahu k Natuře 2000 a cestní síť v jádrovém území, tudíž lze předpokládat, že EK bude v tomto činit nadále.[…]

 
Senátor Josef Řihák:

[…]ale jak říkám, tito lidé, kteří nás urážejí svými maily, tak já nevím, a těžko se mi k tomu vyjadřuje, ale to, co nám psali, tak většinou byl normální hnus a myslím si, že tito lidé škodí demokratické diskusi na půdě Senátu.[…]

 
Ministr ČR Jiří Dienstbier: 

[…]Já si nemyslím, že by tady měl být jeden konkrétní národní park, který by měl specifickou úpravu. Myslím si, že bychom měli ke všem národním parkům v ČR přistupovat z hlediska legislativní úpravy shodně, protože přijmeme-li tento, pak bychom asi měli přijmout zákon pro každý jeden národní park v ČR.[…]

[…]Další legislativní problém při projednávání tohoto zákona tady zmínil pan kolega Krejča, který upozornil na možný rozpor s našimi závazky, které jsme převzali v rámci svého členství v EU a jistě by nebylo dobré, aby ČR své závazky vyplývající z členství v EU porušovala.[…]

 
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:

[…]stávající zákon má určitá problematická ustanovení, která jsou podle našeho názoru v rozporu se zákonem, např. v § 4 – Vymezení zonace. Zóny jsou stanoveny zákonem, což je rozpor třeba s ustanovením § 40 zákona o ochraně přírody a krajiny. Dále podle § 7 – Stanovení sítě vyznačených cest zákonem je v rozporu s požadavky na obsah zákona, protože znamená rozpor s požadavky čl. 6 směrnice o stanovištích, nově zakreslené cesty nejsou v terénu vyznačeny a nebyl hodnocen jejich dopad na zřízení předměty ochrany soustavy Natura 2000. Jedná se o problematický vstup osob s trvalým pobytem na území národního parku do 1. zóny bez omezení, kdy se zakládá neodůvodněná nerovnost mezi adresáty právní normy a není třeba zřejmé, v jakém procesu bude hodnoceno, že tyto osoby nepoškodí dochovaný stav přírodního prostředí. Máme problém i s přednostní aplikací lesního zákona, především ve 2. zóně, v některých částech 2. zóny. Je tady nesystémové převedení pozemků nezastavěných do majetku obcí bez ohledu na to, jestli ty majetky můžou mít, může na nich váznout zájem na ochraně přírody a krajiny. Je tady i nesystémový příspěvek obcí na území národní parku, byť tím pozměňovacím návrhem byl výrazně změněn.[…]

 
Senátor Jan Horník:

[…] V podstatě se našla skupina lidí, a já si myslím, že je těžce prolobbovaná, která si vzala ochranu přírody jako svůj nástroj k tomu, aby mohla také trošku vydírat. Říkám to s plnou zodpovědností toho, co činím. Víte, do národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště nesmíte vstoupit mimo vyznačené cesty. Zajímavé je, že tam najednou objevíte mraky lidí, kteří něco v té přírodě dělají, a když zjišťujete, kdo to vlastně je, tak zjistíte, že to jsou ochránci. Oni tam bádají. Oni mají to právo, můžou tam jít. Ale já jako občan Božího Daru tam de facto jít nemůžu. Mám dojem, že je nerovnostářský přístup, který by takto neměl fungovat. Já bych si hrozně přál, aby Šumava jako taková ten přístup měla pro všechny stejný.[…]

[…]Přesto si myslím, že je dobré tento zákon schválit. Uvidíme, jak se s ním popasuje Poslanecká sněmovna. Uvidíme, jak se s tím popasuje veřejnost. A tím nemyslím ty, kteří nám píšou ony e-maily. Já jsem na 200 odpověděl než jsem zjistil, že je to naprosto zbytečné, protože z těch 200 jsem dostal jenom jednu odpověď a nikdo jiný na mé názory nereagoval. Tohle je jakýsi elektronický terorismus, který s námi jisté skupiny lidí svádějí, to už jsme tady poznali v elektronické komunikaci. Je třeba se nad tím zamyslet a nenechat se mnohdy až sprostými e-maily svým způsobem vydírat.[…]

 
Senátor Pavel Eybert:

[…]Obce na Šumavě šly na kompromis. Na kompromis, který je až k 35 procentům prvních zón, bezzásahových území. Ekologisté nejsou ochotni slevit ze svého požadavku, že bude na Šumavě více než 50 % prvních zón v bezzásahovém území. Viděli jsme, co udělalo se Šumavou, když bylo 13 % v bezzásahovém území, tak ještě jednou tak velké území kůrovec zdevastoval totálně. Jak to dopadne při tom, že bude víc než 50 % prvních zón a bezzásahového území na Šumavě! Prostě kůrovec buď se musí tlumit, jako se to dělá v normálních hospodářských lesích nebo i v lesích zvláštního určení, anebo postupuje tak dlouho, dokud má co žrát. A ono se to nezastaví ani na hranici Národního parku Šumava, ale bude to pokračovat i do dalších lesů mimo park.[…]

[…]Prostě ti, co nám píší stovky mailů, nedají pokoj, dokud nebudou mít 50 % a více v Národním parku. Já vím proč, protože oni mají představu, že si tam budou dělat dál svoje experimenty, že si tam zřídí takovou experimentální laboratoř, kterou jim Evropa ráda podpoří.[…]

[…]Klápa Hraničník. Ano, je tady v návrhu zákona zonace, která tam první zónu pro 12 ha mění na zónu třetí nebo druhou, jestli si to dobře pamatuji. A měla by tam podle zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, které jsou platné, jednou být lanovka na horu na Hraničník a odjezdová sjezdovka dolů. Obrovský řev, že kvůli tomu bude postižena populace tetřeva a kdoví, co ještě dalšího. Ale jak byla postižena tetřeva a všech ostatních živočichů tím, že nám na Šumavě uschlo 22 tisíc ha, na kterých tetřev mohl žít. Jak bude žít na suchém lese, to si fakt nedovedu představit.[…]