Skupina senátorů pod vedením Pavla Eyberta a Tomáše Jirsy z ODS předkládá tento týden na schůzi Senátu návrh zákona, který by prakticky zrušil ochranu přírody na Šumavě a postavil ji zcela na roveň podnikatelským aktivitám. Stínová vědecká rada NP Šumava považuje návrh za neodborný a manipulativní a odmítá jej jako celek. Účelem návrhu je oslabit dosavadní ochranu přírody v NP Šumava, která je dána zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Tento zákon patří k nejlepším v Evropě a přírodu chrání dobře a dostatečně. Naopak předkládaný návrh by ochranu přírody značně omezil a otevřel pole aktivitám, které nejsou s ochranou přírody v národních parcích slučitelné. Před zahájením schůze Senátu, která proběhne 22. – 23. dubna shrnuje Stínová vědecká rada NP Šumava své hlavní výhrady do následujících bodů:
1. Nedostatečná velikost území ponechaného přírodě
V návrhu je jen 25,9% I. zóny a i v budoucnu by neměla být rozloha I. zóny již nikdy zvýšena nad 35% rozlohy NP. To je pro zákon o NP neakceptovatelné omezení, které je zcela v rozporu s reálným stavem přírody. Jak vyplývá z vědecké studie, uveřejněné v roce 2013 ve vědeckém časopise European Journal of Environmental Sciences, je již dnes v NP Šumava téměř 50 % území s tak vysokou přírodní hodnotou, že si zaslouží ochranu na úrovni I. zóny.
2. Přílišný důraz na „rozvoj samosprávných celků“
Návrh zákona klade stejný důraz na rozvoj obcí jako na ochranu přírody a neposkytuje tak dostatečnou ochranu přírodně výjimečně hodnotnému území. Právě kvůli ochraně přírody jsou ovšem národní parky vyhlašovány. Formulace návrhu zákona musí být postavena tak, aby bylo zřejmé, že ochrana přírody má v NP Šumava přednost před ostatními aktivitami.
3. Nedostatečná regulace stavebních aktivit
Návrh obsahuje pouze proklamativní regulaci stavební činnosti v NP Šumava. Už i vládní nařízení č. 163/1991 Sb., kterým byl národní park vyhlášen (a které tímto zákonem bude rušeno), obsahovalo alespoň základní pravidla o regulaci územní a stavební činnosti. Navržený text zákona tak umožní další zástavbu krajiny národního parku zejména díky rozšíření III. zón ve stavebně atraktivních oblastech. Jak ukazuje praxe, pozemky ve III. zónách se zpravidla dříve či později uvolňují pro stavební účely.
4. Výjimky
Návrh je protkán možností výjimek z ochrany přírody, a je zjevné, že podle tohoto zákona je bez problémů možno postavit například lanovku Klápa-Hraničník v oblasti Smrčiny. Unikátně zachovalá oblast horského lesa, kde žije tetřev hlušec a další kriticky ohrožené druhy rostlin a živočichů, má být rozetnuta lanovkou a sjezdovkou. Těžko si lze představit pregnantnější porušení principů, které tvoří podstatu budování národní parků.
5. Finanční náhrady pro obce
Návrh zavazuje stát k nedefinované finanční podpoře obcí. Přitom obce v NP Šumava mají výrazně vyšší příjmy, než srovnatelné obce mimo NP.
6. Požární ochrana
Návrh bizarně detailně pojednává o protipožární ochraně jako povinné činnosti správy NP Šumava. V zákoně zcela nadbytečný paragraf má evidentně sloužit k povinnosti udržovat hustou síť asfaltových silnic a vodních nádrží.
7. Mezinárodní vztahy
Zákon vůbec neřeší vztahy s mezinárodní legislativou ochrany přírody NATURA2000 a nereflektuje ani další mezinárodní závazky – např. bilaterální dohody o spolupráci mezi NP Šumava a NP Bavorský les.
Předseda Stínové vědecké rady NP Šumava, doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., shrnuje návrh zákona slovy: „Navržený zákon není založen na vědeckých argumentech a podkladech, je v ostrém rozporu s uznávanou mezinárodní praxí. Návrh připomíná politický handl mezi některými místními politiky a současným vedením národního parku. Takový zákon nebude dostatečně chránit vzácnou šumavskou přírodu a otevře prostor pro komercializaci území národního parku. Je to špatný zákon a žádáme senátory, aby při rozhodování o něm měli na mysli především účel, pro který je národní park zřízen. A to je ochrana unikátní přírody.“
