Ve čtvrtek 18. září 2025 v 17:30 se na Loretánském náměstí v Praze, v těsné blízkosti Ministerstva zahraničních věcí, konal propalestinský protest. Hlavním důvodem byla skutečnost, že právě v tento den vypršela roční lhůta, kterou Valné shromáždění OSN uložilo Izraeli k ukončení okupace palestinských území, stažení osadníků a náhradě škod. Po úvodní demonstraci se účastníci vydali na pochod přes Malostranské náměstí až k izraelské ambasádě, kde požadovali vyhoštění izraelské velvyslankyně Anny Azari. Protestu se kromě tradičních aktivistů zúčastnili také někteří političtí představitelé, zejména z levicových stran.
Handala – symbol palestinského odporu
Propalestinské protesty jsou často spojeny se složitými politickými a historickými problémy, které se přenáší z generace na generaci.
Demonstrace hned v úvodu připomněla příběh přítomného Palestince, jehož otec přežil Nakbu, zatímco jeho strýc byl zabit izraelskými silami.
Nakba (arabsky „katastrofa“) je označení pro vyhnání a odchod přibližně 700 000 palestinských Arabů z domovů během první arabsko-izraelské války (1948).
Muž měl na hrudi vyobrazení Handaly, významného symbolu Palestiny. Jde o kreslenou postavu chlapce, kterou v roce 1969 vytvořil politický karikaturista Naji al-Ali. Ten byl sám během Nakby nucen ve věku 10 let opustit svou vlast.
Autor k postavě uvedl: „Handala se narodil, když mu bylo 10 let, a vždy mu bude 10 let. V tom věku jsem opustil svou vlast. Až se Handala vrátí, bude mu stále 10 let a pak začne dospívat.“
Handala se tak stal zosobněním palestinského lidu a jeho neukončeného exilu.
Folke Bernadotte – diplomat zabitý v Jeruzalémě
Organizátorka protestu Jana Ridvanová připomněla, že akce se konala den po výročí atentátu na švédského diplomata OSN Folke Bernadotteho. Ten byl 17. září 1948 zavražděn členy sionistické skupiny Lechi v západním Jeruzalémě. Bernadotte se za druhé světové války zasloužil o záchranu zhruba 10 000 Židů z koncentračních táborů. V roce 1948 vystupoval jako vyjednavač v arabsko-izraelském konfliktu a předložil mírový plán, na který izraelské organizace odmítly přistoupit. Útok byl schválen mimo jiné budoucím premiérem Jicchakem Šamirem.
Rezoluce OSN a vypršená lhůta
Dne 18. září 2024 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci, která stanovila:
- Izrael má do 12 měsíců ukončit okupaci palestinských území,
- evakuovat osadníky z okupované Palestiny,
- navrátit půdu a majetek od roku 1967,
- a umožnit návrat vysídlených Palestinců.
Rezoluce vycházela z rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, který v červenci 2024 označil izraelské osady a okupaci za protiprávní. Přesto rok poté okupace pokračuje a po celém světě se konají protesty.
Kritika české vlády
Významným hostem shromáždění byl Antonín Hradílek, který sedm let sloužil na izraelské ambasádě.
Hradílek vyjádřil hluboké zklamání z politiky české vlády. Kritizoval českého premiéra Petra Fialu, který podle něj „ospravedlňuje válečné zločiny Izraele, a to i ty, ke kterým se Izrael otevřeně přiznal slovy ministra Galanta“. Poukázal na situaci, kdy Izrael blokoval přísun základní pomoci do Gazy a český premiér to označoval za „přiměřené prostředky“. Hradílek zdůraznil, že teprve poté, kdy se ukázalo, že Izrael považuje za přiměřené zmasakrování deseti tisíců mužů, žen a dětí, začali představitelé českého státu zmiňovat při jednáních s Izraelci i potřebu chránit civilisty.
Podle něj by k změně izraelské politiky mohly přispět pouze hospodářské sankce. „Evropané přestaňte mluvit, máte dost velkou váhu, abyste přiměli Izrael k zamyšlení,“ citoval izraelské občany, kteří si přejí mírové soužití.
Anthony Aguilar – sporné obvinění z Gazy
Během protestu padla i zmínka o Anthony Aguilarovi, bývalém podplukovníkovi armády Spojených států a důstojníkovi speciálních sil (Zelených baretů).
V polovině roku 2025 pracoval jako bezpečnostní dodavatel v Gaze pro společnost UG Solutions, která byla smluvně zajišťována na zabezpečení míst distribuce pomoci provozovaných Humanitární nadací pro Gazu (GHF). Po dvou měsících rezignoval na svou pozici a tvrdil, že byl svědkem střelby na civilisty a že místa distribuce humanitární pomoci byla záměrně navržena jako „smrtící pasti“.
Společnosti GHF a UG Solutions Aguilarova obvinění popřely. GHF popsala Aguilara jako „nespokojeného bývalého dodavatele, který byl propuštěn pro pochybení.“ Právní zástupce UG Solutions uvedl, že Aguilar byl propuštěn 13. června 2025 pro „špatný výkon, nestálé konflikty se zaměstnanci a nevyzpytatelné chování“ a obvinil ho z vykonstruování důkazů. Izraelské ozbrojené síly (IDF) uvedly, že incidenty prověřují.
Požadavek na odvolání velvyslankyně
Iniciativa Ne naším jménem! – Za spravedlivý mír na Blízkém východě vyzvala k odvolání izraelské velvyslankyně v Praze Anny Azari. Zdeněk Jehlička přečetl text petice, která čítá již stovky podpisů.
Podle petice izraelská velvyslankyně zastupuje stát, který stojí za genocidou a válečnými zločiny. Preambule vídeňských úmluv o diplomatických vztazích se hlásí k Chartě OSN, která státy zavazuje k respektu vůči mezinárodnímu právu, k respektu vůči lidským právům a k mírovému soužití mezi národy.
Mezinárodní mír je ale soustavně narušován bombardováním měst a obcí v Pásmu Gazy.
„Odsoudili jsme jasně a jednoznačně násilí na izraelských civilistech 7. října. V Gaze se však nyní už šestnáct měsíců dopouští válečných zločinů a genocidy Izrael,“ zní jako argument v petici.
Aktivisté před ambasádou skandovali: „Azari habajta!“ – což v hebrejštině znamená „Azari, jdi domů!“.
Francesca Nadin a Palestine Action
Před ambasádou byl také čten dopis britské aktivistky Francescy Nadin, členky hnutí Palestine Action, která je od 29. června ve vazbě. Je obviněna ze „spiknutí za účelem spáchání trestného činu“ proti bankám Barclays a JP Morgan, které investují do izraelské zbrojní firmy Elbit Systems.
Než byla Francesca vzata do vazby, připomněla si spolu se třemi dalšími lidmi 76. výročí Nakby okupací továrny Teledyne Defence & Space v Shipley v Bradfordu. Vylezením na střechu a demontáží americké zbrojovky zastavili výrobu dílů pro izraelské rakety a stíhačky F-35.
Aktivistka v dopise popisuje, že jsou aktivisté z Palestine Action označováni za teroristy. Jeden soudce dokonce přiznal, že z nich musel „udělat příklad“ – ponížit a zastrašit je – aby odradil ostatní od podobného jednání.
„Ale nenecháme se odradit. Tohle je důkaz, že je udeříme tam, kde to bolí. Trestají nás, protože se bojí. Vědí, že naše činy cílí na jejich drahocenné korporace – Barclays je pod obrovským tlakem, Elbit Systems je vyháněn a Scotia Bank pociťuje následky spoluúčasti,“ uvádí Nadin.
Levicová scéna v Česku
Na rozdíl od zahraničí, kde se tématu Palestiny věnují i korporace (například Microsoft) a širší veřejnost, jsou v Česku propalestinské protesty spojené především s levicovou scénou. Účastnili se například komunisté Petra Prokšanová a Milan Krajča, nebo zástupci strany Levice – Pavel Čižinský, Markéta Juřicová a Jan Májíček.
Poznámka k informacím
Je třeba zdůraznit, že část výroků a obvinění, která během protestu zazněla, pochází přímo od aktivistů nebo z jejich tiskových zpráv. Tyto informace mohou být jednostranné či sporné a nelze je vždy nezávisle ověřit.
