Dobrý den,
vážení představitelé nadace Hlávkových, vážení zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, vážený pane předsedo Ústavního soudu, vážení ústavní činitelé, dámy a pánové.
17. listopad je dnem, který se do naší historie dramaticky zapsal hned dvakrát. V roce 1939 byli nacistickými okupanty zavražděni student Jan Opletal a dělník Václav Sedláček. Následné demonstrace pak vedly k uzavření českých vysokých škol, mnoho studentských představitelů bylo popraveno, nebo odvlečeno do koncentračních táborů. O padesát let později jsme při sametové revoluci 1989 odkazovali právě na tuto neochvějnou vůli lidí bojovat proti totalitě, na odvahu studentů hájit svodu, lidská a občanská práva.
>>Zvukový záznam z pietní připomínky 17. listopadu 1939 před Hlávkovou kolejí
17. listopad je dnem, který potvrzuje sílu těchto myšlenek. Potvrzuje, že svoboda, právní stát, ale také humanita, úcta a respekt k názoru druhého jsou základními kameny naší republiky. Naše společnost tyto hodnoty, toto dědictví Masarykova Československa, dokázala uchránit před destruktivní silou totalitních dvou režimů. Víru ve spravedlivou, solidární a svobodnou společnost nám nevzalo ani nacistické vyvražďování, ani desítky let komunistické zvůle. Vždy jsme dokázali vystoupit a znovu si o tyto hodnoty nahlas říci. Činíme tak i dnešní památný den.
S nebývale velkou migrační vlnou k nám do Evropy přichází stín války, jakou si naprostá většina naší společnosti pamatuje už jen z vyprávění pamětníků. Znovu posloucháme příběhy lidí, kteří ztratili domov, přišli o naději na důstojný život ve své rodné zemi, ztratili rodiny a často i většinu svého majetku. Na tyto příběhy musíme reagovat soucitem, solidaritou, ale také rozumem, už jenom kvůli respektu k našim vlastním dějinám.
S migrační vlnou přichází ale také strach řady našich občanů. Na tomto strachu parazitují populisté a všichni ti, kdo politicky žijí ze šíření nesnášenlivosti a nenávisti. Jako stoupenci demokracie nesmíme tyto každodenní obavy lidí bagatelizovat. Musíme je vnímat, musíme na ně odpovídat reálným a pragmatickým řešením současné krize. Společným řešením, protože žádný evropský stát ji nemůže vyřešit izolovaně. Řešením je ukončení migračního chaosu, obnovení fungující vnější hranice Evropské unie a mírová stabilizace regionů v naší bezprostřední blízkosti.
Evropa v tomto směru potřebuje více rozhodnosti, a také upřímnosti, pokud jde o vyjmenovávání problémů, které přinesla často nezvládnutá integrace minulých vln lidí, kteří přišli z muslimského prostředí do většinové evropské společnosti.
Příčinou dnešní migrační krize jsou především válkami destabilizované a rozpadlé státy, ve kterých jejich občané ztratili životní perspektivu. Pokud chceme tuto krizi řešit, naším prvořadým úkolem je nastolení míru ve státech jako je Sýrie, Libye nebo Irák a jeho hospodářská sociální obnova.
Letošní dvojí brutální útok náboženských fanatiků v Paříži nám znovu připomněl, jak nebezpečný fenomén 21. století je terorismus. Demokracie musí v konfrontaci s bezohledným násilím prokázat svojí sílu. A sjednocená Evropa je povinná garantovat svým občanům mír a bezpečí. Nesmíme se nechat zastrašit. Musíme trvat na našich demokratických a liberálních hodnotách, včetně rovnosti, včetně tolerance. Porážka teroristů Islámského státu musí být prioritou celého mezinárodního společenství. A nenechme se prosím manipulovat. Ačkoliv nedávné teroristické útoky v Paříži proběhly v době migrační krize, je nutno i uvědomit, že vraždili dobře organizovaní islamističtí radikálové. Náš hněv se musí obrátit proti nim, nikoliv proti uprchlíkům, které z jejich domovů často vyhnalo právě náboženské nebo etnické násilí šířené úplně stejnými vraždícími fanatiky.
Jsem přesvědčen o tom, že demokracie a právní stát je nutno permanentně odvážně hájit a bránit, tak jako to činili naši předci v listopadu 1939. Stejně jako musíme hájit hodnotu našeho členství v Evropské unii, kam jsme se mohli vrátit díky listopadu 1989. Jakýkoliv autoritářský režim, jakákoliv izolace naší země mimo Evropskou unii, by totiž byly proti bytostným zájmům našeho národa. Znamenalo by hospodářský, sociální úpadek a zcela jistě i demontáž dnešní svobody a dnešních občanských práv. Odmítám, abychom 26 let po sametové revoluci ztratili odvahu být demokraty. Strach a panika nesmí ovládnout naší mysl ani naše srdce.
Děkuji vám všem, kteří jste si dnes našli čas na připomenutí 17. listopadu 1939. Věřím, že jste stejně jako já hrdi na jeho odkaz i na hodnoty, které toto datum symbolizuje.
Děkuji.
