Pátek 19. dubna, 2024
Evropský rozhled

Prohlášení MZV Ukrajiny o nelegitimitě přítomnosti Ruské federace v Radě bezpečnosti OSN a v OSN jako celku

Vytvořeno umělou inteligencí americké firmy Midjourney.

 

Rozpad Sovětského svazu v prosinci 1991 zanechal nevyřešenou otázku mezinárodních práv a závazků SSSR. Z hlediska mezinárodního práva zůstává nevyřešena otázka statusu členského státu OSN a stálého člena Rady bezpečnosti OSN, který Ruská federace má.

 

Rusko tuto otázku falešně považuje za vyřešenou s odkazem na skutečnost, že od 24. prosince 1991 a veřejně – od 31. prosince 1991 se v Radě bezpečnosti OSN objevila tabulka s názvem země pro Ruskou federaci. Ve skutečnosti k tomu podle Charty OSN nikdy nebyl legitimní důvod.

Ruská federace obsadila místo stálého člena Rady bezpečnosti OSN obcházením postupů definovaných Chartou OSN. Stalo se tak na základě obyčejného dopisu prezidenta RSFSR Borise Jelcina adresovaného generálnímu tajemníkovi OSN, který byl odeslán 24. prosince před 31 lety.

Současná Charta OSN neobsahuje slova „Ruská federace“. Tato slova chybí také zejména v článku 23 Charty OSN, který uvádí stálé členy Rady bezpečnosti OSN.

Legitimní postup, jak se země s názvem „Ruská federace“ mohla stát členem OSN a zaujmout místo mezi stálými členy Rady bezpečnosti, se měl řídit kroky vymezenými Chartou OSN.

V prosinci 1991 měla být výzva Ruské federace týkající se záměru pokračovat v členství SSSR v OSN řádně projednána Radou bezpečnosti a Valným shromážděním v souladu s článkem 4 Charty OSN. Ten stanoví, že přijetí mírumilovných států za členy OSN se uskutečňuje rozhodnutím Valného shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti, a to pouze tímto způsobem.

Touto legitimní cestou se vydaly mimo jiné nově vzniklé členské státy OSN Česká republika a Slovensko poté, co zanikl členský stát OSN s názvem „Československo“.

Ruská federace tedy nikdy neprošla zákonnou procedurou přijetí za člena, a proto neoprávněně zaujímá místo SSSR v Radě bezpečnosti OSN. Z právního a politického hlediska lze učinit jediný závěr: Rusko je uzurpátorem místa Sovětského svazu v Radě bezpečnosti OSN.

Dohoda skupiny zemí bývalého SSSR v Almaty v prosinci 1991, kterou neratifikoval ukrajinský parlament, nemohla v žádném případě nahradit Chartu OSN. Ta se však údajně stala podkladem pro Borise Jelcina, tehdejšího prezidenta RSFSR, aby se obrátil na generálního tajemníka OSN ohledně „kontinuity“ členství SSSR. Ani RSFSR v té době nebyla členem Organizace.

Stanovisko právního poradce sekretariátu OSN ohledně právních důvodů přítomnosti Ruska v OSN rovněž nenahrazuje platnou Chartu OSN. Nemohlo také sloužit jako podklad pro tichý souhlas s přijetím Ruska za člena, a to ani pro Sekretariát OSN, ani pro členské státy OSN, včetně členů Rady bezpečnosti.

Ve skutečnosti se jednalo o bezprecedentní případ v historii OSN, kdy si země vynutila členství v Organizaci jednostranným rozhodnutím a členské státy OSN byly zbaveny zákonného práva vyjádřit se hlasováním ve Valném shromáždění k záměru RSFSR být přijata za člena způsobem, který Charta nepředepisuje.

Pochybné je i právo Ruské federace na vstup do OSN obecně, neboť nesplnila hlavní kritéria pro členství v Organizaci. Článek 4 odst. 1 Charty jasně stanoví, že členství v OSN je otevřeno všem mírumilovným státům.

Jednání Ruské federace je v rozporu s koncepcí „mírumilovného“ státu. Tři desetiletí jejího nezákonného působení v OSN byla poznamenána válkami a zábory území jiných zemí, násilnou změnou mezinárodně uznaných hranic a pokusy o uspokojení jejích invazních a neoimperiálních ambicí.

Ukrajina v současné době trpí rozsáhlou invazí Ruské federace. Tomu předcházelo 8 let ozbrojené agrese proti našemu státu.

Pokus Ruské federace o anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopol, Doněcké, Záporožské, Luhanské a Chersonské oblasti Ukrajiny v důsledku hrozby silou nebo použití síly, jakož i následná vojenská kontrola a dočasná okupace těchto území Ruskou federací, je porušením svrchovanosti, územní celistvosti a politické nezávislosti Ukrajiny, jakož i obecně uznávaných zásad a norem mezinárodního práva.

Válka Ruské federace proti Ukrajině je porušením cílů a zásad Charty OSN, které nemá od jejího podpisu v roce 1945 obdoby, a zbavuje Rusko práva nazývat se mírumilovným státem.

Jednání Ruské federace v letech 2014 a 2022 bylo mezinárodním společenstvím odsouzeno. Svědčí o tom zejména dvě rezoluce Valného shromáždění OSN „Územní celistvost Ukrajiny“ z 27. března 2014 a „Územní celistvost Ukrajiny: obrana zásad Charty OSN“ z 12. října 2022.

Ruská federace ignoruje veškeré pokusy mezinárodního společenství směřující k jejímu návratu k zásadám mezinárodního práva a principu mírumilovnosti.

Rezoluce Valného shromáždění OSN „Agrese proti Ukrajině“ z 2. března 2022 vyzvala Ruskou federaci, aby zastavila ozbrojenou agresi proti Ukrajině, deokupovala všechna ukrajinská území, okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhla všechny své vojenské síly z území Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.

Dne 16. března 2022 Mezinárodní soudní dvůr OSN nařídil Ruské federaci, aby okamžitě stáhla svá vojska z území Ukrajiny a ukončila nepřátelské akce.

Ruská federace závazný příkaz Mezinárodního soudního dvora OSN a rezoluci Valného shromáždění OSN vzdorně odmítá splnit.

Oficiální prohlášení Kremlu ospravedlňující letecké údery a raketové útoky, globální energetické vydírání a „hladové hry“ blokováním vývozu ukrajinských zemědělských produktů naznačují, že ruské akce nepředstavují pouze genocidu ukrajinského lidu, ale staly se také přímou hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost.

Ruská federace se pravidelně dopouští teroristických činů proti občanům Ukrajiny a dalších zemí. Mezi takové zločiny patří sestřelení letu MH17 společnosti Malaysia Airlines, teroristický útok u Volnovachy, ostřelování obytných čtvrtí mikroregionu Skhidniy v Mariupolu, výbuchy během shromáždění za jednotu Ukrajiny v Charkově, exploze v charkovském klubu „Stina“, masivní raketové útoky na kritickou civilní infrastrukturu Ukrajiny a další teroristické činy.

Geografie zločinů Ruské federace proti mezinárodnímu míru a bezpečnosti sahá daleko za hranice Ukrajiny.

Jde také o pokračování politiky SSSR v nezákonné okupaci japonských Severních ostrovů, stejně jako o podněcování nestability na území bývalého SSSR – Abcházie a Jižní Osetie, Podněstří a Náhorního Karabachu, manipulace v otázce údajné diskriminace ruskojazyčného obyvatelstva v zemích Pobaltí a Černomoří, pokus o státní převrat v Černé Hoře atd.

Neměli bychom zapomínat ani na ozbrojenou agresi Ruské federace proti Čečenské republice Ičkerie, okupaci jejího území a zločin genocidy čečenského lidu, stejně jako na podporu zločinného režimu Bašára Asada a četné zločiny proti syrskému lidu.

Ruská federace podněcuje konflikty v Africe již desítky let. Její akce neustále destabilizují Burkinu Faso, Libyi, Mali a Středoafrickou republiku.

Základní příčiny všech těchto zločinů spočívají nejen v politice Ruské federace podněcování konfliktů, ale také v systematickém blokování rozhodnutí nezbytných pro jejich řešení.

Od roku 1991 použila Ruská federace v Radě bezpečnosti OSN právo veta 31krát, což je téměř dvakrát více než kterýkoli jiný stálý člen Rady bezpečnosti.

Jasným příkladem tohoto zneužití práva veta bylo zablokování rezoluce o zřízení tribunálu pro vyšetření sestřelení letu MH17 společnosti Malaysia Airlines, uznání masového vraždění ve Srebrenici za genocidu a předpoklad národního usmíření v Bosně a Hercegovině, reakce na politickou a humanitární situaci ve Venezuele, prodloužení mandátu pozorovatelské mise OSN v Gruzii v kritickém okamžiku pro tuto zemi, posílení režimu sankcí vůči KLDR, jakož i 16 rezolucí o Sýrii.

V současné fázi agrese Ruská federace, přesvědčená o své beztrestnosti, začala vydírat mezinárodní společenství hrozbou použití jaderných zbraní.

Je jen otázkou času, kdy jednání Ruské federace zničí celý systém OSN – jedinou a jedinečnou globální mezivládní instituci, která spojuje všechny země světa u jednacího stolu.

Otázka osudu Ruska v OSN by měla být řešena v obecném kontextu jeho odpovědnosti za hrubé porušování norem a zásad mezinárodního práva i za zločiny spáchané na území Ukrajiny, zejména za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, jakož i za zločin genocidy.

Ukrajina vyzývá členské státy OSN, aby obnovily uplatňování Charty OSN v souvislosti s legitimitou přítomnosti Ruské federace v OSN, zbavily Ruskou federaci statusu stálého člena Rady bezpečnosti OSN a vyloučily ji z OSN jako celku.

Předpokládáme, že vyloučení Ruské federace z Rady bezpečnosti OSN nebude mít zpětný účinek na dříve přijatá rozhodnutí tohoto orgánu a nebude mít za následek zrušení nebo revizi dosud přijatých rezolucí Rady bezpečnosti.

Jsme přesvědčeni, že Ruská federace, vedena zásadou rovnosti členů OSN, by měla při přijímání za člena organizace postupovat stejnou mezinárodněprávní cestou jako ostatní země. Současně lze o návratu Ruské federace do OSN v budoucnu uvažovat pouze v případě, že bude splňovat kritéria pro členství v OSN. Dodržení postupu definovaného Chartou OSN obnoví právo každého členského státu hlasovat ve Valném shromáždění OSN o přijetí či nepřijetí Ruské federace do OSN – zákonné právo, kterého byly před 31 lety zbaveny.

Teprve poté, co Rusko splní podmínky pro členství v organizaci obsažené v čl. 4 odst. 1 Charty OSN, by mohlo být přijato za člena rozhodnutím Valného shromáždění OSN na doporučení Rady bezpečnosti OSN, jak stanoví čl. 4 odst. 2 Charty OSN.

Ukrajina zahajuje komplexní proces zaměřený na dosažení cílů tohoto prohlášení a v této souvislosti je připravena spolupracovat s ostatními zeměmi na společné ochraně Charty OSN a mezinárodního práva před destruktivním vlivem Ruské federace.

 

Tiskovou zprávu přeložila z angličtiny do češtiny umělá inteligence.