V sobotu 17. srpna 2019 se v Praze uskutečnil mezinárodní pochod za práva zvířat nazvaný The Official Animal Rights March, pořádaný hnutím Otevři oči a Surge a s podporou zhruba dvou desítek dalších organizací. Stejný pochod se uskutečnil i v jiných městech po celém světě, například v Londýně, Berlíně, Dublinu, Oslu, Chicagu i Manile.
Účastníci pochodu se začali sdružovat na Klárově půl hodiny před pravým polednem. Jejich počty přečkaly veškerá očekávání, sešlo se jich několik tisíc. Zastoupeni byli především velmi mladí lidé. O distribuci transparentů mezi účastníky pochodu se postaraly samy iniciativy, nejvýraznější měla iniciativa Hlas zvířat (Plicka & Parners). Zástupci Anonymous for the Voiceless přišli v černých tričkách s bílým nápisem hnutí a maskami Guy Fawkese. V tričkách hnutí přišli i stoupenci hnutí Zvířata nejíme.
Na místě se rozdávaly letáčky, jednak k informacím o pochodu za práva zvířat, ale například i letáčky s recepty na rostlinou stravu.
Klárov před pochodem
Na provizorně přistaveném pódiu do mikrofonu mluvil Silvestr Vandrovec Špaček z organizace Otevři oči. Řešil zejména organizační záležitosti kolem pochodu, mezi které ale zařadil i seznam nežádoucích osob, na které si účastníci pochodu mají dávat pozor. Mezi takovými personami non grata se objevil novinář J. X. Doležal z Reflexu, protože o jejich akcích nepíše tak, jak by si představovali. Novinář se samozřejmě po svém příchodu na akci nevyhnul ani rozhovoru s přítomnými policisty. Druhou nežádoucí osobou byl muž, který se aktivně zajímá o veřejná shromáždění a většiny se jich také účastní jako nezávislý pozorovatel. Špačkovy výroky na jeho adresu po pečlivém zvážení nebudeme zveřejňovat.
Silvestr Vandrovec Špaček dále zmínil, že pochod půjde přes Staroměstské náměstí, kde jsou kočáry tažené koňmi. Byť se mnohým takové zneužívaní koní nelíbí, vyzval je, aby se zdrželi protestů s ohledem na ty koně, které by z tisíců demonstrujících utrpěly stres. Tou dobou ale už žádné koně na Staroměstském náměstí nebyly, souvislost jejich zmizení s planovaným pochodem za práva zvířat nemáme ale ověřenou.
Zbylé organizační záležitosti se týkaly paradoxu pochodů, kdy čelo průvodu jde pomalu a ti vzadu nastíhají a musí utíkat, nebo že po skončení projevů na Václavském náměstí bude na Pankráci veganská hostina.
Pochod
Následně se pochod vydal přes Staroměstské náměstí, kde byla krátká přestávka na focení z radniční věže, na Václavské náměstí, kde zaznělo několik projevů.
Demonstrující drželi transparenty s nápisy jako „Stop the Animal Holocaust“, „There is no excuse for animal abuse“, „Tvoje peníze, jejich bolest“, „Jejich slabost nás nedělá silnějšími“, „Přestaň žít na náš úkor“, „Stop zabíjení zvířat“, „Zruš smrt“, „It´s not food it´s violence“, „Animal liberation“, „Všichni mají právo žít“ a mnohé další.
Z projevů na Václavském náměstí
Věra Mikušová nejprve poděkovala všem lidem, díky kterým se dnes sešli, a to Tereze Vandrovcové, Petru Benešovi, Silvestru Vandrovcu Špačkovi a Ondřeji Mácovi. Poté citovala výrok z anglické sněmovny v roce 1867: „Budou-li mít volební právo ženy, mohou ho stejně tak dobře dostat i krávy“. V té době se na ulicích Londýna ještě prodávali otroci. Kdyby v té době řekli, že jednou budou volit ženy, vedlo by se jim podstatně hůře, než když dnes řeknou, že skončí nadvláda člověka nad zvířaty. Mikušová věří, že za 150 let budou považováni za ty, kteří v roce 2019 zastavili zbytečné zabíjení miliard bezbranných tvorů. Být veganem nestačí. Za zdmi jatek umírají zvířata, která si přejí žít. Za svou misi považuje postavit se za zvířata a mluvit za ně. „Jednejte tak, jak byste jednali, kdyby za zdmi jatek byli vaši přátelé, vaše děti,“ vyzvala ostatní. Závěrem se zmínila o novele trestního zákoníku, která jde do druhého čtení v Poslanecké sněmovně a týká se zpřísnění trestů za týrání zvířat. Politici se novelu snaží pohřbít, ale musí být přijata.
Radim, jehož celé jméno nebylo uvedeno, měl projev v angličtině. Navzdory lidské inteligenci stále pijeme mléko a jíme maso. Vše se děje v důsledku finančního průmyslu. Je dobře, že dnes už známe pravdu. V minulosti bylo nepředstavitelné, aby ženy měly stejná práva jako muži. Před 25-ti lety bylo nepředstavitelné, že stejná práva budou mít gayové. Dnes chtějí zastavit vykořisťování zvířat.
Jakub z azylu Život bez krutosti na statku v severovýchodních Čechách kousek od Hradce Králové prohlásil, že zvířata jsou pro většinu národa brány jako komodita, ačkoliv jde o vnímavé tvory. Azyl se svou ženou provozují ve svém volném čase již třetí rok.
Následně vystoupili se svými projevy zástupci některých organizací.
Hlas zvířat a advokátní kancelář Plicka & Partners zastoupili Robert a Tereza Plicka. Každý den bojují bez nároku na odměnu za práva zvířat a potrestání pachatelů za jejich týrání. Odhalují množírny psů a koček, týrání hospodářských zvířat, ale i těch domácích a volně žijících. Pravidelně vyjednávají s politiky napříč celým spektrem politických stran s cílem změnit legislativu ve prospěch zvířat. Legislativu pomáhají tvořit. Snaží se, aby pachatelé byli potrestáni, což bohužel aktuální legislativa neumožňuje. Poslanci je však ignorují a jsou mnohdy neznalí situace. Jsou ale autory novely trestního zákoníku, která zvyšuje trestní sazby za týrání zvířat. V České republice nebyl poslán do vězení jediný pachatel za týrání zvířat, aniž by tento čin nespáchal s jinou trestnou činností, uzavřel Robert Plicka a slova se ujala jeho žena. Chtějí poskytovat právní ochranu všem zvířatům a nedělají mezi nimi žádný rozdíl. Zvířata mají právo sdílet tuto planetu s námi. Vadí jim využívání zvířat pro potravu, módu, věděcké experimenty a jako zdroj zábavy. Už mají za sebou potrestané pachatele a zachráněná zvířata. Nadřazování se nad ostatními, ať už z důvodu pohlaví, rasy nebo druhové příslušnosti bylo a vždy bude zdrojem zla na tomto světě. Nemělo by se zapomínat na využívání miliard zvířat v průmyslových velkochovech, které jde ruku v ruce s nevyčíslitelným poškozením naší přírody.
Lukáš a Míša Vincourovi z organizace Zvířata nejíme nechtějí zvětšovat klece a nebojují ani za zlepšení podmínek pro zvířata, ale za jejich absolutní svobodu. Konzumovat zvířata a mazat si je na obličej je možností volby, ne nutnosti, a v takovém případě je morálně neobhajitelné podporovat týrání a zabíjení zvířat. Živočišný průmysl se snaží skrýt zákulisí do veselých reklam, protože dobře ví, že by krutá realita lidi pobouřila. Míša Vincourová zmínila, že rozjeli kampaň Chci znát pravdu. Chtějí, aby na jatkách byl zaveden kamerový systém a k záznamům měl přístup každý. Pak se nikdo nebude moci vymlouvat, že o utrpení zvířat nevěděl. Zvířata nepotřebují naši lítost, ale lidi, kteří se za ně aktivně postaví.
Jakub Maceja z Kolektivu pro zvířata uvedl, že někteří podepisují petice za zlepšení podmínek ve velkochovech, ale v boji za práva zvířat by měl začít každý ve svém talíři. Někteří neznají pozadí chovu hospodářských zvířat nebo si myslí, že maso, vejce a mléko jsou nedílnou součástí naší stravy. V masném, mléčném a vaječném průmyslu dochází k největšímu legálnímu týrání zvířat na planetě a tyto produkty nejsou na talíři vůbec potřeba. Většina zvířat chovaných pro maso se nedožije ani 10 % svého průměrného času dožití a ani tento krátký čas nelze považovat za život spokojený. Zvířata z biochovů zažijí možná lepší život, ale skončí na stejných jatkách jako zvířata ze standardních chovů a na jatkách dochází ke krutému zacházení se zvířaty. Přitom například prase domácí má inteligenci tříletého dítěte a je inteligentnější než pes a k dětem a psům bychom se násilně bezdůvodně nechovali. V 21. století neexistuje argument, který by ospravedlnil konzumaci produktů. Rostlinné alternativy jsou téměř všude. Nakonec uvedl citát Gándího: „Velikost národa a jeho morální pokrok můžeme posuzovat podle způsobu jeho zacházení se zvířaty.“
Anna Bernátková ze Svobody zvířat, celostátní neziskové organizace pro ochranu práv zvířat, uvedla, že od roku 1994 usilují o změnu pohledu na zvířata tak, aby byla vnímána jako tvorové, kteří mají hodnotu sami o sobě. Vedou kampaň Cirkusy bez zvířat a usilují o zastavení zneužívání divokých druhů zvířat v cirkusech. V Poslanecké sněmovně čeká novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, ale chybí tam zákaz zneužívání všech divokých druhů zvířat v cirkusech. V 21. století by se zvířata pro tyto účely chovat neměla. Měla by se chovat za účelem jejich ochrany. Poslaneckou sněmovnu je potřeba přesvědčit, aby zákon opravila ve prospěch zvířat v cirkusech. Závěrem přítomné vyzvala, aby podepsali výzvu proti jejich zneužívání v České republice (nebo její online verzi).
Romana Šonková z Compassion in world farming chce ukončit průmyslové velkochovy hospodářských zvířat. Spustili celoevropskou kampaň Konec doby klecové. Je pro ně nepředstavitelné, aby zvířata živořila v různých typech klecí. Legislativa Evropské unie to ale umožňuje, aby více než 300 milionů hospodářským zvířatům byly chovem v kleci odpírány základní životní projevy jako je volný pohyb, péče o vlastní tělo nebo mateřská péče o mláďata. Je to barbarská a zbytečná praxe. Vedou podpisovou akci za ukončení všech klecových velkochovů. Do 11. září musí získat alespoň milion ověřených podpisů, aby přesvědčili evropské instituce, že Češi stejně jako ostatní Evropané požadují, aby Evropská unie skoncovala s chovem zvířat v klecích. Jejich hnutí sdružuje přes 170 organizací napříč Unií a každý den sílí.
Vendula Brabcová z Obrazu – Obrany zvířat uvedla, že většina lidí z jejich organizace odjela do Polska na konferenci a tak úloha říct něco na demonstraci připadla na ní (na pódiu stálo dítě). Snaží se prosazovat zákony, které zlepšují podmínky pro zvířata. Mají za sebou úspěšnou kampaň proti kožešinovým farmám a nyní chtějí ukončit klecové chovy v České republice. V této záležitosti jednají s politiky. Podporují rovněž Konec doby klecové.
David Radoň za Nesehnutí uvedl, že vytvořili mapu velkochovů v České republice s GPS souřadnicemi a u 40-ti z nich zveřejnili fotky zevnitř. Pokud by někdo měl další fotky, mohou jim je zaslat a oni je zveřejní na stránce hlavanahlave.cz. Jsou rovněž součástí koalice za Konec doby klecové. „Před utrpením zvířat se nesehneme,“ zakončil projevy.
Po skončení projevů se akce přesunula na Pankrác, kde pokračovala veganskými hody. Nově vzniká neziskovka, která bude bojovat proti týrání zvířat v laboratořích.
