Julia Navalná zveřejnila nové video s podrobnostmi o úmrtí svého manžela Alexeje Navalného. Představila svědectví vězeňského personálu, kteří popsali, co se s Alexejem stalo v posledních minutách jeho života. Podle Navalné tato svědectví ukazují na otravu. V únoru 2024 se jejím spolupracovníkům podařilo získat a převézt vzorky Alexejova biologického materiálu do zahraničí a předat je nezávislým laboratořím ve dvou zemích. Nezávislé testy otravu potvrdily. Z „politických důvodů“ však na Západě nikdy nebyly tyto výsledky oficiálně zveřejněny. Julia Navalná nyní vyzvala k jejich zveřejnění.
Navalná ve videu zpochybňuje, že by 15. února Alexej působil dojmem umírajícího muže. Ke svátku sv. Valentýna jí poslal vzkaz spolu s kuchařkou. Balíček obdržela 15. února, když přiletěla na konferenci do Mnichova. O den později Alexej zemřel. Dopis na ni nepůsobil jako rozloučení. Na soudních záběrech z 15. února se Alexej usmívá a vtipkuje. Svému právníkovi však řekl, že ho bolí noha a že by ho měl vyšetřit neurolog.
Od prvního dne ve vězení se Alexejovi nedostávalo řádné lékařské péče. Trpěl bolestmi zad, dostával však nejvýš ibuprofen. V březnu 2021 proto zahájil hladovku, která trvala 24 dní, aby si vynutil přístup k lékařům. O svém trápení psal v knize Patriot i v denících. Bolesti zad mu postupně vystřelovaly do nohy, která začala znecitlivět. Teprve po protestech občanské společnosti jej navštívili lékaři.
Poté byl převezen do přísnější kolonie. Neustále musel bojovat za základní lékařskou péči. Nedozvěděl se diagnózu, neznal složení injekcí ani léků. Lékařská dokumentace byla vytištěná tak špatně, že byla nečitelná. Stále častěji jej posílali do trestné cely: šest metrů čtverečních, žádné osobní věci, jen zubní kartáček a hrnek.
Návštěvy příbuzných mu byly odpírány. Před návštěvou byl poslán do trestné cely, kde vězni návštěvy nemají povoleny – návštěva se tím zrušila. Hovory mu byly omezovány, a pokud zavolal, spojení bylo nesrozumitelné. I právníci to měli složité: otvor na předávání dokumentů byl zablokován. Dopisy byly většinou zabaveny, ven se dostaly jen zlomky.
Nakonec byl Alexej převezen do Charpu – kolonie poblíž Salechardu za polárním kruhem. Věznice vznikla v bývalých budovách gulagu. Právníci měli fyzický problém se tam vůbec dostat. Pošta a telefonní linky nefungovaly, dopisy putovaly celé týdny.
Navalná připomíná, že Alexej přežil otravu novičokem a sám odhalil pachatele. Dokonce zavolal svým travičům a poté se dobrovolně vrátil do Ruska.
Podle ní byl Charp pro Alexeje připravován dlouho dopředu. Šéf Federální vězeňské služby, generálplukovník Arkadij Gostěv, místo navštívil už v dubnu 2023 a později tajně také v prosinci téhož roku – právě tehdy byl Navalný převezen.
„Mám v rukou svědectví pěti zaměstnanců IK-3 Charp,“ oznamuje Navalná ve videu. Každý z nich popisuje, co se stalo s Alexejem 16. února. Výpovědi se v detailech liší, ale dohromady tvoří obraz posledních hodin jeho života.
Všichni uvedli, že si Alexej stěžoval na bolesti nohou. Dne 3. února byl převezen na ošetřovnu, kde mu změřili tlak a teplotu – a tím vyšetření skončilo. Poté ho vrátili do cely číslo 19. Navalný požadoval vyšetření neurologem. V dopise později napsal, že na IK-3 možná žádní skuteční lékaři nejsou a ošetřovna je falešná. Záchranář se například zmateně rozhlížel a nevěděl, kde co je. Dne 14. února byl z cely 19 přemístěn do trestné cely 16, kde onemocněl.
Ráno 16. února si znovu stěžoval na bolest nohou – podle svědectví inspektorů Alexandra Běliče, Antona Němcova a vedoucího bezpečnostního týmu Michaila Aristova. Vedoucí lékař kolonie Alexej Lisjuk však tvrdil, že žádné zdravotní potíže nehlásil.
Kolem 11:30 se rozdával oběd. Ve 12:00 byl u konce a talíře odneseny. O deset minut později byl Navalný odveden na procházku, kde byl kvůli izolaci sám. Podle Němcova zaklepal na dveře a řekl, že se necítí dobře. Když je otevřeli, dřepl si a opakoval, že mu je špatně. Na ošetřovnu ho však nedovedli – odvedli ho zpět do cely číslo 16. Tam si lehl na podlahu, přitáhl kolena k hrudi a začal bolestně sténat. Řekl, že ho pálí hrudník a břicho, a začal zvracet. Němcov vypověděl, že měl křeče, těžce dýchal, kašlal a sténal. Dozorci jej ale nechali o samotě. Bělič zavřel mříž a sledoval jeho agónii, pak zavřel i vnější dveře.
Po obědě se do práce vrátil vedoucí lékař Lisjuk. Podle něj měl Navalný křeče v obličeji a horních končetinách. Když ho nesli chodbou, začal sípat. Na ošetřovnu jej přinesli už v bezvědomí. Ve 13:25, více než 40 minut poté, co mu bylo poprvé špatně, zavolali sanitku a zahájili resuscitaci. EKG ukázalo jen izolovanou srdeční aktivitu. Sanitka přijela o deset minut později. Dvě záchranářky se pokusily o resuscitaci, ale neúspěšně. Ve 14:17 EKG přestalo vykazovat aktivitu. V 14:23 byla oživovací snaha ukončena.
Podle zástupce vedoucího zdravotnického oddělení Ruslana Cchoje byla předběžná diagnóza „syndrom náhlého úmrtí“.
Křeče však mohou ukazovat na otravu. Forenzní zpráva je výslovně nezmiňuje, uvádí ale petechie na loktech a kolenou, které vznikly 30–40 minut před smrtí, a také krvácení v temenní oblasti. Zřejmě se svíjel v křečích a udeřil se o podlahu.
Existuje ještě jeden důkaz – kamery. Každý krok, který Navalný během tří a půl roku udělal, byl natáčen. Záznamy z posledního dne ale „zmizely“.
Navalná poprvé zveřejnila fotografie. Ukázala celu číslo 16, kde Alexej zemřel, kde se mu udělalo špatně a kde zvracel. Snímky nejsou vhodné pro citlivé povahy – na podlaze jsou patrné zvratky. Ukázala také plán bezpečnostního bloku, v němž byl držen. Na mapě je vidět 63 kamer, ale z žádné neexistuje záznam. „Kreml by je dávno ukázal, kdyby chtěl dokázat, že mluví pravdu. Zřejmě však ukazují něco, co se nehodí do oficiální verze,“ říká Navalná.
Před rokem a půl slíbila, že udělají vše pro vyšetření Alexejovy vraždy. Od té doby shromažďují každou informaci – nesrovnalosti v lékařských dokumentech, poznatky od vyšetřovatele i tipy ze zdrojů, které ověřují a díky nimž získávají nové údaje.
Jedné zásadní věci se jim podařilo dosáhnout: v únoru 2024 získali a bezpečně převezli Alexejovy biologické vzorky do zahraničí. Laboratoře nejméně ve dvou zemích je nezávisle analyzovaly a shodně dospěly k závěru, že Alexej byl otráven. Co ale dělat dál? Navalný byl zabit jako ruský občan na ruském území. Západní země nemají žádný právní důvod zahájit trestní řízení. A někteří lidé nechtějí, aby nepříjemná pravda vyšla najevo v „nevhodnou“ chvíli. Vždy se najde důvod, proč to odložit na zítřek, pozítří či na celé měsíce. Julia Navalná odsuzuje toto mlčení z „politických důvodů“.
Obviňuje Vladimira Putina z vraždy svého manžela a ruské bezpečnostní složky z vývoje zakázaných chemických a biologických zbraní. Požaduje, aby laboratoře, které provedly analýzy, zveřejnily své výsledky.
„Když mlčíte, možná právě teď někdo jiný umírá na jed, který si Putin objednal. Nemusí to být v Rusku – podobné případy jsme viděli po celém světě,“ varuje Navalná.
Odkazy:
Youtube: Как Путин убивал Навального? Новые подробности страшного преступления
