Pondělí 22. dubna, 2024
Evropský rozhled

Poklona Kobzarovi

Ukrajinské děti se přišly poklonit památce ukrajinskému umělci Tarasu Ševčenkovi k jeho pomníku na náměstí Kinských v Praze.

 

U příležitosti 210. výročí narozenin významného ukrajinského básníka Tarase Ševčenka a 15. výročí odhalení jeho památníku na pražském náměstí Kinských uspořádalo Sdružení Ukrajinců v ČR Berehyňa poklonu Kobzarovi. Událost svou přítomností podpořilo Velvyslanectví Ukrajiny v Praze.

 

Taras Hryhorovyč Ševčenko se narodil 9. března 1814 v Morynci v Čerkaské oblasti dnešní Ukrajiny a zemřel 10. března 1861 v ruském Petrohradě. Jeho první sbírka vyšla v roce 1840 pod názvem Kobzar (lidový pěvec, hráč na banduru) a okamžitě se dočkala velkého ohlasu především mezi Ukrajinci.

Ševčenko byl prvním spisovatelem, který se zabýval otázkami svobody a nezávislosti po likvidaci kozáckého státu a potlačení ukrajinského národně osvobozeneckého povstání Ruskou říší. Měl ostrý jazyk a často se vysmíval úřadům, což vedlo k jeho opakovanému vyhnanství.

Kobzarův pomník v Praze byl slavnostně odhalen 25. března 2009 tehdejším ukrajinským prezidentem a symbolem někdejší Oranžové revoluce Viktorem Juščenkem. Řada tehdejších českých významných umělců s odhalením pomníku nesouhlasila s odůvodněním, že Taras Ševčenko nemá nic společného s historií České republiky. V té době ale již žila v České republice početná ukrajinská komunita, která zde vykonávala ty nejtěžší práce, a pomník si prosadila.

„Ševčenko se stal symbolem boje mnoha generací Ukrajinců za svobodu a nezávislost, a to jak v 19. a 20. století, tak ve století 21., kdy se nová ruská říše opět snaží zničit vše ukrajinské. Ševčenkovým příkladem se inspiruje mnoho lidí a jeho prorocká slova dodávají sílu novým hrdinům a obráncům,“ uvedlo Velvyslanectví Ukrajiny v Praze a v podobném duchu byl i projev přítomného chargé d’affaires Ukrajiny v České republice Vitalije Usatého.

Na akci dále vystoupila Ivanna Karpa, která recitovala umělcovy básně, a Bohdan Rajčinec z Ukrajinské iniciativy v Česku.

Velký prostor byl věnován ukrajinským dětem, které nyní musí kvůli válce žít v České republice, neměly by však zapomenout svou rodnou řeč, aby ji jednou mohly předat svým vlastním dětem.

Chlapec z Charkova, který uprchl do České republiky několik dní po plnohodnotné invazi Ruské federace do Ukrajiny v roce 2022, přečetl na závěr v češtině Ševčenkovu báseň Až umru já (na konci).

Závěrem přítomní pokládali k pomníku kytice a skládali významnému básníkovi poklonu.

 

 

Oblast náměstí Kinských je úzce spojena s ukrajinskou kulturou. V Holečkově ulici po roce 1919 působila mimořádná mise Ukrajinské lidové republiky. V nedalekém Národopisném muzeu v Kinského sadech je výstava českého badatele Františka Řehoře, který pobýval v ukrajinské Haliči a zdokumentoval život v dnes již zaniklých východoukrajinských vsí a měst. Ještě docela nedávno v Kinského zahradách stával dřevěný kostelík z někdejší Podkarpatské Rusi, který byl do Prahy přestěhován za první republiky. Ten v roce 2020 vyhořel.

 

Až umru já

(Taras Ševčenko)

 

Až umru já, pohřběte mne
někde na vršině,
tam uprostřed širé stepi
v milé Ukrajině:
aby bylo vidět kolem
nekonečné lány,
abych slyšel mezi srázy
Dněpr rozhněvaný.

Až ponese z Ukrajiny
do moře krev vrahů,
až potom se odeberu
od stepí a svahů,
až pak půjdu i já
k bohu v usmíření:
ale dotud, do té chvíle
boha pro mne není.

Mne pohřběte a vy vstaňte,
zlomte pouta směle
a svou novou volnost skropte
krví nepřítele.
A potom, v tom volném světě,
v tom velkém a novém
vzpomeňte si jednou také
na mne dobrým slovem.“