Pondělí 22. dubna, 2024
Evropský rozhled

Pochod solidarity s Gazou (18.02.2024)

V neděli 18. února 2024 se na pražském náměstí Míru konala další solidární demonstrace za palestinské civilisty, kteří aktuálně trpí probíhajícími boji mezi izraelskými ozbrojenými silami s teroristickou organizací Hamás. Zároveň se snesla kritika na českou podporu Izraele v oblasti zbrojního průmyslu. Shromáždění organizovali Prague4PalestineYouth, sdružení Přátelé Palestiny, iniciativa Ne naším jménem! a Palestinský klub.

 

Konflikt hned na začátku

Na začátek protestu zavítala žena, která na účastníky shromáždění křičela „Vyhladit! Vyhladit!“ Zaujala ihned pozornost přítomných policistů, který se za ní vydali. Žena jim ustupovala, posléze do policistů začala kopat. Hmaty a chvaty byla sražena k zemi. V uplynulém týdnu se jednalo již o třetí násilnou akci ze strany psychicky nestabilního jedince, kterou jsme zaznamenali.

 

 

Požadavky vznesené na náměstí Míru

Na náměstí Míru demonstranti vznesli tři hlavní požadavky pro vládu, politiky a média:

1. Apelovali na ukončení české spoluúčasti na probíhající genocidě v Gaze, neblokování rezolucí o příměří a dodržování příkazu Mezinárodního soudního dvora v Haagu. S tím souvisí požadavek na ukončení spolupráce s Izraelem, zejména ve vojenském a bezpečnostním sektoru. Dále ukončení státních návštěv českých politiků v Izraeli.

2. Zahájení finanční podpory UNRWA, Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, a s tím související poskytnutí humanitární pomoci pro 2.3 miliony Palestinců, kteří jsou vystaveni aktuální hrozbě hladovění a šíření nemocí. Vyhladovění a vysídlení civilistů a jejich bombardování nepovažují za sebeobranu, ale za válečný zločin.

3. Po českých médiích a novinářích požadují spravedlivé a nestranné pokrytí agrese Izraele proti Palestincům a aby upustili od své islamofobie, xenofobie a protipalestinským předsudkům.

„Z výpovědí obyvatel Gazy, o kterých se v českých médiích z důvodu nepsaného pravidla nesmí informovat, máme možnost nahlédnout do míry násilí, devastace, utrpení a ponížení, které na ně uvrhuje izraelská armáda,“ zaznělo na schodišti baziliky svaté Ludmily.

 

Podpora UNRWA

Řečníci mluvili i o podpoře UNRWA, jejíž zaměstnanci byli Izraelem obviněni z podílu na spáchání teroristického činu ze dne 7. října 2023. Byla to právě UNRWA, kdo obvinění zveřejnil, aby dokázala, že obvinění nebere na lehkou váhu. Přesto se nezabránilo pozastavení pomoci ze strany USA a Německa.

„Humanitární pomoc je tak ohrožena na základě nepodložených obvinění,“ řekli.

Činnost UNRWA v oblasti považují za klíčovou, protože blízký Libanon má finanční a politickou krizi a Sýrie je zdevastovaná občanskou válkou. Její konec by přinesl regionu trvalé škody s dalekosáhlými politickými důsledky.

„Je jeden způsob, jak ukončit činnost UNRWA, najít spravedlivé a trvalé řešení vleklé palestinské krize uprchlíků.“

 

 

Propalestinská výzva

Nedávno vznikla veřejná výzva ke změně postoje české vlády ke krizi na Blízkém východě, kterou podpořili bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, profesor Tomáš Halík, biskup Václav Malý, právník a komunální politik Pavel Čižinský, politolog Šádí Shanaáh, ale i evangelický farář Mikuláš Vymětal, pedagog Kumar Vishwanathan, bývalý ministr školství Ondřej Liška či publicista František Kostlán.

Podnětem ke sepsání výzvy bylo jejich silné znepokojení nad humanitární katastrofou v Gaze a potřebou vyjádřit svůj nesouhlas s reakcí české politické reprezentace na situaci.

Signatáři jsou šokováni vysokým počtem zabitých civilistů, z velké části žen a dětí. Uvádí, že více jak milion vysídleních lidí je vystaveno akutnímu hladomoru a přežívá bez přístřeší, zdravotní péče a bez humanitární pomoci.

Mezinárodní soudní dvůr OSN vyzval 26. ledna Izrael k umožnění humanitární pomoci obyvatelům Gazy a aby se vyvaroval genocidního jednání.

Přestože okolní státy EU podpořily právo Izraele na legitimní obranu, rovněž vyjádřily znepokojení nad humanitární krizí. Česká vláda ale podporuje bezvýhradně Izrael bez ohledu na humanitární katastrofu. Česká republika hlasovala v OSN proti přijetí rezoluce žádající humanitární příměří v Pásmu Gazy. Prezident Pavel pří návštěvě Izraele nevyjádřil žádné veřejné výhrady vůči izraelskému vedení války. Vláda zároveň odmítá postihnout evropskými sankcemi extrémisty na obou stranách konfliktu, naopak zpochybňují jednání institucí OSN vůči Izraeli.

Česká republika tím rezignuje na lidskoprávní rozměr své zahraniční politiky a ve vztahu k Izraeli jedná v rozporu s mezinárodním právem. Je to pouze konzistentní politika, založená na posilování mezinárodního práva a institucí, která je garantem české bezpečnosti a cestou ke spravedlivému řešení konfliktů.

Signatáři proto požadují připojit se k výzvě Mezinárodního soudního dvora pro okamžité přijetí humanitární pomoci obětem konfliktu, postavit se proti jednání extrémistů na obou stranách a podpořit mezinárodní společenství při zajištění bezpečného soužití obou národů.

Odpovídat na násilí ještě větším násilím považují za děsivé selhání politiky.

„Dehumanizující rétorika přímo dopadá na vztahy v naší společnosti a podrývání mezinárodního právního systému otevírá cestu politickým silám, které mohou ohrozit svobodný vývoj České republiky. Nechceme proto mlčet v situaci, v níž sledujeme výrazné proměny v používaném jazyce, potažmo možné posuny v hodnotovém ukotvení našeho státu,“ píše se v závěru výzvy.

Zveřejnění výzvy během týdne vedlo k vytvoření hned tří proizraelských výzev, které se postavily proti této. Podařilo se jim ale otevřít diskuzi.

 

Pochod na Václavské náměstí

Na demonstraci byli vidět pořadatelé v reflexních vestách s QR kódy na zádech, které vedly na webovou stránku dekolonizujtepalestinu.cz.

Během pochodu se skandovalo: „30 000 mrtvých lidí, 14 tisíc mrtvých dětí, Česko platí vraždy dětí!“ či „Fialo jak se ti spí, děti v Gaze hladoví!“

Pochod byl doprovázen hudbou a palestinským tancem dabke. Tanec považují za formu odporu, označovali jej za kulturní intifádu.

Převažovaly vlajky Palestiny, ale vidět byly i vlajky Jihoafrické republiky, která podala na Izrael žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu z možného páchání genocidy. Ve větru vlály také vlajky Libanonu.

 

 

Teroristická minulost Likudu

Jana Ridvanová popsala, jak vznikla strana Benjamina Netanjahua zvaná Likud.

Stalo se tak v sedmdesátých letech aliancí několika pravicových stran. Likud fungoval jako koalice, kterou vedl Menachem Begin. Ten se v britské mandátní Palestině stal velitelem militantní revizionistické skupiny Irgun. V roce 1946 měl na svědomí bombový útok na hotel Krále Davida, kde sídlila část britské správy. Při útoku zahynulo 91 lidí, včetně 17 Židů. Stal se prvním premiérem Likudu.

Druhým premiérem za Likud byl Jicchak Šamir, který před rokem 1948 vedl ještě radikálnější skupinu Lechi, známou jako Sternův gang. Měli na svědomí vraždu velvyslance OSN Folke Bernadotteho.

Lechi se účastnila společně s Irgunem útoku na arabskou vesnici Dejr Jásín, při kterém bylo zavražděno odhadem 100-250 lidí. Několik z nich si nechali na živu a jejich strach a ponížení předváděli v ulicích Jeruzaléma. Paradoxem bylo, že obyvatelé vesnice uzavřeli mírovou dohodu se sousedními židovskými obcemi. Těmito masakry sionisté urychlovali vyhánění palestinského obyvatelstva v roce 1948.

Jicchaka Šamira vystřídal v premiérské funkci Benjamin Netanjahu. Likud s těmito vůdci představuje nejdéle vládnoucí stranu v izraelské historii.

„Tyto teroristické organizace se přeměnily v politické strany, teroristé v premiéry a jejich členové v izraelskou armádu,“ uvedla Ridvanová.

Židovští intelektualové s tehdejší politikou nesouhlasili. Například Albert Einstein, byť byl sám sionistou, odmítal myšlenku židovského státu a za nejlepší řešení považoval mírové soužití s Araby na stejném území.

 

Občanští žurnalisté

Z pohledu propalestinských aktivistů česká média dlouhodobě selhávají v informování o dění v Palestině. Nicméně jako příklad opakovaně uvádějí pouze Novinky, popřípadě iDnes. Důvodem může být, že se k nim informace dostávají pouze skrze sociální média či vyhledávače, která obsah filtrují za účelem zvýšení finančních zisků. Některý obsah se tak pro ně může stát zcela nedostupným.

Aktivisté se s nastalým problémem pokusili bojovat po svém a na akci se objevily desítky občanských žurnalistů. Fotily, natáčely a vše tagovaly na sociálních sítích.

Během akce nebyl na občanské novináře zaznamenán žádný verbální útok.

Řada občanů se před průvodem ukrývala v bočních ulicích. Z ulice Na Příkopě, když pochod mířil na náměstí Republiky, uteklo několik desítek osob. Jedna paní nechápala, proč se demonstrace lidem vůbec povolují, když policejní opatření stojí peníze daňových poplatníků, načež se běžela schovat do podchodu nákupní pasáže Černá Růže. Mladé slečny naopak před průvodem dělaly výsměšné úšklebky pro svá selfíčka, kterými se následně chlubily na sociálních sítích. Jiní muži ukazovali na demonstranty zdvižené prostředníčky.

 

Česko­‑izraelské fórum a zbraně

Začátkem února se v Praze konalo Česko­‑izraelské fórum. Akce se konala za finanční podpory obchodních partnerů LPP s.r.o. a Elbit Systems Ltd.

Ukázalo se, že aktivisté mají zmapované české vazby na izraelský vojenský průmysl a naopak. Ačkoliv tyto obchodní vztahy vznikají spíše kvůli pokračující válce v Ukrajině a přípravám české armády na potenciální útok ze strany Ruské federace, aktivisté vojenské obchody považují za podporu genocidy Palestinců.

Vyjádřili například nesouhlas s tím, že by u Pardubic mělo vzniknout výzkumné centrum na výrobu dronů.

„Elbit Systems je přitom největší výrobce izraelských zbraní, který spolu Israel Aerospace Industries přímo podílí na udržování brutální okupace palestinského lidu. Jejich CEO se v prosinci minulého roku nechal slyšet, jak pilně a nepřetržitě pracují, aby poskytli podporu izraelským okupačním silám při jejich probíhajících masakrech v Gaze,“ uvedli.

„Drony Hermes 450 testují je na palestinských civilistech, pak se prodávají zločinným režimům k utlačování po celém světě – od Kašmíru přes útoky na Náhorní Karabach po americko­‑mexickou hranici. Drony Hermes společně s Herony od Israel Aerospace Industries používá také Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex, stejně jako pobřežní stráže jejich členských zemí pro své operace, při kterých násilně zatlačuje lodě uprchlíků zpět na volné moře a sleduje hraniční prostory ne za účelem pomoci lidem prchajícím před válkou, ale za účelem jejich represe.“

V Anglii probíhají protesty za uzavření továren Elbitu. Česká republika naopak usiluje o otevření jejich vývojového centra v zemi.

„Česká republika do Izraele vyváží zbraně, jejich součástky i další systémy mnoha českých zbrojovek. Například První brněnská strojírna Velká Bíteš, která Izraeli dodává turbínové motory pro jejich bezpilotní prostředky. Nebo Colt CZ Group, jejichž pušky M4 a M16 používají nelegální osadníci na Západním břehu proti palestinským civilistům,“ vyjmenovávali.

„Jenom v roce 2021 tvořil zbrojní obnos v Izraeli 1/20 celkového vývozu zbraní. V penězích šlo přibližně o 620 milionů korun. Do toho Česká republika investuje miliardy nákupem izraelských raket a radiolokátorů. Za radary MADR zaplatila Česká republika 3,5 miliardy korun, za raketomety Spyder to bylo 13,7 miliard. Ty jsou vyvíjeny další izraelskou státní firmou Rafael Advanced Defense Systems. Tyto peníze jdou tedy přímo na podporu izraelského apartheidního režimu.“