V předvečer 52. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se před sídlem KSČM v pražské ulici Politických vězňů konal protest iniciativy Ne tunelu Moskva-Dukovany, která nesouhlasí s tím, aby se vyběrového řízení na největší strategickou dosavadní zakázku České firmy účastnila ruská státní firma Rosatom. Firma nesleduje svůj ekonomický zisk, ale prosazuje politické zájmy režimu, který v průměru každých pět let vede válku s dobýváním cizího území a opakovaně se dopouští zločinů proti lidskosti. Přes celou ulici Politických vězňů byl rozvinut symbolický černý tunel, v závěru zaznělo několik projevů připomínajících události roku 1968, současné dění v Bělorusku, ale i ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který byl přesně v den protestu pravděpodobně otráven.
Petiční iniciativa Ne tunelu Moskva-Dukovany vznikla v únoru 2020 pod tehdejším názvem Bez diktátorů. Kvůli riziku, že by se dodavatelem k dostavbě pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany mohl stát režim, který podle Bezpečnostní informační služby vede na našem území nebezpečné aktivity, míněno přímo Ruskou federaci nebo Čínu, iniciativa založila petici „Chceme vyřadit nebezpečné režimy z tendru na Dukovany“. V petici žádají ministra průmyslu a obchodu, aby vládě navrhl stanovit a schválit zcela závazná kritéria pro vyřazení geopoliticky nejrizikovějších nabídek.
Komunisté podporují současnou vládu a jsou hlavními podporovateli režimu, který páchá zločiny v okolí Ruské federace, míněno například Ukrajinu, proto se protest konal před jejím sídlem v ulici Politických vězňů.
Rusko dodnes neví, kde má svoje hranice
Filozof a spisovatel Václav Němec připomněl události 21. srpen 1968, kdy do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy. Ačkoliv šlo o intervenci „spřátelených armád“, neblaze zasáhla do vývoje celé společnosti.
Současné Rusko je nástupnickým státem Sovětského svazu a je důležité sledovat, jak se k této minulosti staví a jak se chová dnes. Ten pohled je znepokojivý.
Rusko již není totalitní systém, ale je brutálním kapitalistickým režimem, který špatně zachází se svými odpůrci, příkladem uvádí ten den otráveného opozičního politika Alexeje Navalného.
Rusko je nadále agresivní mocností, která zasahuje mimo oblast svého území, dodnes neví, kde má svoje hranice, uvádí události v Ukrajině, Bělorusku i Sýrii. Zároveň vede hybridní válku proti západním demokraciím a zasahuje do demokratických procesů.
Nesouhlasí s tím, aby ruská státní firma Rosatom, která nesleduje svoje ekonomické zájmy, ale politické zájmy Ruska, byla mezi kandidáty na dostavbu. Současná vláda České republiky není natolik rozumná, aby stanovila jasná kritéria, které by ze zakázky na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany vyloučila právě ty země a státy, které jsou pro nás bezpečnostním rizikem a chovají se vůči nám a okolním regionům agresivně.
Rusko by nemělo ovládat tak strategické odvětví, jako je jaderná energetika.
Už nám sem neposílají tanky, protože ví, že jsme členy Evropské unie a NATO. Snaží se nás ovládnout sofistikovanějšími prostředky, jakými je právě ovlivňování demokratických procesů, vnitřních záležitostí i strategických odvětví.
Tímto tunelem mohou proudit nejenom ruské finance, ale i ruští agenti. Lidé napojeni na současný Kreml zde mohou prosazovat svoje vlastní zájmy a dostávat naši zem zpět pod vliv současného Ruska.
Vrátka se neotvírají, už jsou otevřená
Členka Rady vlády pro národnostní menšiny Eugenie Číhalová rovněž vzpomínala na události před 52. lety. Vnímali to jako válku, které nerozuměli. Intervence zasáhla do všeho, i do přátelství mezi lidmi.
Současné události nepovažuje za žádnou legraci.
Tunel vnímá jako černý závoj, který se nad námi vznáší, ale může také na nás spadnout a udusit nás. Vlk, který obchází naše vrátka, už neklepe. Vrátka, které jsou už spíše bránou, jsou otevřená, protože naše vláda má pocit, že tak je to nejlepší.
Připomněla, že lidé, kteří se ruskému režimu jen trochu postavili, už tu najednou nejsou. Anna Politkovská i Boris Němcov jsou mrtví, Alexej Navalnyj otrávený. Nikdo nic neví, nikdo nic neviděl.
I u nás se to začíná nenápadně dít. Najednou se říká, že když máme spolupráci z roku 1993, tak proti jejich záměrům nelze vystupovat.
Vrátka se neotvírají, už jsou otevřená.
Je nutné dodat sílu občanům, aby se už nenechali znovu zlomit
Veronika Vendlová přečetla část zdravice iniciativy Milion chvilek pro demokracii.
Ve společnosti začíná vládnout nezájem a strach, často se zdá, že lidé rezignují na jakoukoliv snahu o spravedlivější společnost. Stále ale není pozdě a je potřeba se vytrvale zastávat toho, co je správné, zastávat se pravdy i znevýhodněných, dobra proti zlu. Odvážně pečovat o své okolí, společnost, přírodu i lidi. Je potřeba se ozvat, když se lže, krade a když se někdo snaží pomocí strachu, manipulace, podvodu a peněz uzurpovat moc. Je potřeba se zastat i ostatních, kteří bojují o demokracii, především myslí na Bělorusy a Bělorusky.
Jsme tu i proto, aby se historie neopakovala a je nutné dodat sílu občanům, aby se už nenechali znovu zlomit.
Ideály pražského jara selhaly, protože cizí vojska zlomila sebedůvěru české společnosti.
Současná vláda nás opět směřuje špatným směrem a dokonce bez pomoci cizích vojsk.
Ideály sametové revoluce se celých třicet let chvějí a může se zdát, že ztrácíme důvěru v masarykovské a havlovské kořeny, ale to neznamená, že jsou tyto základy falešné.
Pravdivost a laskavost je potřeba hájit dál, odvážně a vytrvale.
