Pátek 24. května, 2024
Evropský rozhled

Omezovat dovoz ruské ropy? Můžeme a musíme!

 

V neděli 10. září 2023 se od 18: 00 hodiny v ulici Na Františku před Ministerstvem průmyslu a obchodu konalo shromáždění iniciativy NE ruské ropě na protest proti jejímu zvýšenému dovozu. Organizátoři zároveň symbolicky předali více než 1000 podpisů na stejnojmenné petici. Na akci pozvali ministra Síkelu, ale bezvýsledně. Ministerstvo je vůči otázkám iniciativy nekomunikativní.

 

Česká republika nad rámec smluvních závazků navyšuje dovoz ropy. Zveřejněné výsledky dle databáze STAZO ukazují, že za červen jsme například zbytečně zaplatili 1 025 694 000 Kč a za červenec dalších 1 558 782 192 Kč navíc.

„Velmi si ceníme nahrazení dovozu ruského plynu a kroků k ukončení dovozu ruské ropy. Ukončení v roce 2025 ale nestačí, je třeba udělat maximum už nyní. Posíláme Rusku zbytečně miliardy na rakety, které zabijí více civilistů, víc vojáků a prodlouží i hospodářské dopady války, které sami pociťujeme. Na nákupu ruské ropy opravdu nevyděláme. Po ministerstvu průmyslu nežádáme nic zázračného. Chceme pouze, aby směřovalo Orlen Unipetrol k redukci dovozu ruské ropy na nezbytné minimum. Místo toho vidíme, že dovoz ruské ropy do ČR od loňska roste, to je neobhajitelné,” říká karlovarský člen iniciativy Ondřej Bednář.

Bývalá diplomatka Gabriela Svárovská vyjmenovala tři důvody, proč musíme říct NE ruské ropě.

Za prvé se jako Česká republika nechceme podílet na financování války proti Ukrajině. Nákupy fosilních a jiných nerostných surovin plní ruský státní rozpočet a prodlužují válku. Pro Vladimíra Putina to není válka proti Ukrajině, ale proti Západu jako takovému. Ještě nedávno byla Česká republika ruským prezidentem označována za nepřátelský stát, a to navíc v době, kdy byl českým prezidentem Miloš Zeman, jeden z nejvstřícnějších politiků vůči Rusku. Jak o nás asi smýšlejí dnes?

Za druhé byly na Rusko uvaleny evropské a mezinárodní sankce a existují analýzy, že tyto sankce jsou účinné. Česká republika má na dovoz ropy vyjednané výjimky, takže sankce neporušuje. Účelem sankcí je ale snížit příjmy Ruské federaci a Česká republika se chová v rozporu s tímto cílem.

Za třetí nemají fosilní paliva budoucnost. Vláda by měla vytvářet plány pro dekarbonizaci i toho nejtěžšího odvětví, jako je doprava. Nemáme ale zatím ani energetickou koncepci pokud jde o nahrazování fosilních zdrojů ve výrobě elektrické energie. Dočkali jsme se místo toho zvýšení rychlosti na dálnici na 150 km/h, což zvýší spotřebu nafty a neušetří žádný čas.

 

 

Ondřej Bednář přijel z „ruských“ Karlových Varů. Vyprávěl, jak město zažilo úbytek ruských lázeňských hostů už po roce 2014. Rusové tehdy přestali platit kreditními kartami a bylo pro ně těžší získat víza. Přesto město nebylo schopné učinit důležité kroky, aby se přeorientovalo na jiné lázeňské hosty, jako to udělali Mariánské nebo Františkovy Lázně. Ty začaly posílat propagační materiály do Německa, Izraele i Japonska a dnes jsou orientované hlavně na sousedskou klientelu. Karlovy Vary zůstaly nadále ruské.

Pro město byl 24. únor 2022 naprostým šokem, protože ruští lázeňští hosté najednou nebyli. Ukázalo se, že neschopnost předvídat politickou situaci a něco změnit vedlo k tomu, že město, pokud jde o daňové zisky, je na tom velmi bledě a těžce se dostává z krize. Ale ani to nevedlo ke změně a už v roce 2023 opět město poslalo propagační materiály „ruským vzácným hostům“.

Podobně to může být i s dovozem ruské ropy. Je o něco levnější, deset dolarů za barel, což se na ceně benzínu promítne v desetihaléřích.

Z morálního a etického hlediska není správné, že dovážíme ropu od agresora, který bombarduje civilisty. Překvapuje ho to stejně, jako když firmy v roce 1940 obchodovaly s nacistickým Německem. Tenkrát ale ještě nevěděly o holocaustu, neviděly hromady mrtvol, které hrnuly bagry. Tak se možná na Hitlera dívaly stejně, jako se dnes dívají na Putina..

Třetí věcí je, že se občané skládají na různé sbírky a jsou schopni na pomoc Ukrajině sesbírat miliardy. Proti jejich aktivitám stojí jedna velká firma, která vydělává miliardy a řeší záležitosti s marží. Posílá dál peníze Rusku, aby mohlo pokračovat ve válce. Zabíjí tím civilisty a ukrajinské, ne jinak i ruské, vojáky. Prodlužuje válku, která vyvolává hospodářskou krizi, která dopadá i na Českou republiku.

 

 

Z posledních řečníků vystoupil Ladislav Pelcl, autor petice NEsamozřejmě, která cílí proti setrvání Raiffeisenbanky v Rusku.

„Je nezpochybnitelné, že máme jako Česká republika vytrvat v těch krocích, které podnikáme, aby napadené zemi bylo pomáháno. Druhá strana mince je taková, že máme dělat kroky tak, abychom agresivní stát, neboli Rusko, nepodporovali žádnými finančními prostředky, které může k válce zneužít,“ uvedl.

Ladislav Pelcl založil petici, která se snaží přimět rakouskou Raiffeisenbank, aby ukončila své působení na ruském trhu. Jelikož je jako jedna z mála bank napojena na systém SWIFT, tak v Rusku dosahuje rekordních zisků, které v podobě daně z příjmů opět přispívají k financování války. Navíc se musí dopouštět různých morálních kompromisů, jako je nabízet dluhové prázdniny ruským vojákům nebo uznávat okupovaná ukrajinská území za součást Ruska.

 

 

Pořadatel Michal Majzner v závěru představil aplikaci Push To Leave vývojářů ze Lvova, s pomocí které lze naskenovat v obchodě produkt a zjistit, zda firma podniká v Rusku. V aplikaci je integrována Yale stupnice.

Nedávno se propojili s Kyiv School of Economics, kteří provozují stránku Leave­‑Russia.org s žebříčky firem.

Ruskou ropu by Česká republika měla přestat nakupovat na začátku roku 2025, kdy bude uveden v provoz Transalpinský ropovod, což nám umožní odstřihnout se od Družby.

Orlen Unipetrol chystá na podzim spustit velký test neruských rop a v lednu nebo v únoru se očekává odstávka v Litvínově, při které se budou nastavovat procesy zpracování ropy tak, aby výtěžnost z neruské ropy byla co nejvyšší. Podíl dovozu ruské ropy proto začne v blízkých měsících klesat.

Do té doby tam bude Česká republika posílat miliardy – ale válka probíhá právě teď.

Za ruskou ropu se navíc platí třikrát. Poprvé platíme za mírně zlevněnou cenu. Po druhé za ní platí obránci Ukrajiny. A po třetí platíme výdaj na obranu a pomoc Ukrajině.

Za rok 2023 jsme dovezli ropu za 25 miliard korun a z toho 7 miliard korun bylo zaplaceno zbytečně, tedy nad limity kontraktu. Na konci roku budeme daleko za limitní hranicí, kterou nám kontrakt nařizuje odebírat.

Za 7 miliard korun lze financovat například třetinu malé armády po celý rok, jako jsou Wagnerovci.

Petici NE ruské ropě podepsalo už 1029 signatářů.

Na závěr shromáždění Michal Majzner symbolicky polil transparent umělou krví.