V neděli 25. září 2022 se na náměstí Míru v Praze uskutečnil protest Pražského ruského protiválečného výboru, který reagoval na novou etapu v ruské dobyvačné válce, jež začala 21. září vyhlášením částečné mobilizace. Na shromáždění promluvil ruský politický analytik Ivan Preobraženskij, Stanislav Rudkovský z Libertariánské strany Ruska, ale i zástupci jakutské menšiny. Následně se účastníci shromáždění vydali na pochod „Zastavme Putina!“ přes Václavské náměstí až na náměstí Kinských, kde stojí socha Tarase Ševčenka, ukrajinského národního básníka.
Shromáždění podle přehledu oznámených shromáždění v hlavním městě Praze svolal spolek Kulturus. V představenstvu spolku stojí ruský umělec a aktivista Anton Litvin, který shromáždění na náměstí Míru moderoval. Podle události na Facebooku „Stop Putin Now! Okamžitě zastavte Putina!“ událost pořádal Denis Bilunov, člen koordinační rady koaliční Strany 5. prosince. V letech 2006-2008 pomáhal organizovat Pochody disentu a byl šéfredaktorem stránek šachisty Garry Kasparova (Kasparov.ru), který je v opozici vůči Kremlu. Bilunov dále působil v hnutí Solidarity, byl novinářem v The Insider Russia. V současnosti působí na Univerzitě Karlově.
Co je Pražský ruský protiválečný výbor
Cílem Pražského ruského protiválečného výboru, který vznikl 1. března 2022, je podpořit Ukrajinu, Ukrajince žijící v České republice, ale i Rusy, kteří protestují proti Putinovu režimu. Snaží se udržovat kontakty se spolubojovníky v různých zemích.
Finanční podporu sbírají například přes účet u Fio banky, který je veden na spolek Kulturus. Podporují různé projekty, jako „Školu kulturní mládeže“ pod patronací Antona Litvina, která pomáhá dětem uprchlíků integrovat se do české společnosti a připravuje je ke vstupu do místních škol. Dále financují projekt DoPrace.org, který pomáhá ukrajinským běžencům získat práci. Finance na účtu u Raiffeisen banky slouží Pavlu Oskinovi a jeho přátelům na provoz Úkrytu, spolku na ochranu a zlepšení postavení etnických, menšinových a jiných speciálních skupin.
Výbor dále doporučuje, aby se lidé žijící v Rusku přihlásili k odběru OVD-Info, nezávislého ruského mediálního projektu zaměřeného na lidská práva a boj proti politické perzekuci.
V neposlední řadě podporují Ozbrojené síly Ukrajiny a jsou v kontaktu přímo s Velvyslanectvím Ukrajiny v Praze.
Projevy
Mezi prvními řečníky promluvila Eugenie Číhalová, která v Radě vlády pro národnostní menšiny zastupuje ruskou minoritu. Před přítomnou ruskou menšinou vyjádřila své stanovisko, abychom nepřijímali ruské vojáky, kteří po nynější mobilizaci odmítají jít bojovat proti Ukrajině. Označila je za pátou kolonu. Tito lidé se mohli ozvat a něco udělat už v únoru, tedy v době, kdy vypukla válka v Ukrajině, ale dokud umírali Ujguři, Burjati a jiné východní národy, netýkalo se jich to. Teď když jde o jejich vlastní (ruské) životy, jsou proti mobilizaci, a proto s nimi nemá soucit.
„Já se omlouvám, s čím to začínáte? My tu jsme proto, že jsme solidární s Ukrajinou, která je teď napadena státem, ze kterého jsme utekli,“ nesouhlasil s ní mladý ruský aktivista Jaroslav.
Já nemluvím o vás, kteří tu teď jste,“ odpověděla mu Eugenie Číhalová. „Nemluvím o vás, kteří jste sem přišli a žijete tady v demokratickém státě. Mluvím o tom, že ti, kteří nechtějí jít teď do války, tak s těmi není možné mít slitování. Protože oni už to mohli odmítnout v ten moment, když začala válka v Ukrajině.“
Jaroslav s ní přesto nesouhlasil, protože situaci nevnímá tak zjednodušeně.
Politický analytik Ivan Preobraženskij z Pražského ruského protiválečného výboru uvedl, že je vnitřní záležitostí České republiky, koho přijme na své území. Přesto by si ale přál, aby Česká republika a jiné státy EU nově mobilizovaným lidem pomohly. Nemusí je nutně přijmout na své území, ale prostě jim nějak jinak pomoci.
„Myslíme si, že by vojáci měli obrátit zbraně proti Putinovi,“ uvedl Preobraženskij. „Všichni víme, že si chtějí zachránit svůj vlastní život a je v zájmu Ukrajiny, aby se do války nedostali.“
Vera Lyogkikh z Feministického protiválečného odporu si myslí, že krev, kterou mají na ruské vlajce, s nimi zůstane už navždy. „V Rusku jsou stále lidé, kteří potřebují naši pomoc a my bychom jim měli pomoci. Každý z nás má svou vlastní bolest, ale máme jen jednu planetu.“
Student Grigorij Snegirev, který se shromáždění zúčastnil spolu s rodinou, na schodech kostela svaté Ludmily pronesl: „Když jsem sem přišel, moje srdce se naplnilo láskou, láskou k tomu, že ještě jsou Rusové, pro které jsou hodnoty jako láska, přátelství, mír stále důležité.“
Domnívá se, že je povinností každého Rusa vyjadřovat se proti diktatuře Putina. Uvědomuje si, že počty Rusů nejsou dostačující, ne tolik z nich je proti válce. Ale je povinností každého mladého člověka bojovat proti diktatuře. V jednadvacátém století není místo pro diktaturu.
„Sláva Ukrajině. Svobodu Rusku,“ řekl závěrem.
Sergej Irjunin je profesionální programátor a pedagog, který žije v České republice už skoro 5 let. Jeho syn Nikita zde studuje magisterské studium. Sergej Irjunin je členem Pražského ruského protiválečného výboru a myslí si, že žijeme v historické době, ve které se staneme svědky pádu současného ruského režimu.
Stanislav Rudkovský z Libertariánské strany Ruska upozornil, že tato válka nezačala v únoru 2022, ale v roce 2014 okupací Krymu. Ačkoliv je Rus, má příbuzné v Ukrajině a Ukrajina je pro něj stejně důležitá, jako pro ostatní. V Rusku jsou nyní protesty. Protestuje se v Dagestánu, na Sibiři, v Moskvě a protestující si zaslouží pomoc. Tu potřebuje ale hlavně Ukrajina a Putin by si zasloužil titul tyrana 21. století. Závěrem poděkoval Ukrajincům za to, jak se brání proti zlu.
Podle Ukrajinky z Mykolajivu se dřív říkalo, že toto město leží vedle Oděsy, ale dnes zná celý svět Vitalije Kima, guvernéra Mykolajivské oblasti, skrze jeho výrok „Dobrý večer, my jsme z Ukrajiny“. Poté zazpívala píseň věnovanou všem ukrajinským ženám a mužům, kteří brání Ukrajinu, a své 94leté matce.
Po projevu Albany z Jakutska se několik účastníků shromáždění rozplakalo. Albana se narodila v malé jakutské vesnici, ale v České republice bydlí už osm let, vystudovala Univerzitu Karlovu a je vděčná za to, že již nebydlí v Putinově Rusku.
Ačkoliv v Jakutsku ženy demonstrují proti mobilizaci, jejich vlastní prezident naopak říká v médiích, že demonstrují kvůli podpoře války.
Pro Rusko jsou Jakutové jen nějakým národem na východě. Když studovala v Petrohradě, ptali se jí, jestli mluví rusky a nevěděli, že Jakutsko je součástí Ruské federace. Mysleli si, že je z Číny nebo z Uzbekistánu. Vypadá jinak, tak pro ně není Ruska. A sama se jako Ruska skutečně ani necítí, nikdy se za ni nepovažovala.
Jakutů je méně než 500 tisíc. Do války odešlo skoro 16 procent tohoto národa. Z vesnic, kde žije kolem tří set lidí, odvedli i třicet mužů. Z její vesnice to bylo osm chlapců, kteří ještě nepoznali, co je život.
Když někdo onemocní, nelze se měsíc dočkat helikoptéry, která by ho odvezla do nemocnice. Ale když Jakuty potřebují, přiletí letadlo, aby je odvezlo do války. „Naši muži nejsou maso pro Putinovu armádu,“ řekla.
„Doufám, že toto je začátek nezávislého Jakutska, a rovněž i nezávislé Burjatije, Karélie, Tuvy, Tatarstánu, Altajska a všech dalších republik, které jsou součástí nynějšího Ruska. Byli jsme okupováni od sedmnáctého století, bylo nás málo. Ale teď už to nenecháme jen tak. Doufám, že vznikne svobodné Rusko,“ vyjádřila své přání.
V současnosti pracuje v Integračním centru Praha, chodí tam každý den tlumočit. Slyšela už mnoho hrozných příběhů, které se nedají poslouchat. Viděla fotky z Buči, Vinnycji a nedá se na ně dívat.
Podle Jaroslava z Ruska byla Ukrajina napadena státem, ze kterého utekl. Tento ruský fašistický režim už před desítkou let obsadil spoustu nezávislých republik a zotročil stovky malých národů. Spáchal rovněž válečné zločiny takového rozsahu, že sotva lze tušit, jaké důsledky jejich odhalení bude mít na ruskou společnost. Přitom takto zachází s etnicky nejbližším národem. „Tento nešťastný pohrobek Sovětského svazu musí zemřít a Rusko se musí znovu zrodit.“
Pochod „Zastavme Putina!“
Po projevech se pochod vydal přes Václavské náměstí na náměstí Kinských. V první linii nesl transparent již dříve zmíněný Pavel Oskin a jeho přítel Gennadij Alexandrov, ruský umělec žijící v České republice.
Pochodu dominovaly bílo-modré vlajky svobodného Ruska. Červený pruh chyběl, protože podle odpůrců současného Putinova režimu symbolizuje militarizmus a kult krve. Nové svobodné Rusko by se mělo distancovat od své agresivní politiky a vzdát se územních nároků vůči jiným státům.
Během pochodu skandovali „Nechceme válku, Putin do Haagu!“
Zahraniční turisté pochod vítali symbolem vztyčených dvou prstů, které ukazují V jako vítězství. Nechyběl hlasitý potlesk od Václavského náměstí až po Národní třídu. Jen na Národní třídě se objevil mladý český pár, kdy žena posunky dávala najevo, že se museli asi zbláznit, zatímco muž vykřikoval, že mají mlčet, protože oni je tu živí. Rusové se ale ke konfliktu nenechali vyprovokovat. Poradili si bez konfliktu i s nevhodně se chovajícím kontroverzním novinářem Vítem Hassanem.
Poznámka pod čarou
Během živého vysílání Raptor TV byla demonstrace Tomášem Měšťanem údajně nedopatřením uvedena na Facebooku jako demonstrace na podporu války. Když si kolektiv Raptor TV chybu uvědomil, příspěvek z Facebooku okamžitě stáhl.
