V sobotu 29. června 2019 se v pravé poledne uskutečnila v kryptě s ostatky Karla Kramáře v Chrámu zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech každoroční pieta Národní demokracie spojená s politickým projevem Adama B. Bartoše. Konala se k příležitosti 82. výročí úmrtí prvního premiéra Československa, který sice zemřel již 26. května, ale z důvodu konání voleb do Evropského parlamentu byla pieta o měsíc odložena. V rámci pravidelného monitoringu přinášíme informace o tom, jakým směrem se nyní Národní demokracie ubírá.
Dne 17. listopadu 2018 zaznamenala Národní demokracie velkou ztrátu v podobě úmrtí nacionalistického politika Jana Skácela. Bývalo zvykem, že během pietních aktů v kryptě pravoslavného chrámu u ostatků Karla Kramáře vždy něco říkal k politikovi, kterého považují za zakladatele své strany. Nikdo se zatím neodvažoval zastoupit Skácelovu roli, a proto připomínka samotného života Karla Kramáře byla letos vynechána.
Adam B. Bartoš pietu zahájil politickým projevem, který sestával ze dvou částí. První část se zabývala aktuálním nebezpečím, které českému národu hrozí, druhá část pojednávala o důležitých aspektech Národní demokracie během uplynulého roku.
Každý rok v politických projevech u hrobu Karla Kramáře promlouvá o věcech, které považuje za bezprostřední hrozbu pro národ. V roce 2014 za takovou hrozbu považoval kyjevský Majdan, v roce 2015 migrační krizi (za přehnané výroky k migrační krizi stanul před soudem).
Nyní za nebezpečí považuje „domácí pátou kolonu, která se ve spojitosti s cizími mocnostmi snaží v naší zemi udělat převrat a svrhnout řádně zvolenou vládu“. Tyto osoby označil za vlastizrádné, protože k tomu chtějí využít výročí 30 let od sametové revoluce. Národní demokracie takové aktivity odsuzuje a pokud bude situace eskalovat, budou muset přejít od slov k činům.
Z tohoto popisu je velice pravděpodobné, že zareagoval na statisícové demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii, které si získalo svou podporu mezi lidmi z celého světa. Spolek plánuje další masovou demonstraci právě na 16. listopadu 2019, den před 30. výročím sametové revoluce. O den později, na státní svátek, jsou naplánovány setkání ve všech městech České republiky.
Nemají žádný vážný důvod zastávat se premiéra Andreje Babiše, ale nechtějí si nechat rozvracet zemi „mezinárodními mafiánskými strukturami“. Organizátorům se dostává například podpory od Sudetoněmeckého landsmanšaftu a Národní demokracie musí takové aktivity, kdy sudetoněmecké spolky aktivně participují v pokusu o státní převrat v České republice, odmítnout. Nechtějí otevírat historické křivdy a přihlížet přepisování poválečného uspořádání země.
Manipulátoři.cz uvádějí, že podpora Milionu chvilek pro demokracii ze strany Sudetoněmeckého landsmanschaftu je desinformace, která se objevila na webových stránkách bulvárního šéfredaktora Ondřeje Hoppnera. Jeden z řečníků demonstrace na Letné, Bohumil Kartous, spojení se sudetoněmeckými spolky odmítl s odůvodněním, že jde o snahu zdiskreditovat samotné protesty poukazem na to, že slouží zájmům v pozadí (Britské listy: Bludy šířící se okolo demonstrací Milionu chvilek pro demokracii).
Během demonstrace na Letné však slovo Sudety zaznělo, a to v kontextu s římskokatolickým jáhenem ze Sudet Robertem Elva Frouzem, který se po Benjaminu Rollovi ujal slova. K inspiraci (konspiraci) rovněž mohl přispět nedávno uskutečněný sudetoněmecký sraz v Řezně, kam vyrazili zástupci KDU-ČSL, Zelených, TOP 09, Pirátů i ČSSD a kde k nim promluvil Bernd Posselt, nejvyšší představitel Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Spolek Milion chvilek pro demokracii ale odmítá spojení se současnými politickými stranami.
Adam B. Bartoš proti Němcům jinak nic nemá, je ochoten s nimi nadále společně hájit například práva bílého člověka. Jen nebudou spolupracovat s někým, kdo si zde činí majetkové nároky na statky.
Vůči organizátorům protestů také necítí žádnou zášť, nesouhlasí ale s jejich multikulturalismem a snahy některých krajanských skupin musí odmítnout.
Stejně tak musí odmítnout pokus o revizi zákonů, které prosadila právě vláda Karla Kramáře, například revizi zákona 61/1918, kterým šlechta přišla o své tituly. Mělo by se zabránit všem pokusům, které by umožnily šlechtě dostat se ke svým titulům a majetkům.
V druhé části Adam B. Bartoš promluvil o aktuálních důležitých aspektech Národní demokracie z uplynulého roku.
Prioritou je spojovat vlastence a tím zvýšit jejich šance zvítězit ve volbách (a podílet se na správě této země). Spolupráci s podobnými stranami začali už po obnovení Národní demokracie v roce 2014, ale poslední dva tři roky se situace zlepšuje. Sice nemají politické mandáty, ale Národní demokracii se daří nebýt na chvostu vlasteneckého dění, ale na jeho špici.
Ostatní strany považují jen za falešně se vydávající za vlastenecké, pouze vlastenecké hlasy vysávají, ale pro vlast a národ nic konkrétního nečiní.
V současnosti jednají s dalšími sedmi politickými stranami o společném postupu před volbami. Jejich ambicí je spojit zhruba desítku vlastenecky orientovaných stran pod jednu značku a stát se alternativním gravitačním centrem vedle současné SPD, která národní zájmy nehájí dostatečně.
Politický projev Adam B. Bartoš ukončil slovy, že jediná demokracie, která může fungovat, je ta národní, nikoliv křesťanská, občanská, sociální, či přímá.
Po politickém projevu měla proběhnout ještě duchovní část obřadu pravoslavného kněze Srdjana Jablanoviče, ale ten se do krypty nedostavil. Přítomné ženy proto k oltáři položily kytice a Adam B. Bartoš v chrámu nad kryptou nakoupil pro ostatní svíčky, které pak nechaly zapálené před místem odpočinku Karla Kramáře.
