Na prvního máje se po obědě sešli na Mariánském náměstí v Praze příznivci Národní demokracie. Původně plánovaný happening byl narušen nedávným zadržením předsedy Adama B. Bartoše a jeho dvaceti tří stránkovým obviněním ze zločinů proti lidskosti, kterých se dopustil během svých projevů na demonstracích, v publikační činnosti a při jiných aktivitách. Shromáždění se tak neslo v duchu podpory Adama B. Bartoše.
Už na Mariánském náměstí bylo patrné, že tito vlastenci jsou nejen vlastenci čeští, ale také ruští. Svatojiřské stuhy a vlajky Doněcké lidové republiky byly stejně zastoupené jako ty české, Národní demokracie či Santini spolku. Nechyběly nášivky Konfederace, které se velmi podobají Novoruské vlajce a mohly tak být nedopatřením s ní zaměněny.
Mnozí účastníci demonstrace se krátce předtím zúčastnili demonstrace Bloku proti islámu, jmenujme například Československou vlasteneckou gardu, která se na Mariánském náměstí svalila vyčerpáním pod strom. Přesto můžeme tvrdit, že Adam B. Bartoš měl větší podporu než Blok proti islámu.
Shromáždění provázely od samého začátku drobné potyčky. Začalo to příhodem štábu České televize. Jejich reportér Honza Beránek se stal terčem nevybíravého štvaní proti „prolhaným mainstreamovým médiím“. Zatímco tiše stál, dav se šel z jeho přítomnosti doslova uřvat. Nakonec z místa shromáždění odešel. Štvaní proti České televizi ukončil až starý pán o holi, který navrhl, ať všichni reportérům nastaví záda, což také následně udělali.
Zaprovokovat přišli i dva mladíci s dívkou, kteří nesli transparent SocSolu s nápisem Pryč s fašismem – Ať žije mezinárodní solidarita. Jirka Černohorský z hnutí Za naší kulturu a bezpečnou zem je ale vybubnoval na svém bubnu a ukázal si na ně ještě prstem, načež se dav vydal k pochodu na Slovanský ostrov.
Kameramani České televize se po celou dobu potýkali se zastiňováním kamer českými vlajkami.
Na Slovanském ostrově se konaly projevy několika řečníků k posluchačům, jejichž zastoupení bylo úplně jiné, než bývá zvykem na jiných demonstracích. Někdo by očekával neonacistické jádro, ale skutečnost je diametrálně odlišná, než jak bývá vykreslována pro veřejnost.
V davu bylo mnoho fyzicky postižených, především šlo o nevidomé osoby s bílými holemi. Byli tam ale i lidé s lehčími formami mentálního postižení. Bylo tam i mnoho důchodců. Všechny spojovalo jedno jediné – ekonomické problémy, kterým už nedokáží čelit, které je drtí a které jim hlavně přehlcují mentální kapacitu. Dá se tak mluvit o shromážění neflašované české chudoby.
Na místě se navíc rozdával zdarma guláš, aby se mohli všichni zasytit.
O dluzích také byla první polovina projevu Adama B. Bartoše. Pak se projevy opět strhly v rétoriku proti imigrantům. Objevily se i zcela smyšlené zprávy, že si imigranty budou muset jednoho dne nastěhovat do svých domácností, protože v Německu už to tak prý schválili.
Na nedalekém mostě Legií se objevila Antifa a roztáhla antifašistické transparenty. Tři Národovci v odpovědi vyskočili na zábradlí Slovanského ostrova a roztáhli dvakrát tak velký transparent Národní demokracie.
Po skončení projevů někteří posluchači byli rozčílení. Říkali, že na další demonstraci už nikdy nepříjdou, protože se na každé mluví o tom samém a projevy trvaly skoro dvě hodiny.
Pak se začala mezi posluchači šířit tichá zpráva, ať nikam nechodí, protože to hlavní teprve teď přijde.
Na vedlejším Střeleckém ostrově slavila první máj ČSSD, strana, proti které Národní demokraté nejvíce štvou a „požadují potrestání jejích představitelů trestem nejvyšším“. To původně měl být trest smrti zastřelním, ale po několika policejních výsleších řečníka Adama B. Bartoše prý měli vždycky namysli jen doživotní vězení.
Národní demokraté se tak nepozorovaně rozešli a první skupinky se začaly objevovat na Střeleckém ostrově, kde v tu chvíli posedávaly matky s malými dětmi na lavičkách. Národní demokraté troubili na trubky a policisté jim k přístupu na most nijak nebránili. Nad bezpečností oslav ČSSD dlouhou dobu dbala jen hlídka městská policie.
Oslavy ČSSD byly ale už u konce. Národní demokraté se tak na ostrově snažili vyprovokovat konflikt alespoň s balícími stánkaři, kteří prodávali pivo a klobásy. Jednomu se konflikt skutečně vyvolat podařilo, ale lze jen silně pochybovat, že šlo o příznivce Národní demokracie – na rozdíl od nich byl dlouhodobě dobře živený, zdravého vzhledu, na ruce měl drahé hodinky a oblečen byl rovněž ve značkovém oblečení. Mohlo proto jít o provokaci zvenčí.
Na závěr si zcela osamocení posedali s pivem a klobásami na skládací židličky do kruhu před pusté podium a zahájili psychoterapii. Zpovídali se jeden druhému ze své xenofobie a islamofobie, kterou dle svých slov onemocněli. Největší odvážlivci v závěru vyskočili na podium a hráli si s nafukovacími zlatými písmenky „1. máj“.
