Úterý 27. září, 2022
Evropský rozhled

Národní demokracie uctila české národní hrdiny a postěžovala si na uprchlíky

Ve středu 28. října pořádala Národní demokracie III. celorepublikový sněm, během kterého bylo zvoleno nové vedení strany. Poté se účastníci sněmu vydali z pražských Holešovic na náměstí Jana Palacha, kde zahájili krátký vzpomínkový pochod na náměstí Republiky zakončený několika proslovy.

 

Národní demokracie na náměstí Jana Palacha, Praha 28. října 2015
Národní demokracie na náměstí Jana Palacha, Praha 28. října 2015

 

Vedení Národní demokracie bylo po několika letech obměněno. V následujících třech letech stranu povede předseda Adam B. Bartoš, místopředseda Luke Belson a členové předsednictva Alena Drvotová, Zdeněk Dýčka a František Němec.

Šestičlennou kontrolní radu nově tvoří Ladislav Zemánek, David Hibsch, Bohumil Šourek, Vít Skalský, Ivan Cícha a František Krejča.

Po skončení sněmu se vedení strany přesunulo na náměstí Jana Palacha. Pro malý počet účastníků byli policií požádáni, aby se jejich pochod vydal po chodníku, čemuž vyhověli. Pochodu dominovaly zástavy českých státních vlajek a vlajek Národní demokracie, a několik známých tváří z neonacistické scény, jmenovitě Jan R., účastník všech protiromských pochodů z roku 2013, aktivisté Holešovské výzvy, někteří účastníci shromáždění iniciativy Islám v České republice nechceme a další.

Na náměstí Míru se pochod zastavil před domem, kde zasedal Československý národní výbor, který před 97 lety převzal moc nad částí bývalé Rakousko-Uherské monarchie.

Projevy provázel Jan Skácel, který ve stručnosti shrnul události vedoucí ke vzniku Československa. Jeho projev jako jediný nebyl zatížen desinformacemi, které u řečníků současných nacionálních hnutí dominují.

Předseda ČHNJ Jan Skácel se ve svém projevu změřil na Aloise Rašína, který stál v čele národního výboru, dále na původního předsedu Karla Kramáře, tou dobou se nacházející v Ženevě na jednání Československé rady, kde byl i předseda Národní sociální strany Václav Klofáč.

Za Národní demokracii vzdal hold všem, kteří bojovali za samostatnost Československa, především zástupcům československých legií působících v Rusku, ve Francii či v Itálii. Vzpomněl i na oběti nacismu a komunismu.

Po něm se mikrofonu ujal znovu zvolený předseda Adam Benjamin Bartoš. Jeho projevu už dominovaly prvky záměrného vyvolávání strachu a šíření desinformací.

Podle Adama B. Bartoše se náš národ nachází ohrožení a více než jindy se musíme upírat ke svým kořenům. Den sněmu Národní demokracie nebyl zvolen náhodou, znovuzískání samostatnosti je v programu jako hlavní bod programu strany.

Citoval slova prvního československého prezidenta T. G. Masaryka: „Státy se udržují těmi idejemi, na kterých vznikly.“ Následně se však ve svém výkladu uchyluje k první své desinformaci, a to k tvrzení, že Československo nevzniklo dílem zahraničního odboje a jeho propagandy, jakkoliv by si T. G. Masaryk přál, ale dílem domácího odboje. Do budoucnosti můžeme stát udržet jen vlastenectvím, odvahou, statečností a prozíravostí.

Svůj projev zakončil varováním před invazí vetřeleckých armád, před kterými musíme naši zem ochránit, třeba i formou domobrany, a když se vzepřeme Bruselu, uchováme svůj národ.

Posledním z řečníků byl předseda Slovanského výboru ČR Jan Minář, který obhajoval xenofobii a jeho projev byl plný antiimigrantské rétoriky.

Jan Minář uvedl, že samostatnost státu byla vybojována krví a oběťmi československých vlastenců v 1. a 2. světové válce, v koncentrácích, věznicích a v domácím odboji. Jako národ máme nejhorší zkušenosti s národnostními menšinami a opět bude potřeba za vlast bojovat.

Poválečné uspořádání a zásady OSN byly rozvráceny, tento rozvrat řídí síly nadnárodního kapitálu a projevuje se vyvoláváním chaosu v rozsáhlých oblastech. Důsledkem je současná imigrační krize, která je podle Jana Mináře řízená a Evropa je zaplavena nikoliv davy ubohých uprchlíků, jak „lidskoprávní pomatenci“ tvrdí, ale jde o dobře živené mladé muže vybavené penězi, mobilními telefony, přenosnými počítači a jejich počet přesahuje milion, což je víc než čítají řady evropských armád.

Podle Mináře je podivné, že evropské země nijak nebrání hranice Schengenu. Je podle něj také podivné, že přísun uprchlíků nastal najednou a překvapuje ho i vstřícnost německých politiků, kteří uprchlíky do země zvou.

Minář varoval před islamizací Evropy, tj. rozvrácením společenského zřízení, hospodářství a nastolení kruté středověké diktatury neslučitelné s idejemi skutečného křesťanství, humanity, idejí sociální spravedlnosti a myšlenek, které stály u zrodu Československa.

Připomněl, že v České republice je půl milionů nezaměstnaných lidí, 50-100 tisíc bezdomovců, rodiče nemají na školní obědy pro své děti. Přijímat uprchlíky je proto zločinem, problémy by se měly řešit tam, kde vznikly a nerozšiřovat je do ostatních zemí.

Závěrem xenofobii označil za normální vlastnost každého tvora a zmínil, že tak, jako vyhynul blboun nejapný podobně zahyne i člověk zbavený imunity nemocí AIDS. Lidskoprávní aktivisty dal do rovnítka s nepřáteli vlastního národa. Pokud chceme zemi zachovat, nesmíme ji vydat cizím vetřelcům, hospodářským parazitům, islámským teroristům a eurounijnímu protektorátu.