V pravé poledne v sobotu 22. ledna 2022 si místní ukrajinská komunita a její přátelé připomněli na pražském Karlově mostě Den jednoty Ukrajiny. Společně vytvořili živý řetěz podél dvou velkých ukrajinských vlajek, tak zvanou „ukrajinskou vlnu“. Vzpomněli si hned na několik událostí najednou. Jednak na podepsání Aktu Zluky z 22. ledna 1919, kdy došlo ke sloučení Ukrajinské lidové republiky a Západoukrajinské lidové republiky do jednoho společného státu, dále na nejdelší živý řetěz z Kyjeva do Lvova v roce 1990, kdy vyjadřovali přání ukrajinského národa žít v samostatném státě, v neposlední řadě oslavovali právo své země na demokracii a právo zvolit si svou vlastní budoucnost v kontextu současného sílícího napětí z ruské strany.
Akt Zluky
Akt Zluky je dohoda podepsaná 22. ledna 1919 představiteli Ukrajinské lidové republiky a Západoukrajinské lidové republiky na Sofijském náměstí v Kyjevě, která ohlásila sjednocení většiny ukrajinských zemí do jednoho státu – Ukrajinské lidové republiky.
Cílem dohody bylo vytvořit jednotný ukrajinský stát. Zákon Zluky byl však považován za čistě symbolický, neboť si obě vlády ponechaly své vlastní samostatné armády, správy a vládní struktury.
V textu vypracovaném direktoriem Ukrajinské lidové republiky se uvádí:
„Napříště bude ze všech zemí Ukrajiny, po věky rozdělených – v Haliči, Bukovině, Uherské Rusi a Podněperské Ukrajině – jedna velká Ukrajina. Sny, za které žili a umírali nejlepší synové Ukrajiny, se uskutečnily. Ode dneška přetrvá po věky jedna samostatná Ukrajinská lidová republika.“
Podle smlouvy se Halič měla stát autonomní součástí Ukrajiny.
Ukrajina však nebyla schopná získat svou nezávislost a v prosinci 1920 byla založena Ukrajinská SSR zahrnující většinu území Ukrajinské lidové republiky. Většina území Západoukrajinské lidové republiky se stala součástí Polska. V roce 1939 se obě území stala součástí Ukrajinské SSR.
Den jednoty Ukrajiny se oslavuje 22. ledna od roku 1999. [1, 2]
Lidský řetěz z Kyjeva do Lvova
V roce 1990 u příležitosti 71. výročí podepsání zákona Zluky vytvořilo více než 300 000 Ukrajinců lidský řetěz dlouhý přibližně 482 km, který se táhl z hlavního města Kyjeva až do západoukrajinského města Lvov.
Řetěz byl největší veřejnou událostí na Ukrajině od začátku glasnosti, byl financován Lidovým hnutím Ukrajiny a byl částečně inspirovaný Baltskou cestou, která se uskutečnila v předchozím roce.
Tehdy byla poprvé od období Ukrajinské lidové republiky vztyčena modrožlutá státní vlajka.
Ukrajinci požadovali pro svůj národ vysněnou svobodu a akci říkali „ukrajinská vlna“. [2]
Den jednoty Ukrajiny
V lednu 1999 prezident Ukrajiny Leonid Kučma vyhlásil „Den jednoty Ukrajiny“, státní svátek, který se každoročně slaví 22. ledna.
V prosinci 2011 prezident Viktor Janukovyč vyvolal veřejné pozdvižení, když sloučil Den svobody a Den jednoty v jeden svátek, který pojmenoval Den jednoty a svobody Ukrajiny. Den svobody zavedl v roce 2005 prezident Viktor Juščenko, Janukovyčův oponent, na památku oranžové revoluce, která se připomínala 22. listopadu. Prezident Janukovyč uvedl, že změnil den oslav kvůli četným výzvám veřejnosti.
V říjnu 2014 prezident Petro Porošenko zrušil Janukovyčovo sloučení svátků, když nařídil, že 21. listopad bude oslavován jako Den důstojnosti a svobody na počest Euromajdanu, který začal 21. listopadu 2013. [2]
Živý řetěz na Karlově mostě
Letošní živý řetěz se uskutečnil v době bouřlivých politických jednání mezi západními zeměmi a Ruskou federací, dost možná v předvečer invaze ruských vojsk na Ukrajinu.
Ukrajinci si proto letos připomněli také jednotu národa v boji proti ruské agresi.
Podobné akce probíhaly ve všech větších ukrajinských městech, včetně těch v zahraničí.
Sraz účastníků se konal u sochy Karla IV. v blízkosti Karlova mostu ze strany Starého Města. V pravé poledne na mostě rozprostřeli dvě velké ukrajinské vlajky a utvořili novou „ukrajinskou vlnu“.
Oslavovali právo Ukrajiny na demokracii a právo země zvolit si vlastní cestu.
Ukrajina se ocitla znovu v ohrožení. U jejích hranic je rozmístěno 100 000 ruských vojáků, 1 500 tanků a 1 900 dělostřeleckých zbraní. Zároveň země čelí hybridním hrozbám, které ohrožují ekonomickou stabilitu země a vytváří paniku, že možná přijde vojenská invaze.
„Ukončení ruské ozbrojené agrese a okupace Krymu i části Donbasu bude nejlepší zárukou bezpečnosti v Evropě. Rusko musí deeskalovat situaci podél hranic, stáhnout své síly z území Ukrajiny a přestat se vměšovat do našich vnitřních záležitostí,“ uvedlo na facebookových stránkách Velvyslanectví Ukrajiny v Praze. [3]
Odkazy:
[1] Facebook: Ланцюг соборності в Празі. Živý řetěz jednoty Ukrajiny
[2] Wikipedia: Unification Act
[3] Facebook Velvyslanectví Ukrajiny v Praze
