Sobota 14. září, 2024
Evropský rozhled

Komentář Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny ku příležitosti osmého výročí ruského nezákonného „referenda“ na Krymu

 
Soška z demonstrace před ruskou ambasádou, 5. března 2022
 

Poté, co se 16. března 2014 Ruská federace chopila ozbrojeným způsobem moci v Autonomní republice Krym a v Sevastopolu, bylo uspořádáno takzvané „referendum o statusu Krymu“.

Nezákonný „projev vůle“ pod dohledem zbraní ruské armády byl v rozporu s ústavou a zákony Ukrajiny, hrubě porušoval mezinárodní právo, jakož i mezinárodní závazky Ruské federace plynoucí z bilaterálních dohod s Ukrajinou a Budapešťského memoranda.

Jak čas ukázal, šlo o první fázi plánu Moskvy zaměřenou na zničení státnosti a rozšíření geopolitické dominance Ruska v regionu.

Po osmi letech masivní militarizace Krymu a využití ruských vojenských potenciálů spáchal Kreml další akt ozbrojené agrese a zlomyslně napadl Ukrajinu, čímž v Evropě rozpoutal válku v plném rozsahu.

Území poloostrova a vody Černého a Azovského moře se staly zázemím pro útočnou pozemní operaci ruských ozbrojených sil na jihu Ukrajiny a pro barbarské raketové útoky na ukrajinská města a civilní objekty. Branci z Krymu byli také zapojeni do rusko-ukrajinské války. Rusko opět cynicky porušilo mezinárodní právo, mezinárodní humanitární právo i samotné základy humanity a morálky.

V roce 2014 Rusko vstoupilo na šikmou plochu k mezinárodní izolaci – bylo vyloučeno z G8, zbaveno hlasu v Parlamentním shromáždění Rady Evropy (PACE), stalo se předmětem soudních sporů u mezinárodních soudů a mezinárodních sankcí. Dnes Rusko čelí plné mezinárodní izolaci a stalo se vedoucí zemí co do opatření, která na něj uvalilo mezinárodní společenství. Ukrajinští diplomaté budou nadále spolupracovat s partnery na dalším posílení sankcí.

Ruská federace pokračuje v pronásledování a nezákonném věznění původních obyvatel Krymu. Dnes byli zadrženi tři krymští Tataři – lidskoprávní aktivista Abdurešid Džepparov, který byl v roce 2020 nominován na Nobelovu cenu míru, dále Jakubov Fevzi a Muhammad-Ali Džepparov.

Vezmeme si zpět Krym a každý jednotlivý díl naší země dočasně okupovaný Ruskem a povedeme Rusko a jeho vedení k zodpovědnosti za všechny zločiny, které spáchalo na Ukrajině.

Příslušná řízení zahájená Ukrajinou jsou projednávána u mezinárodních soudů. Dnes se očekává rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN v žalobě Ukrajina proti Rusku pro obvinění z genocidy podle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia.

Ruská federace musí zastavit válku proti našemu státu, stáhnout svá vojska z celého území Ukrajiny včetně poloostrova Krymu, propustit všechny nezákonně zadržené obyvatele Krymu a uhradit všechny způsobené škody.

Ukrajina si velmi váží mezinárodního společenství, včetně účastníků mezinárodní Krymské platformy, za podporu suverenity a územní celistvosti našeho státu a také za solidaritu s Ukrajinou v tomto složitém období.

Jsme vděčni za veškerou vojenskou, politickou a humanitární podporu, kterou Ukrajině a jejím občanům poskytli zahraniční partneři. V tomto klíčovém okamžiku evropských dějin, kdy Ukrajina drží ruského agresora na prahu EU a NATO, který ohrožuje životy jejich obyvatel, opakujeme naši výzvu pro partnery, aby nad Ukrajinou vytvořili bezletovou zónu a posílili naše obranné schopnosti poskytnutím systémů protivzdušné a protiraketové obrany.

Pouze sjednocením společného úsilí se nám podaří zastavit ruského agresora, obnovit řád založený na mezinárodních pravidlech a neutralizovat hrozby pro bezpečnost a stabilitu v Evropě.