V úterý 30. října 2018 se od 9:30 hodin projednávalo u Městského soudu v Praze v ulici Spálená odvolání předsedy Národní demokracie Adama B. Bartoše proti rozhodnutí prvoinstančního Obvodního soudu pro Prahu 1, který jej potrestal podmínkou mimo jiné za hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob dle § 355 odst. 1A a 2b trestního zákoníku a za popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia dle § 405. Jednání navazovalo jednání ze středy 26. září 2018 konaném na stejném místě.
Obhájce Adama B. Bartoše Robert Cholenský se pokusil zpochybnit důkaz znaleckým posudkem předložený soudním znalcem Josefem Zouharem. Z předčítání soudce má důkaz být metodický a použité metody soudního znalce jsou podle obhajoby sporné, spíše než metodiku používal soudní znalec svůj vlastní úsudek a selektivně si vybíral, co se mu do posudku hodí. Ačkoliv znalec uvádí, že v posudku používá metodu skutkových zjištění, jde o velmi široký pojem a soudní znalec nijak neupřesňuje, jakou metodiku vlastně použil. Dále v posudku chybí odkazy na odbornou literaturu a relevantní dokumenty – znalec uvádí pouze jednu odbornou literaturu a manuál Miroslava Mareše. Podle § 107 trestního řádu o přípravě posudků se znalci nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky. Soudce dále čte, že zadavatel posudku chtěl jeho zpracování mít ve velmi krátké době, a to je příčinou, proč je posudek stručný.
V následném bodě k předložení důkazů knihami došlo v jednací místnosti k technické poruše na počítači sloužícím k zápisu z jednání, a byla proto vyhlášena technická přestávka, během které zúčastnění museli soudní síň opustit.
O přestávce neúspěšný kandidát na prezidenta Petr Hannig poskytl rozhovor do televize. Údajně na procesy chodí z toho důvodu, že v nich spatřuje porušování Listiny základních práv a svobod, konkrétně článek o Svobodě slova a práva na informace. Hannig dále uvádí, že publikace Adama B. Bartoše v této zemi nevedly k žádnému násilí. Redaktorka mu oponuje, že podobně laděná literatura způsobila v minulosti holocaust. Hannig pokračuje, že nechodí jen na soudy Adama B. Bartoše, ale byl i na soudu s policistou Šimonem Vaicem, který služebním autem zahradil v Těšnovském tunelu v Praze cestu ujíždějícímu motocyklistovi. Výroky Adama B. Bartoše nejsou přímo antisemitské. Předkládá do médií příklad politologa a odborníka na extremismus Zdeňka Zbořila, který se tématu „judaismu“ také věnuje a má v oblasti veliké oblasti.
Zatímco přítomní čekají na chodbě, zda bude jednání pokračovat, na radiátoru jsou odložené knížky, z nichž ta vrchní je stručná knížka Na prahu vězení od Aleny Vitáskové.
Po obnovení jednání soudce konstatuje, že selhání techniky mohlo být způsobeno mobilním telefonem někoho z přítomných a vyzval všechny zúčastněné, aby si je vypnuli.
Obhájce Robert Cholenský chce číst všechny knihy, kvůli kterým se obžalovaný dostal před soud. Považuje je za listinné důkazy. Adam B. Bartoš nestojí před soudem kvůli váze knihy, ale za její obsah.
Soudce návrh označil za názor obhájce. Senát knihy Adama B. Bartoše nepovažuje za listinný důkaz. S obsahem knih se seznámili a o jeho námitce se může dále poradit senát, nebo na to může upozornit v dalším odvolání. Robert Cholenský žádá poradu senátu.
Následně se senát v tichosti radí v soudní síni a po usnesení soudce prohlásí, že námitka se zamítá, a zamítnutí bude uvedeno v odůvodnění ve věci samé. Soud považuje knihy Adama B. Bartoše za věc doličnou, a stížnost není přístupná.
Obhájce Radim Cholenský přichází s novým návrhem – pokud se soud rozhodl neprovést důkaz, žádá nyní, aby důkaz provedla obhajoba. Senát se opět v tichosti radí a návrh obhájce se zamítá a stížnost opět není přípustná.
Státní zástupkyně chce zrušit trest propadnutí autorských práv a dále žádá trest peněžitý v hodnotě minimálně 3 tisíc korun českých. Žadá dále, aby rozsudek prvoinstančního soudu, kdy Adam B. Bartoš dostal podmínku, byl potvrzen.
Radim Cholenský dále namítá, že soud první instance měl vady a požaduje zrušení rozsudku a vrácení projednání k prvoinstančnímu soudu k opětovnému projednání. Dále si trvá na tom, že knihy Adama B. Bartoše jsou listinným důkazem, protože Adam B. Bartoš knihami nikoho neudeřil. Trest propadnutí autorských práv považuje zcela mimo zákon a je pro trestní řízení nepřípustné, aby byl udělen. Autorská práva mohou propadnout po smrti autora, požaduje státní zástupkyně tak pro Adama B. Bartoše trest smrti, aby mohl přijít o svá autorská práva?
Adam B. Bartoš se ke své věci odmítá vyjádřit s odůvodněním, že jeho obhájce řekl vše potřebné.
Odvolací soud se před vynesením rozsudku potřebuje ještě poradit. Jednání se za účelem rozhodnutí odkládá na 1. listopad, 12:40 hodin, do místnosti 327.
