O osobním životě perského matematika al-Chvárizmím toho moc nevíme, snad jen, že s největší pravděpodobností pocházel z Chvárizmu, perského města na území dnešního Uzbekistánu. Žil v době sedmého chalífa al-Mamúna z Abbásovské dynastie, který v Bagdádu soustředil skupinu matematiků a astronomů v Domě moudrosti, jakési arabské obdoby Alexandrijské knihovny. I al-Chvárizmi měl tu čest působit v tomto domě.
Slov algoritmus je odvozeno z jeho jména. Okolo roku 830 n.l. uvedl do arabského světa indo-arabské číslice, modernizovanou verzi gwaliorských číslic. Jeho spis v latině De numero indorum začíná slovy Algorismi dixit, což v překladu znamená „Algorismi řekl“, kde Algorismi je polatinštěné jméno al-Chvárizmího. Na základě toho se přesně popsanému postupu začalo později říkat algoritmus.
Nejznámější spis al-Chvárizmího se jmenuje Hisab al-jabr w’al-muqabala (Počítání pomocí obnovování a redukce). Význam slova al-jabr je nejasný, může jít i o výraz týkající se lámání kostí, ale al-Chvárizmí jej použil ve významu pro operaci řešení rovnic. Podle George Saliba z Kolumbijské univerzity „algebra“ znamená „nucení“, když nutíme neznámou x, aby nabyla číselné hodnoty.
Pod pojmem „obnovování“ rozuměl převod záporného členu z jedné strany rovnice na stranu druhou a „redukcí“ měl namysli redukci mnoha členů na jeden.
Uvedl do arabského a evropského světa indickou desítkovou poziční soustavu a číslo 0.
Tak jako jiní astronomové z Domu moudrosti se zabýval pohybem Slunce, Měsíce a planet, výpočty zatmění, kalendářem a v jeho spisu Zidž (Tabulky) se poprvé objevují tabulky trigonometrických funkcí s hodnotami pro sinus a kotangens.
Určil zeměpisnou délku a šířku 1200 nejdůležitějších bodů na Zeměkouli a opravil Ptolemaiem přeceňovanou velikost Středozemního moře.
Svojí vášní pro matematiku zamotal islámské dědické právo, na které aplikoval poznatky z algebry. Každý právník byl nucen učit se algebře, bez které by své povolání nemohl déle vykonávat.
Na základech al-Chvárizmího Algebraickém traktátu pak byla položena celá evropská algebra.
Použitá literatura:
Ztracené objevy -Dick Teresi, Simon & Schister, New York 2002
Michal Řepík: Al Chvarizmí – Algebraický traktát
Techmania: Chwárizmí Abú al
