Kniha Když se zlé věci stávají dobrým lidem od amerického rabína Harolda Kushnera je knihou pro všechny, které život zranil. Nebýt Haroldova syna Aarona, který ve věku čtrnácti let zemřel na progerický syndrom rychlého stárnutí, nikdy by nevznikla.
„Pak přišel ten den v nemocnici, kdy nám lékař pověděl o Aaronovi a vysvětlil nám, co znamená progerie. To bylo v rozporu se vším, co mě učili. V duchu jsem si stále znovu opakoval: „To není možné. Takhle to na světě přece nechodí.“ Takové tragédie se měly stát sobeckým nečestným lidem, které pak já jako rabín budu utěšovat a ujišťovat o Boží odpouštějící lásce. Jak se to mohlo stát mně, mému synovi, pokud platí, čemu jsem celá léta věřil?“
Jeden ze způsobů, jak si lidé vysvětlují smysl utrpení, vychází z předpokladu, že si zasloužíme, co se nám stalo. Neštěstí je jako trest za naše hříchy. Ale opravdu? Je lákavé věřit, že zlé věci se stávají jen zlým lidem, protože Bůh je spravedlivý soudce. Jenže tento výklad má mnoho závažných nedostatků. Vytváří v lidech pocit viny tam, kde k němu není důvod, lidé pak nenávidí sebe i Boha.
Příkladem buď příběh jedenáctiletého chlapce, který našel s kamarády v odpadcích časopis Playboy. „S pocitem, že dělají něco zlého, si pár minut prohlíželi obrázky obnažených žen. Když mu o několik dní později prohlédli zrak a zjistili, že musí nosit brýle, dospěl chlapec k závěru, že Bůh ho chce potrestat slepotou za to, že se díval na ty obrázky,“ píše se v knize.
Kniha se velmi rychle stala na trhu nejprodávanějším bestsellerem a dotkla se srdcí milionů lidí po celém světě. Vysoce ji oceňují teologové, psychiatři a psychologové.
