Pátek 16. října, 2026
Evropský rozhled

Geopolitický solitér začal zveřejňovat informace o vlivových operacích FSB v Evropě. Je to maskirovka?

Motiv úniků: Znovu chce vidět rodinu

Olevič na snímcích publikuje fotografie své ženy a dítěte. Uvádí, že se neviděli více než půl roku. Přímo píše, že byl příslušníky FSB zrazen a odsunut z Ruské federace, a tím byl odtržen od své rodiny. K únikům výslovně uvádí: „Bude to [zveřejňování tajných informací] pokračovat, dokud nebudou vytvořeny podmínky pro trvalé sloučení s rodinou.“

Rozkrytí konkrétních operativců FSB

Olevič přešel od obecných řečí k adresnému kompromatu. Zveřejnil jména a tváře Alexandra Monajenkova a Andreje Tatarinova.

Monajenka označil přímo za člověka, který stál za jeho vytlačením z Ruské federace a zvěřejnil jeho fotografii z roku 2018, kdy sledoval jeho vystoupení na televizním kanálu Rossija 24. Na druhé fotografii je vidět částečně i tvář druhého zpravodajce Andreje Tatarinova.

OSINT analýza fotografií naznačuje, že první fotografie je selfie pořízena Monajenkovým mobilním telefonem necelou minutu poté, co byla pořízena druhá fotografie pravděpodobně mobilním telefonem Tatarinova.

Ruské domy jako náborové místo pro tajné služby

V reakci na spisovatele Zachara Prilepina (který požaduje vyvěšení Stalinova portrétu na Ruském domě v Berlíně po jeho znovuotevření, protože mu zástupci Ruských domů v Evropě připadají rusofobní) Olevič popisuje, jak podle něj funguje kulturní diplomacie:

„Zvláštní pozornost je věnována příslušníkům elit, tvůrčí inteligenci a nadějným mladým lidem – tedy skupinám, které mohou ovlivňovat mezistátní vztahy, ať už v současnosti, či v budoucnu. A ano, zpravodajské služby mají možnost verbovat z těchto kruhů ty nejangažovanější a nejloajálnější jedince pro své vlastní účely.“

Zástupci Ruských domů se tak mohou jevit na první pohled jako „rusofobové“, ale cílem je získat si sympatie a zájem u lidí, s kterými budou v budoucnu spolupracovat. Nejde tak o rusofobii, ale o otázku efektivity.

Olevič tím otevřeně potvrzuje, že instituce typu Ruský dům slouží jako náborové a filtrační síto pro tajné služby, a že vnímá rozkol mezi „pragmatickými vlivovými operátory“ a „agresivními Z-radikály“, kteří narušují práci s evropskými elitami.

Olevičova ostrá kritika vedení RF a války na Ukrajině

Snímky příspěvků ze září 2026 ukazují, že Olevič nespokojenost nestaví jen na osobním nátlaku, ale otevřeně kritizuje kompetenci ruského vojensko-politického vedení.

Zpochybňuje zahájení války v momentě maximální konsolidace Západu za Bidenovy administrativy. Upozorňuje, že koncentrace vojsk probíhala již na jaře 2021 a odmítá mýtus, že spouštěčem byl až ústup USA z Kábulu.

Diví se, jak mohlo Rusko pokračovat bez záložního plánu B, když západní rozvědky plány invaze předem publikovaly.

Podivuje se nad tím, že o chystané válce nebylo informováno vedení finančního sektoru RF, což vedlo ke zmrazení stamilionových aktiv Centrální banky na Západě (přičemž vedení Běloruska informováno bylo).

Tvrdí, že normalizace radikálů popírajících ukrajinský národ a jazyk v ruském prostoru pouze vyprovokovala Ukrajince k ještě houževnatějšímu odporu.

Kompromat na západní politiky

V několika příspěvcích Olevič zveřejňuje kompromitující materiály na západní politiky, kteří měli spolupracovat s ruskými zpravodajci.

Mezi nimi je například společná fotografie Viktora Oleviče s Jörgem Urbanem, předsedou poslaneckého klubu strany „Alternativa pro Německo“, která byla pořízena v Drážďanech v roce 2017.

V Drážďanech téhož roku se vyfotil také s Gianlucou Savoinim, poradcem budoucího italského místopředsedy vlády Mattea Salviniho. O pár měsíců později unikla nahrávka, která zachytila Gianluca Savoiniho, jak zastupuje Salviniho při jednání v ruském hotelu Metropol – Rusové nabízeli Italům peníze z prodeje ruské ropy výměnou za budoucí spolupráci a podporu jejich zájmů v Itálii, jak píše Respekt.

V Dražďanech nebyl Olevič sám, byl tam podle následující fotografie s důstojníkem FSB Alexandrem Monajenkovem. Společně se vyfotili před domem na adrese Radebergerstraße 101, kde Vladimir Putin, důstojník První hlavní správy KGB, bydlel v letech 1985–1989.

Následuje fotografie s poslancem Stephanem Kauterem (AfD), Marií Chochlovou a Jelenou Erakinovou.

Až příliš mnoho informací o Franku Creyelmanovi

Jedním z nejčastěji zmiňovaných aktérů na snímcích je bývalý belgický senátor Frank Creyelman.

Olevič se s ním osobně setkal v německém Freiburgu a Moskvě a na nyní zveřejnil i jejich společnou komunikaci přes messangery.

Creyelman například píše Viktorovi („Hello Victor“), že jeho kontakt požaduje 10 000 EUR za informace týkající se energetické politiky EU. Navrhuje tyto peníze usměrnit přes financování NGO v Bruselu.

Creyelman v chatu navrhoval přivézt do Moskvy katalánské exilové ministry pod záminkou konference o „demokracii a EU“. Odpověď z ruské strany byla zdrženlivá – upozorňovala, že by to vyvolalo okamžitá obvinění ze strany Madridu a Rusko si chce udržet stabilní vztahy se Španělskem.

Na fotografii z Moskvy prý Creyelman právě pro Ruskou federaci efektivně zajišťoval širokou škálu úkolů: zařizoval zveřejňování potřebných materiálů v evropském tisku, pomáhal organizovat návštěvy evropských i národních zákonodárců v Rusku a dovážel z EU anonymní SIM karty pro potřeby ruských subjektů.

Creyelman navrhoval využít svého známého (jehož předek bojoval v Hitlerově armádě) jako pro-ruského aktéra, který by v Rusku/Bělorusku prohlásil, že jeho děti už nikdy nepozvednou zbraň proti Rusku.

Dále navrhoval přesvědčit nizezemského europoslance k cestě na Donbas, aby tam prezentoval „skutečný příběh“ o sestřelení civilního letadla MH17.

Závěr

Viktor Olevič ve svých příspěvcích přímo jmenuje konkrétní operativce FSB – Tatarinova a Monajenkova – a publikuje fotografie s jejich tvářemi. To potvrzuje, že Olevič vypouští autentický operativní kompromat s cílem vytvořit nátlak na ruské orgány. Na druhou stranu zveřejňované informace a fotomateriály definitivně dokládají, že byl po léta v samém srdci těchto vlivových operací a aktivně se na nich podílel.

Otázka z úvodu – zda jde o reálný rozkol, nebo řízenou maskirovku – tak zůstává otevřená v několika rovinách:

Scénář A (Zoufalý nátlak): Olevič jedná primárně jako muž pod tlakem, který ztratil krytí v Rusku a snaží se veřejným publikováním citlivých dat vynutit odjezd své rodiny.

Scénář B (Řízená dezinformace): Vytvořením příběhu „pronásledovaného odpadlíka“ získává Olevič novou legitimitu na Západě, zatímco úniky mohou tvořit promyšlený mix reálných dat a dezinformací zaměřených na vnesení chaosu do evropských struktur.

Ať už je motivace jakákoliv, Olevičovy úniky poskytují neobvykle detailní pohled do zákulisí toho, jak ruské tajné služby v minulých letech budovaly a řídily své vlivové sítě v srdci Evropy.

Viktor Olevič v minulosti v rámci svých mediálních vystoupení v TV Zvezda vedl diskreditační kampaň proti autorce tohoto článku.