Ačkoliv je vysokoškolským pedagogem, přílišnými znalostmi nevyzařuje. Alespoň ne těmi, které se týkají vlivu islámu na vědecký pokrok. Docent Konvička si troufl přijít s vyjádřením, že islám k vědě ničím nepřispěl. Posláním vědce a vysokoškolského pedagoga je přitom vzdělávat své studenty, a to předáváním pravdivých poznatků o světě kolem nás. Jako jeho bývalá univerzitní studentka si proto dovoluji napsat krátké shrnutí přímého vlivu tohoto náboženství na vědecký pokrok. Nemám však příliš mnoho času vyvracet každou lež, a proto to vezmu letem světem, jak mi to přijde na mysl.
Základy kryptoanalýzy mají původ v samotné existenci Koránu. Archanděl Gabriel diktoval Mohamedovi poselství, která byla shromážděna v Koránu, ale ne v tom pořadí, jak byla Mohamedovi diktována. Aby se určila správná chronologie jednotlivých zjevení, počítali islámští teologové frekvenci slov v každém zjevení, protože odhalili, že frekvence slov byla v každé době jiná.
Filosof Al-Kindí na základě tohoto poznatku položil základy frekvenční analýzy. Pokud je některý text šifrovaný pouhou záměnou písmen, lze text rozluštit na základě frekvence výskytu písmem v daném jazyku.
Podle docenta Konvičky Alexandrijskou knihovnu zničili muslimové. Není to pravda, Alexandrijská knihovna totiž vyhořela za války Juliuse Ceasara s Pompeiem. Tehdy byla zničena jen částečně, zbořena zcela byla až z podnětu alexandrijského patriarchy Theofila, kdy jí zničilo vojsko římského císaře Theodosia I. Není proto pravda, že by muslimové zlikvidovali Alexandrijskou knihovnu. Ba naopak.
Řada kalifů změnila Bagdád v muslimskou verzi Alexandrie, postavili tam observatoř a knihovnu. Stál tam Bait al-Hikmah, neboli Dům moudrosti, centrum pro překladatelství a výzkum. O jednom z prvních ředitelů Domů moudrosti jsem psala již v minulosti. Jmenoval se al-Chvárizmí.
Slovo algoritmus je odvozeno z Chvárizmího jména. Okolo roku 830 n.l. uvedl do arabského světa indo-arabské číslice, modernizovanou verzi gwaliorských číslic. Jeho spis v latině De numero indorum začíná slovy Algorismi dixit, což v překladu znamená „Algorismi řekl“, kde Algorismi je polatinštěné jméno al-Chvárizmího. Na základě toho se přesně popsanému postupu začalo později říkat algoritmus.
Západ často a velmi rád označuje muslimy za opatrovníky uchovávající řeckou kulturu a překladatele řeckých děl. Ačkoliv opravdu opatrovali západní znalosti a dělali překlady, rozhodně k vědě přispěli svým nemalým dílem. Jak jinak si vysvětlit, že arabská matematika používala indické číslice, nikoliv řecké a římské? Čím to, že Arabové znali nulu, ačkoliv podle Řeků mohla být čísla jen kladná a celočíselná? Arabové ve skutečnosti vyvinuli celou vlastní matematiku, fyziku i astronomii!
Době, kdy v muslimských zemích věda vzkvétala, se říká Zlatý věk islámu. Byla to doba neobvykle klidná a stabilní, dokonalá pro výzkum. Islám jako náboženství vyžadoval spravedlnost a aby spravedlnost mohla být naplněna, bylo potřeba hlubokých znalostí. To bylo také hlavní příčinou, proč muslimové překládali zahraniční díla a sbírali všechny dostupné poznatky z celého světa.
Kdyby Arabové byli jen prostí opisovači řeckého poznání bez vlastního příspěvku, nemohlo by se stát, že Chajjám sestavil přesnější kalendář než ten náš gregoriánský. Možná si pamatujete na počítačovou paniku z přelomu tisíciletí. Stalo se tak proto, že západní programátoři zapomněli do počítačů vložit přestupný rok pro století dělitelné 400.
Sultán Melik-Šáh I. si Omara Chajjáma vybral spolu s dalšími sedmi učenci, aby reformovali kalendář. A těm se podařilo vytvořit kalendář přesnější než Juliánský a Gregoriánský, který vstoupil do povědomí jako Jalalský kalendář a jehož verze jsou dodnes používány v Íránu a Afghánistánu. Oproti Juliánskému kalendáři přibližně každý 157 rok má o jeden den více, Některé vlastnosti zdědil po dříve používaném Yazdgerdinském kalendáři. Jalalský se jmenuje právě po saldžuckém sultánovi, jehož celé jméno zní Muizz ad-Dunya wa ad-Din Jalal ad-Dawlah Hasan Malik-Shah ibn Muhammad.
Náboženství urychlilo i rozvoj astronomie. Muslimové hledali způsob, jak postupovat při orientaci svých posvátných staveb přesně ke směru Mekky. Správný směr potřebovali i určit při svých modlitbách. K určení správného směru jim pomáhala hvězdná obloha. Směru ke Kaabě se začalo říkat gibla. K určení gibly používali astronomové zeměpisné souřadnice a znalosti trigonometrie. Astronom al-Bírúní napsal pojednání o matematické geografii, kde určil giblu pro město Ghazni v Afghánistánu.
Kromě posvátného směru měli muslimové i posvátný čas, aby stanovili správný čas ramadánu. Al Chvárizmí sestavil tabulky minimálních ekliptikálních elongací Slunce a Měsíce pro každé znamení zvěrokruhu, a to pro zeměpisnou šířku Bagdádu, už jen z tohoto důvodu nelze s docentem Konvičkou souhlasit, že informace byly opsány od řeckých učenců, protože Řekové by své výpočty určitě neprováděli pro Baghdád, ale pro svá řecká města.
Přesný čas muslimové potřebovali i pro určení přesného času modliteb. K tomu používali speciální tabulky, kde dali do vzájemného vztahu délku stínu a výšku Slunce. Později tuto metodu ještě zdokonalili. Mudžadidé, měřiči času v mešitách, informovali muezziny o čase a svolávali věřící.
Vedlejším efektem této hry se stíny byl nemalý přínos k vědeckému poznání. Vznikaly nauky o analýze stínů, nauky o stínu a šeru, o jevech majících původ ve stínu, gnómonice (nauka o čase), historie funkcí tangens a sekans, stíny se začaly využívat při řešení astronomických problémů…
Al-Bírúní rozvinul techniky měření Země a vypočítal například poloměr Země jako 6339,6 km. Vynalezl ale i mechanický kalendář. Arabové byli ve své historii hodně okouzlení astrolaby a snažili se mechanické stroje zdokonalovat.
Položili základy amilárních sfér – fyzikální reprezentaci znaků nebeských sfér – měli kružnice rovníku a horizonty, meridián, obratníky a polární kruhy. Sférickou astronomii řešili na základě vlastních vynálezů jako byly kvadranty.
Díky přípravě modlitebních tabulek stavěli celé observatoře!
Co se týče docentových nepřesností ohledně muslimských učenců a kopírování Aristotela, tak existovaly dva směry islámské filozofie o povaze hmoty a prostoru. První ze směru vycházel z kalamu, systému logické argumentace, ve kterém se Aristotelovu teorii snažili vyvrátit a říct, že vesmír je ovládán Alláhovou vůlí.
Kalamisté odmítli Aritotelovy teorie o hmotě. Qadi Abu Bakr al-Baquillaní předpokládal, že existence není vlastností věcí, ale že hmota sama o sobě je závislá na Alláhovi a ne na řetězu příčin a důsledků. Hmota je nehybná. Islámští učenci pak přijali myšlenku atomu, kdy atom vzniká z ničeho a vrací se do nicoty podle vůle Alláhovy. Tento pokrok byl předkrokem, který učinil světoznámý německý fyzik Gottfried Leibnitz o monádách.
Samozřejmě nelze popřít, že některé muslimy Aristoteles neokouzloval. Právě druhý ze směrů, který byl zastoupen Al-Kindím, Aristotela považoval za jednoho z nejvýznamnějších učenců své doby.
Většinu znalostí jsem nastudovala v knize Ztracené objevy od Dicka Teresiho, ale vycházím i z poznatků filosofické knihovny Stanfordské univerzity.
Bohužel jsem při své práci velmi limitována časem a nemám čas pouštět se do vyvracení každé nepřesností, kterou docent Konvička pustí do médií. Článek dovoluji převzít Parlamentním listům.
