V Praze se ve středu 13. srpna večer konal tichý protest před Velvyslanectvím USA s názvem „Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!“. Akci uspořádal spolek Občanský rozcestník, podpořily ji sdílením i Milion chvilek pro demokracii, Kaputin a další iniciativy. Šlo o součást mezinárodní kampaně ICUV, která ve stejný den probíhala i v Oslu, Sydney, Mnichově či Anchorage na Aljašce.
Protest reagoval na blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina, který se má uskutečnit 15. srpna na vojenské základně Elmendorf-Richardson nedaleko Anchorage na Aljašce. Jednat se má o ukončení války na Ukrajině, přičemž média spekulují, že by mohlo dojít i na návrhy územních ústupků vůči Rusku – podobně jako v roce 1938, kdy západní mocnosti v Mnichově obětovaly části Československa nacistickému Německu. Ukrajina i její spojenci takové řešení odmítají.
Protestu se zúčastnila zhruba stovka lidí, převážně z dlouhodobě aktivních proukrajinských skupin a iniciativ. Mezi přítomnými byli například Otakar van Gemund, Julie Levková či Anastasia Sihnaievska. Atmosféra byla klidná, bez proslovů a skandování – účastníci pouze stáli s českými a anglickými bannery. Mezi nejvýraznější patřily transparenty s nápisy „SMRDÍTE ZRADOU / YOU REEK OF BETRAYAL“, „NO NOBEL PRIZE FOR APPEASING EVIL #Alaska2025“ či „DON’T SELL OUT Ukraine“. Na chodníku před demonstranty ležel velký banner stylizovaný jako americká vlajka s opakovanými slovy „BETRAYAL“, „APPEASEMENT“, „HYPOCRISY“ a dalšími. Mezi transparenty vyčnívala historická fotografie z Mnichova 1938.
Z americké ambasády se na místě nikdo neukázal. Dorazil však novinář ze Svobodné Evropy a mezi protestujícími vzbudil pozornost i muž s chromýma nohama, který na místo dorazil s chodítkem. Přítomen byl také kameraman z kanálu Raptor TV, na kterého si část účastníků ukazovala prsty.
Večer byl nezvykle teplý, což spolu s klidným průběhem a tichou atmosférou podtrhlo symbolický charakter protestu. Organizátoři chtěli akcí varovat před opakováním historických chyb, kdy byly v zájmu „míru“ obětovány části cizího území agresorovi.
