V pondělí 30. ledna 2017 se na pražském Staroměstském náměstí konalo shromáždění na podporu zákona o sociálním bydlení. Akci svolala iniciativa Mít svůj domov jen několik dní před projednáváním zákona vládou. Na pódiu vystoupili se svým životním příběhem řečníci v bytové nouzi, přišla ale i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Shromáždění bylo zakončeno průvodem k Úřadu vlády a následující noc skupina asi čtyřiceti studentů před Úřadem vlády přespala. Navzdory mrazům.
Projevy
Mezi prvními řečníky vystoupil Vítek Lesák z Platformy pro sociální bydlení. Platforma je jedním z iniciátorů Mít svůj domov. Ta se snaží propojit všechny profesní i občanské organizace, které si uvědomují, že krize sociálního bydlení se musí řešit systémově. Iniciativa už propojila asi 100 organizaci, které symbolizují diverzitu v různých skupinách obyvatel bez bydlení. Počet lidí v krizi roste, dnes jich je 200 tisíc.
Už třetí vláda se podle Vítka Lesáka snaží, aby tu byl nějaký systém, ale v posledním půlroce se zdá, že vláda jednání zastavila. Dnes (30. 1.) bylo poslední jednání vlády a zákon o sociálním bydlení nebyl ani na programu. Všechny legislativní kroky, které vláda schválila, stejně jako ty předchozí, spíše nouzi prohloubily. Poslanci například schválili novelu o zákonu v hmotné nouzi, která bude škrtat dávky a dostávat další lidi na ulici.
Cílem iniciativy je přípravu zákona urychlit a nabídnout alternativu, proč je systémové řešení potřeba spolu s dobrým a funkčním zákonem. Z tohoto důvodu sledují a analyzují každý krok projednávání zákona a ten návrh se teď každým týdnem zhoršuje, soudí Vítek Lesák.
Od té doby, co se kampaň spustila, se zapojilo přes 100 organizací, pod petici se podepsalo se přes 3.000 osob, bylo vydáno na 120 článků v médiích a úvodní video shlédlo přes 120.000 uživatelů. Podle výsledků veřejného mínění si přes 70 % občanů České republiky myslí, že by měl být schválen zákon, který ukládá obcím, aby řešily situaci lidí v bytové nouzi.
Štěpán Ripka připomněl, jak jednotlivé politické strany před čtyřmi lety mlžily kolem přijetí zákona o sociálním bydlení. Ani po tolika letech se nikam neposunuly.
Podle ČSSD bylo tehdy přijetí zákona nezbytné, ale přesto nikdy přijat nebyl. Nyní to má být opět prioritou pro rok 2017.
KDU-ČSL před lety přislíbila prosazení zákona o sociálním bydlení. Podle předsedy Jana Bartošky je teď ale bydlení nákladová a záslužná věc a KDU-ČSL začala prosazovat koncept dostupného bydlení. Strana tak bude vlastně přijetí zákona o sociálním bydlení blokovat, pokud neprojde návrh dostupného bydlení.
ANO slibovalo nejen podpořit zákon, ale i obce, které by sociální bydlení garantovaly. Nakonec se od poslankyně Radky Maxové dovídáme, že přípravu úspěšně blokují a chtějí jiný zákon.
S Věrou Jourovou měli možnost mnohé změnit, po ní přišla ale jiná ministryně, se kterou už to tak snadné nebude.
Na shromáždění, které se konalo pod okny Ministerstva pro místní rozvoj, se rozhodla přijít ministryně Karla Šlechtová. Zákon o sociálním bydlení Ministerstvo pro místní rozvoj podporuje. Čeká jen, kdy ho dostane, aby ho podepsala, a doufá, že vláda zákon přijme. V krátkosti vysvětlila proces, jakým v České republice vznikají zákony. Zastává názor, že není dobrou taktikou schválit zákon a dodatečně odchytávat „jeho mouchy“, protože to s sebou nese ekonomické dopady.
Na shromáždění promluvili také ti, kterých by se zákon o sociálním bydlení přímo týkal – lidé v bytové nouzi.
Růženka v zastoupení, neboť v době shromáždění byla v práci, uvedla, co pro ní znamená domov. Domov je vrátit se zpět do dětských let a mít klíč na krku. Tím klíčem otevřít dveře a za nimi najít to, co pro ní domov znamená – rodinu, teplo, vůni chleba, bezpečí a hlavně jistotu.
Někteří přijeli až z daleké Ostravy. Jejich přáním je, aby se ministři, vláda, premiér a prezident začali zajímat o všechny občany, ať jsou bílí, nebo černí. Zároveň upozornili, že pokud sociální bydlení bude jenom pro lidi bez dluhů, jak někteří navrhují, tak ho nedostane nikdo, protože skoro všichni dnes mají nějaké dluhy.
Jeden z pražských si vzpomněl na výrok zástupců KDU-ČSL, podle kterých je bydlení nároková záležitost. Je to stejné jako kdysi, kdy se říkalo, kdo nepracuje, ať nejí, dnes se říká, kdo nepracuje, ať nebydlí. Zní to nádherně, ale on by to otočil.
„Ať si ten, kdo to říká, zkusí být v nevyhovujících podmínkách, nebo spát na ulici a chodit přitom do práce. Pokud nebudu mít zajištěno normální bydlení, tak nebudu mít ani tu práci. Abych mohl pracovat, musím k tomu mít podmínky. Také se říká, ten kdo si za to může sám, ten bydlet nebude. Nějaký podíl viny na té situaci má každý. Je větší problém, že ses rozvedl, nebo že jsi hrál automaty? Ty jsi fetoval, tak ty rovnou zalez do křoví a nevylézej… Ono je to tak, že lidé v té situaci udělali chyby a chyby dělá každý,“ řekl.
Dostal se do tíživé situace, protože ho srazilo auto, když přecházel přes silnici.
Důchodce o holi s rozklepaným hlasem, tak jak bývá běžné, když člověk mluví o něčem hodně bolestném, uvedl, že sám zažil, jaké to je být na ulici, a když se dostával zpět do běžného života, slíbil si, že udělá vše proto, aby lidí bez domova ubylo.
Karel Schwarz z Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení uvedl, že v roce 1996 měl být schválen zákon o sociální pomoci a pak to trvalo 12 let, než ten zákon byl odmítnut. Myslí si, že jedinou cestou je ten zákon schválit, pokud nebude teď, nebude řadu let. Schválením zákona by se naplnilo to, čemu se Česká republika zavázala mezinárodními smlouvami, které nejsou v našich zákonech. Sociální bydlení ale nemůže zajistit vláda a prezident – jak tvrdí ministryně, musí ho zajistit obce. Jsou ale obce, kde se na tom už pracuje – o ty je potřeba se opřít.
Akcí moderovali Erik Čipera (Asistence, o. p. s.) a Jan Milota (IQ Roma servis).
Video zvoucí na shromáždění:
