Pátek 23. května, 2025
Evropský rozhled

Bydlení místo zbrojení: Co stojí za volebními hesly Sociální demokracie

Součástí vizuální kampaně byla velká fialová kráva s nápisem „Nevěřte Fialovým kravinám“ – symbol kampaně kritizující premiéra Petra Fialu balancující na hranici mezi politickou satirou a kontroverzí. A o kritice premiéra Fialy, jeho vlády i české armády je i Zaorálkova kniha Bez cenzury.

Kniha Bez cenzury

Kniha Bez cenzury se na Střeleckém ostrově rozdávala zdarma. Má 71 stran a vejde se do kapsy.

Mnohem důležitější ale je, že reaguje na otázky, jak to sociální demokraté myslí s kontroverzními hesly proti zbrojení. Odpovědi poskytuje především druhá část s názvem „Zbraně a peníze na stůl? Pane premiére, to nestačí!“.

Následující text je souhrnem kritické části publikace s cílem zachytit stanoviska sociálních demokratů k obranyschopnosti země v době zásadního zhoršení vývoje bezpečnostního prostředí.

Obranyschopnost v chaosu

Lubomír Zaorálek v úvodní kapitole kritizuje Koncepci výstavby Armády České republiky 2035.

Upozorňuje na chaotické nákupy zbraní a zbraňových systémů. Podle Zaorálka platíme například zálohy v řádu desítek miliard korun na pořízení zbraní, ale nevíme, kolik za ně nakonec zaplatíme a kdy (pokud vůbec) dorazí a v jakém stavu.

V další části poukázal na důsledky náborového příspěvku do armády ve výši až 1 milion korun. Podle Zaorálka tento krok do armády nepřitáhne vojáky odhodlané bojovat za Českou republiku, ale spekulanty, kteří budou s příspěvkem kšeftovat. Navíc se vůbec nemyslí na stávající zaměstnance armády, kteří nedostanou nic. Nejvíc na příspěvek ale doplatí Univerzita obrany (proč ji studovat, když lze vzít místo poddůstojníka, vystudovat místní vysokou školu a pak s praxí požádat o převod do důstojnického sboru). K náborovému příspěvku by měl podle Zaorálka existovat přinejmenším promyšlený systém přípravy personálu.

Zaorálek dále konstatuje, že resortu obrany škodí napjaté vztahy mezi ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Karlem Řehkou. Ptá se, zda si můžeme takové dlouhotrvající spory dovolit s válkou za humny. Kauzu „drony pro Ukrajinu“ považuje za další příklad rozkladu vnitřního fungování armády.

Navýšení výdajů na obranu

Zaorálek se věnuje pozornost i zvýšení výdajů na obranu až na 3 % HDP. Poukazuje, že evropské zbrojovky jsou vyprodané na deset let dopředu. I přes navýšení výdajů nebude co koupit. A narychlo to bude pouze za násobně vyšší ceny bez výběrového řízení, což napomáhá mimo jiné korupci.

Ačkoliv se uvádí, že 90 % smluv je uzavíráno s českými firmami, podle Zaorálka jde o spoustu malých nákupů, které dohromady představují čtvrtinu akvizičních výdajů, zbytek je ze zahraničí.

Navýšení z 2 % na 3 % HDP představuje 80 miliard, které si stát vezme na dluh. Zaorálek staví půjčku na obranu země do kontrastu s nedostatkem prostředků na školy, nemocnice, důchody a cenově dostupné bydlení. Podle Zaorálka to vypovídá o tom, jak vláda upřednostňuje zbraně před lidmi.

V tomto kontextu podotýká, že Rusko vydává na obranu zhruba 140 miliard eur ročně, evropské státy NATO dohromady 430 miliard. Problém tedy není v penězích, ale ve strategii.

A v neposlední řadě Lubomír Zaorálek připomíná, že skutečná obranyschopnost začíná v důvěře občanů ve stát, fungujícím zdravotnictví, kvalitním školství, moderních technologiích a sociální stabilitě.

Stíhačky F-35

Samostatná kapitola je věnována nákupu 24 amerických stíhaček F-35 Lightning II o nákupní ceně 150 miliard. Zaorálek argumentuje, že skutečné náklady ale budou dvojnásobné a podle nejmenovaných zahraničních analytických pracovišť cena bude „za nekonečnem“.

V knize konstatuje, že nákladný bude i provoz stíhaček. Malá země jako Česká republika si je nemůže dovolit a i bohatší státy od nákupu couvají. Zaorálek je přesvědčen, že Američané mohou stíhačky vypnout, protože software a servis bude plně pod jejich kontrolou. V případě změny americké politiky tak stíhačky mohou být nefunkční.

Lubomír Zaorálek by tak peníze místo do stíhaček investoval raději do školství, zdravotnictví a podobně. Za cenu jedné stíhačky by šlo postavit 5 000 bytů a za cenu dvou by šly vyplatit 13. důchody ve výši 10 000 Kč všem seniorům v zemi.

Diplomacie „izolace“

Zaorálek upozorňuje, že chybí výsledky v bezpečnostní a zahraniční politice. Zahraniční státy nás podle něj na klíčová jednání ani nezvou. Česká republika se dnes vymezuje proti Spojeným státům, vztahy s Čínou a Ruskem jsou u dna, Visegrádská spolupráce byla paralyzována, komplikují se vztahy s arabským světem – dostáváme se do izolace od okolního světa.

„Zatímco Robert Fico, ať si o něm myslíme cokoliv, byl za poslední rok v Moskvě, Pekingu a Spojených státech, kde se nedávno setkal i s nově zvoleným prezidentem Trumpem, náš premiér je mezinárodně prakticky neviditelný,“ uvádí Zaorálek a za příčinu označuje skutečnost, že vláda není suverénní, ale servilní – na vše kývá, jsou poslušní.

V neposlední řadě Zaorálek míní, že vláda vsadila na Bidenovu vládu a teď, když je zpět Donald Trump, je bezradná a na rozdíl od nových lídrů nebuduje s novým prezidentem vztahy.

Závěr

Z knihy Bez cenzury vyplývá, že předvolební hesla sociální demokracie nejsou jen provokativními slogany, ale opírají se o promyšlenou kritiku současných výdajových priorit státu. Lubomír Zaorálek ve své publikaci systematicky zpochybňuje smysluplnost rekordních investic do armády v době, kdy podle něj stát zanedbává klíčové oblasti, jako je školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení a dostupné bydlení.

Heslo „Bydlení místo zbrojení“ získává konkrétní význam ve chvíli, kdy Zaorálek tvrdí, že za cenu jedné stíhačky F-35 by bylo možné postavit 5 000 bytů. A slogan „Za cenu dvou stíhaček můžeme každý rok vyplatit 13. důchod“ odkazuje na jeho výpočty, podle nichž by se ze 300 miliard korun dalo vyplatit mimořádných 10 000 Kč všem důchodcům.

Sociální demokraté tak staví na jednoduché, ale silné logice: pokud stát může masivně zadlužovat veřejné finance kvůli zbraním, měl by totéž být schopen udělat i kvůli lidem. Kniha Bez cenzury je pokusem tento postoj nejen vysvětlit, ale i obhájit jako politicky a morálně legitimní alternativu.